www.solen.cz | www.pediatriepropraxi.cz | ISSN 1213-0494 | Ročník 26 | 2025 Pediatrie pro praxi 20251 Časopis je indexován v Bibliographia Medica Čechoslovaca, EMBASE, EBSCO, Scopus PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí Úvod do problematiky acidobazické rovnováhy Emočně nestabilní adolescenti – diagnostika a terapie Tranzientní hypogamaglobulinemie v dětství Význam a rizika enterobakterií pro zdravý vývoj střevní mikrobioty novorozenců Farmakologicky indukovaná gynekomastie u dětských pacientů: Přehled nejčastějších léků Význam regenerace a výživy pro zdravý vývoj mladého sportovce VE ZKRATCE Léčba bradavic u dětí ORBIS PICTUS MEDICUS Neodymové magnety v močovém traktu SDĚLENÍ Z PRAXE Nekrotická kožní folikulitida Raritní příčina kvalitativní poruchy vědomí u 18letého chlapce
www.pediatriepropraxi.cz PEDIATRIE PRO PRAXI 3 SLOVO ÚVODEM Lakování narůžovo aneb přestaňmeve správný okamžik lakovat Lakování narůžovo aneb přestaňme ve správný okamžik lakovat Chtěli bychom se podělit o pohled rodičů s profesemi dětské lékařky a psycholožky. Eufemismy mohou usnadnit vyjadřování a asi každý z nás je občas použije. Na druhou stranu lakovat narůžovo vše a vždy nelze. Nejmenší děti jsou námi rodiči chráněny před nepříznivými situacemi a věcmi: hladem, chladem, mokrem v plenkách atd. A samozřejmě si takové ochraňující a pečující chování v nejútlejším věku zaslouží a je pro ně zdrojem vnitřního pocitu bezpečí, který si nesou do dalšího života… Potřebují také komunikaci zábavnou i učící… jak to všichni známe. Odměnou nám je zpětná vazba v podobě spokojeného zdravě se vyvíjejícího dítěte. Zde chceme upozornit na jeden aspekt výchovy – učení a výchova slouží mimo jiné k rozvoji odolnosti a orientaci ve světě. Psychologové poměrně přesně vědí, jak se resilience u dítěte rozvíjí: souvisí s odolností rodiny i zdravým, aktivním vývojem v raném věku. Po zajištění bezpečí a základních potřeb v kojeneckém věku následuje v batolecím období budování autonomie, kdy rodiče pokládají základ vůli dítěte. Období hry v předškolním období rozvíjí iniciativu dítěte. V mladším školním věku je vývojovým úkolem zařazení do vrstevnické skupiny a posílení vnímání vlastní kompetence. Mnohé ze současných dětí však neumí zvládat ani běžné nepříznivé situace. Opravdu velké výzvy jsou zcela mimo jejich možnosti. Některé děti se přestaly umět na něco těšit. Mnohé žijí v neúplných rodinách, zažívají rozvody rodičů se všemi komplikacemi, v případě rodin s jedním dítětem neznají komunikaci se sourozenci. Dalším problémem jsou informace na sítích, které mohou kontrastovat s realitou a jejich zpracováváním. Prožívání dětí je tak zaplaveno mnoha vnějšími podněty, které je často obtížné zpracovat. Upozorňujme rodiče na resilienci a nutnost jejího postupného budování. Ať dětem včas přestanou lakovat narůžovo, že stačí jen natáhnout ruku… a silně křičet… v každém věku. Není to jednoduché, ale je to nutné a zdravé. Jednoduchý návod není. Může pomoci pozornost: společné reálné aktivity mimo dosah sítí, hry, sport, učení, práce hrou – lépe venku, optimálně v přírodě. Aktivní činnosti včetně dělání chyb. Aktivní, byť chybující rodič je lepší než netečný. Povinnost, odpovědnost a kázeň, podepřené základní důvěrou ve schopnosti dítěte, představují osvědčené pilíře odolnosti. Myslíme, že málo odolnosti stojí za nevídaným nárůstem psychologických a psychiatrických potíží, se kterými se v našich praxích potkáváme. Přejeme vám a dětem, o které společně pečujeme, krásný aktivní rok 2025. prof. MUDr. Kateřina Bouchalová, Ph.D., Mgr. et Mgr. Martina Friedlová, Ph.D. Olomouc PEDIATRIE PRO PRAXI ROČNÍK 26, 2025, ČÍSLO 1 TIRÁŽ Předseda redakční rady: prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc. Místopředseda redakční rady: prof. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc. Redakční rada: doc. MUDr. Kateřina Bouchalová, Ph.D., MUDr. Jan Boženský, doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D., Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D., MUDr. Martin Gregora, MUDr. Josef Gut, MUDr. Nabil El-Lababidi, MUDr. Jan Pajerek, doc. MUDr. Jan Pavlíček, Ph.D., MUDr. Ivan Peychl, MUDr. Luděk Ryba, doc. MUDr. Dalibor, Sedláček, CSc., doc. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D., prof. MUDr. Josef Sýkora, CSc., doc. MUDr. Sylva Skálová, Ph.D., doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, Ph.D., doc. MUDr. Jakub Zieg, Ph.D. Širší redakční rada: prof. MUDr. Svetozár Dluholucký, CSc., doc. MUDr. Michal Goetz, Ph.D., MUDr. Nora Hradská, MUDr. Alena Machovcová, MBA, prof. MUDr. Ľudmila Podracká, CSc., MUDr. Jarmila Seifertová, MUDr. Pavol Šimurka, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc. Vydavatel: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ 25553933 Adresa redakce: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc tel: 582 397 407, fax: 582 396 099, www.solen.cz Redaktorka: Mgr. Eva Kolbingerová, kolbingerova@solen.cz, tel.: 773 779 632 Grafická úprava a sazba: DTP SOLEN, Aneta Děrešová, deresova@solen.cz Obchodní oddělení: Daniela Stojanovski, stojanovski@solen.cz Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6 tel.: 721 603 709 Citační zkratka: Pediatr. praxi. Registrace MK ČR pod číslem E 10014 ISSN 1213-0494 (print) ISSN 1803-5264 (on-line) Časopis je indexován v: EMBASE, EBSCO, Scopus. Články prochází dvojitou recenzí. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Předplatné šesti čísel časopisu včetně supplement na rok 2025: ČR: tištěná 1 900 Kč, elektronická 1 140 Kč. Objednávky na www.solen.cz ➜ predplatne@solen.cz nebo 585 204 335.
PEDIATRIE PRO PRAXI www.pediatriepropraxi.cz 4 OBSAH SLOVO ÚVODEM 3 prof. MUDr. Kateřina Bouchalová, Ph.D., Mgr. et Mgr. Martina Friedlová, Ph.D. Lakování narůžovo aneb přestaňme ve správný okamžik lakovat PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 7 MUDr. Helena Ambrožová, Ph.D. Zažívací potíže infekčního původu u dětí 14 MUDr. Jiří Havránek, MUDr. Pavel Heinige, MUDr. Simona Kontuľová, MUDr. Lesia Kollárová, MUDr. Julia Formanová, MUDr. Andrea Navrátilová Úvod do problematiky acidobazické rovnováhy 17 doc. PhDr. Jana Kocourková, MUDr. Jiří Koutek, Ph.D., MUDr. Tereza Strnadová, MUDr. Kryštof Kantor Emočně nestabilní adolescenti – diagnostika a terapie 24 MUDr. Jiří Bufka, MUDr. Eva Sládková, MUDr. Martin Liška, Ph.D., MUDr. Veronika Schwarzová, prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D. Tranzientní hypogamaglobulinemie v dětství 27 Ing. Jan Vinkler, Ing. Nikol Modráčková, Ph.D., MUDr. Peter Korček, Ph.D., prof. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA, doc. Ing. Věra Neužil Bunešová, Ph.D. Význam a rizika enterobakterií pro zdravý vývoj střevní mikrobioty novorozenců 33 MUDr. Júlia Bartková, MBA, MPH, Joachim Pilin, Jan Tkáč, Marianna Kotradyová Farmakologicky indukovaná gynekomastie u dětských pacientů: Přehled nejčastějších léků 37 doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA, MUDr. Marie Skalská, Ing. Hana Střítecká, Ph.D. Význam regenerace a výživy pro zdravý vývoj mladého sportovce VE ZKRATCE 42 MUDr. Helena Michalíková Léčba bradavic u dětí ORBIS PICTUS MEDICUS 51 MUDr. Kateřina Pražáková, MUDr. Josef Gut Neodymové magnety v močovém traktu SDĚLENÍ Z PRAXE 53 MUDr. Lesia Kollárová, MUDr. Tereza Gregorová, doc. MUDr. Eva Sticová, Ph.D., MUDr. Jiří Havránek, MUDr. Simona Kontuľová, MUDr. Andrea Navrátilová, MUDr. Julia Formanová Nekrotická kožní folikulitida 57 MUDr. Markéta Ručková, MUDr. Petra Matalová, Ph.D., MUDr. Alice Nogolová, Ph.D. Raritní příčina kvalitativní poruchy vědomí u 18letého chlapce
NECHTE HOREČKU A�BOLEST NA NÁS PRO DĚTI Poskytuje rychlou a�dlouhotrvající úlevu od horečky až na 8 hodin Nurofen pro děti je první* volba maminek v�České republice hod. 8 ZKRÁCENÁ INFORMACE O�PŘÍPRAVCÍCH PODLE SCHVÁLENÉHO SPC Nurofen pro děti Jahoda 20 mg/ml perorální suspenze Složení: Léčivá látka: ibuprofen 20 mg/ml Indikace: antipyretikum ke snížení horečky, ke zmírnění příznaků chřipky a�akutního zánětu horních cest dýchacích a�jako analgetikum, k�úlevě od mírné až středně silné bolesti. Dávkování a�způsob užívání:Nurofen by se měl podávat v�co nejnižší účinné dávce a�po nejkratší dobu nutnou k�potlačení příznaků onemocnění. Určeno ke krátkodobému užívání. Přípravek se užívá nezávisle na jídle; jestliže se objeví GI obtíže, užívat během jídla. Maximální celková denní dávka ibuprofenu je 20 - 30 mg/kg tělesné hmotnosti, podává se rozděleně do tří až čtyř dílčích dávek. Suspenze k�perorálnímu podání pro děti od 3 měsíců. 3 – 12 měsíců: 2,5 ml 3 x denně; 1 – 2 roky: 2,5 ml 3 – 4 x denně; 3 – 7 let: 5 ml 3 – 4 x denně; 8 – 12 let: 5 – 10 ml 3 – 4 x denně. Postvakcinační horečka: 2,5 ml; v�případě potřeby možno zopakovat po 6 hodinách, max 2x denně. Pro dávkování podle hmotnosti dítěte viz SPC. U�dětí s�hmotností nižší než 30 kg nepřekračovat dávku 25 ml (500 mg ibuprofenu) denně. Kontraindikace: Hypersensitivita na ibuprofen, NSAID nebo na kteroukoli pomocnou látku; pacienti s�anamnézou hypersenzitivní reakce v�souvislosti s�ASA nebo jinými NSAID; aktivní nebo rekurentní peptický vřed / krvácení; anamnéza GI krvácení nebo perforace v�souvislosti s�léčbou NSAID; cerebrovaskulární nebo jiné aktivní krvácení; závažné srdeční selhání; závažné selhání jater nebo ledvin; třetí trimestr těhotenství; u�pacientů se závažnou dehydratací; neobjasněné poruchy krvetvorby. Upozornění: Starší pacienti: nežádoucí účinky, zejména GI krvácení a�perforace, se vyskytují častěji; někdy s�fatálními následky. Respirační účinky: u�pacientů, kteří trpěli nebo trpí bronchiálním astmatem, chronickou rinitidou, sinusitidou, nosními polypy nebo alergickým onemocněním, může přípravek vyvolat bronchospasmus. Jiné NSAID: Je nutné se vyvarovat souběžnému užívání ibuprofenu s� jinými NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2. Zvláštní opatrnost je nutná u� pacientů: se SLE a� smíšenou chorobou pojivové tkáně; s� vrozenou poruchou metabolismu porfyrinů; GI onemocněním a� chronickými zánětlivými onemocněními střev (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba); s� anamnézou hypertenze a/ nebo srdečního selhání; s�poruchou funkce ledvin či jater; bronchiálním astmatem nebo alergickým onemocněním; se sennou rýmou, nosními polypy nebo chronickou obstrukční chorobou plic; poruchou krevní sráženlivosti; bezprostředně po závažnějším chirurgickém zákroku. Renální účinky: dlouhodobé užívání analgetik, zvláště kombinace různých typů, může vést k�trvalým poruchám ledvin s�rizikem renálního selhání (analgetická nefropatie). U�dehydratovaných pacientů, je nutné zajistit dostatečný přísun tekutin; zvláště u�dětí se závažnou dehydratací (např. při průjmu). Gastrointestinální (GI) účinky: V�souvislosti s�používáním NSAIDs se mohou vyskytnout případy GI krvácení, ulcerace a�perforace, někdy smrtelné a�bez závislosti na délce podávání či předchozích varovných příznaků nebo anamnézy. Riziko vzniku GI krvácení, ulcerace či perforace se zvyšuje se stoupající dávkou, u�pacientů s�anamnézou vředové choroby, u�starších pacientů a�u�pacientů, kteří užívají látky zvyšující riziko vzniku vředové choroby nebo krvácení (p.o. kortikosteroidy, antikoagulacia, SSRI, antiagregační léky), nebo vysoké dávky NSAIDs. U�pacientů s�anamnézou vředové choroby a�u�starších pacientů zahajte léčbu co nejnižší možnou dávkou. U�těchto pacientů a�také u�pacientů vyžadujících současnou terapii nízkými dávkami ASA nebo jiných látek zvyšujících GI riziko zvažte podání protektivní terapie (misoprostol, inhibitory protonové pumpy). Pokud se u�pacienta léčeného NSAIDs objeví GI vřed, krvácení či perforace, musí být lék vysazen. Kardiovaskulární a�cerebrovaskulární účinky: zahájení léčby u�pacientů s�anamnézou hypertenze a/nebo srdečního selhání je třeba konzultovat s�lékařem. Dlouhodobé podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 400 mg denně) může souviset s�mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod. Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko IM při podávání nízkých dávek ibuprofenu (tj. do 1 200 mg denně). Dermatologické účinky: velmi vzácně byly ve vztahu k�léčbě NSAID hlášeny závažné kožní reakce, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a�toxické epidermální nekrolýzy, některé fatální. Nejvyšší riziko je na začátku léčby. Při prvním objevení vyrážky, mukózních lézí a/nebo jiných známek přecitlivělosti NSAIDs vysaďte. Ibuprofen se nedoporučuje užívat v� případě onemocnění planými neštovicemi. Fuknce krevních destiček: NSAID mohou inhibovat funkci krevních destiček, proto by měly být používány s�opatrností u�pacientů s�poruchami koagulace např. idiopatickou trombocytopenickou purpurou (ITP) a�krvácivou diatézou. Další upozornění: Během dlouhodobého užívání vysokých dávek analgetik se mohou vyskytnout bolesti hlavy, které nesmí být léčeny vyššími dávkami. Při léčbě pacientů se srdečním selháním, nedostatečnou funkcí ledvin a�jater, užívajících diuretika a�po závažnějším chirurgickém zákroku, je třeba zvážit nutnost přísného sledování diurézy a�funkce ledvin. U�pacientů, kteří Nurofen užívají dlouhodobě, je třeba kontrolovat hematologické parametry, funkci ledvin a�jater. NSAID mohou maskovat příznaky infekce a�horečky. Těhotenství: Pokud to není zcela nezbytné, ibuprofen se nemá podávat během prvního a�druhého trimestru gravidity. Ibuprofen je během třetího trimestru gravidity kontraindikovaný. Během krátkodobého užívání ibuprofenu v�doporučeném dávkování není obvykle nutné přerušit kojení. Pomocné látky se známým účinkem: 5 ml perorální suspense obsahuje 2226 mg (2,226 g) roztoku maltitolu (E 965), a 11,78 mg propylenglykolu (E 1520); pacienti se vzácnými dědičnými poruchami intolerance fruktózy by neměli tento přípravek užívat. Interakce: Ibuprofen se nemá používat v�kombinaci s�kyselinou acetylsalicylovou (ASA) nebo jinými NSAIDs včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2. Ibuprofen se má užívat s�opatrností v�kombinaci s�následujícími přípravky: antikoagulancii, antihypertenzivy (ACE inhibitory, betablokátory a�antagonisté angiotenzinu II) a�diuretiky, kortikosteroidy, alkoholem, antiagregancii a�selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), kardioglykosidy např. digoxin, lithiem a�fenytoinem, probenecidem a�sulfapyrazonem, methotrexátem, cyklosporinem, mifepristonem, takrolimem, zidovudinem, chinolonovými antibiotiky, perorálními antidiabetiky např. sulfonylureou, aminoglykosidy, s�inhibitory CYP2C9 (vorikonazol, flukonazol). Nežádoucí účinky (NÚ): Nejčastěji pozorované NÚ jsou GI. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo GI krvácení, někdy fatalní, zejména u�starších pacientů. Po podání byli pozorovány také nausea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolesti, pálení žáhy, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a�Crohnovy choroby a�méně často byla pozorována gastritida. V�souvislosti s�léčbou NSAID byly hlášeny edémy, hypertenze a�srdeční selhání. Další časté a�méně časté NÚ jsou: poruchy CNS jako bolest hlavy, závrate, nespavost, agitovanost, podrážděnost nebo únava, tinitus, únava; alergické reakce s� kožními vyrážkami a� svěděním, lokalizované rektální podráždění (u�čípků); urtikárie a� pruritus; astmatické záchvaty, bronchospazmus, poruchy vidění. Uchovávání: Uchovávat při teplotě do 25 °C. Držitel rozhodnutí o�registraci: Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s�r.o. Vinohradská 2828/151, Praha 3, 130 00, Česká republika. Registrační číslo: 29/148/06-C. Datum revize schváleného SPC: 16. 10. 2024. Výdej léčivého přípravku není vázán na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z�prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dříve než léčivé přípravky doporučíte nebo předepíšete si, prosím, pečlivě přečtěte úplný souhrn údajů o�přípravku (SPC). Pro další informace kontaktujte: Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol. s�r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3, tel.: +420 227 110 141. Datum vytvoření materiálu: únor 2025 *V kategorii dětských analgetik, IMS DATA MAT 12/2024. URČENO ODBORNÍKŮM
PEDIATRIE PRO PRAXI www.pediatriepropraxi.cz 6 OBSAH KLINICKORADIOLOGICKÁ DIAGNÓZA 62 prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., MUDr. Hana Flögelová, Ph.D., MUDr. Lenka Bakaj-Brožková, Ph.D., MUDr. Kamila Michálková Klinické a zobrazovací charakteristiky syndromu střední aorty PRO SESTRY 67 Mgr. Lucia Mazúchová, PhD., Natália Čanecká Kontakt koža na kožu medzi matkou a dieťaťom po pôrode v kontexte dojčenia FIREMNÍ INFORMACE 71 MUDr. Jana Teplanová Akné u adolescentů v rukou pediatra – nová generace retinoidů – Aklief Pro detekci protilátek třídy IgA, IgG a IgM proti tkáňové transglutamináze. Strep A / HbA1c / CRP / CRP+Hb / iFOBT IgA / IgG / IgM Rychlý, multifunkční, plně automatizovaný POCT analyzátor. Výsledky jako z laboratoře (metoda imuno- turbidimetrie). Xeliac® Test QuikRead go Plus • Vysoká citlivost (96,5 %) a specificita (97,3 %) • Stanovení nejen IgA (IgA, IgG, IgM anti-tTG) • Součástí balení jsou i lancety • Test z plné krve/séra • Podpora diagnostiky u dětí i dospělých aidian.cz / info@aidian.cz Váš pomocník při rozhodování o léčbě. Váš spolehlivý partner v oblasti diagnostiky více než 50 let. Nový přístroj
www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / PEDIATRIE PRO PRAXI 7 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí Zažívací potíže infekčního původu u dětí MUDr. Helena Ambrožová, Ph.D. Infekční klinika 2. LF UK a FN Bulovka, Praha Zažívací potíže u dětí jsou velmi často infekčního původu a projevují se většinou jako průjmové onemocnění, méně často pak jako postižení jater. V r. 2023 bylo hlášeno v ČR celkem 37 706 průjmových onemocnění vyvolaných bakteriemi, viry a parazity. Nejčastější jsou kampylobakteriózy, salmonelózy a virové střevní infekce, hlavně rotavirózy a norovirózy. Článek pojednává o etiologii, epidemiologii, klinickém obraze, komplikacích, diagnostice, diferenciální diagnostice a léčbě nejčastějších střevních infekcí u dětí. Klíčová slova: průjem, salmonelóza, kampylobakterióza, virové gastroenteritidy, dignostika, léčba. Indigestion of infectious origin in children Digestive problems in children are very often of infectious origin and manifest themselves mostly as diarrhea, less often as liver damage. In 2023, a total of 37 706 diarrheal diseases caused by bacteria, viruses and parasites were reported in the Czech Republic. The most common are campylobacteriosis, salmonellosis and viral intestinal infections, mainly rotaviruses and noroviruses. The article discusses the etiology, epidemiology, clinical picture, complications, diagnosis, differential diagnosis and treatment of the most common intestinal infections in children. Key words: diarrhea, salmonellosis, campylobacteriosis, viral gastroenteritis, diagnosis, treatment. Úvod Zažívací potíže infekčního původu patří u dětí k velmi častým onemocněním. Projevují se nauzeou, zvracením, průjmem, bolestmi břicha, případně horečkou v různých kombinacích v závislosti na etiologickém agens. Původci onemocnění u dětí jsou obvykle bakterie a viry, ale vzácně se může jednat i o parazity. Postiženo bývá hlavně střevo, ale zažívacími potížemi se mohou někdy projevit i infekční onemocnění jiných orgánů, např. jater (fekálně-orálně přenosné hepatitidy A, E). Střevní infekce se ve většině případů manifestují jako průjmová onemocnění vyvolaná typickými střevními patogeny, které postihují primárně střevo. U dětí dominují salmonely, kampylobaktery a rotaviry, ale v praxi se vzácněji setkáváme i s celou řadou dalších původců (shigely, yersinie, různé kmeny Escherichia coli, Staphylococcus aureus, noroviry, adenoviry, enteroviry aj.). Vedle nich ale existuje i řada infekcí, u kterých není střevo postiženo primárně a průjem je jen jedním z příznaků. Typickým příkladem je v současné době onemocnění covid-19, které se u dětí manifestuje často jen průjmem a zvracením bez respiračních příznaků. Podobně se v některých letech projevuje i chřipka; průjmem, zvracením a bolestmi břicha mohou začínat i již zmiňované fekálně-orálně přenosné hepatitidy, někdy i meningokokové infekce, urosepse aj. V České republice bylo v r. 2023 hlášeno celkem 37 706 případů průjmových onemocnění; co do počtu dominují kampylobakteriózy před salmonelózami, kterých jsou řádově až desetitisíce za rok, na třetím místě se umístily virové gastroenteritidy (hlavně rotavirové a norovirové etiologie, graf 1). Mechanismus účinku patogenů je různý a často kombinovaný – může se jednat DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Cit. zkr: Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 https://doi.org/10.36290/ped.2025.002 Článek přijat redakcí: 27. 11. 2024 Článek přijat k tisku: 13. 1. 2025 MUDr. Helena Ambrožová, Ph.D. helena.ambrozova@bulovka.cz
PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / www.pediatriepropraxi.cz 8 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí např. o produkci enterotoxinů, cytotoxinů, adherenci či invazivitu. Výsledkem jsou různé typy průjmu – např. sekreční bez postižení střevní stěny vyvolaný toxiny (ETEC, alimentární intoxikace), osmotický při nedostatku disacharidáz a malabsorbci laktózy (rotaviry) či s poškozením střeva invazivními patogeny (kampylobakteriózy, salmonelózy, shigelózy, yersiniózy aj.). Epidemiologie K přenosu střevních infekcí dochází většinou fekálně orální cestou, jen vzácně aerosolem při zvracení (virové střevní infekce). Střevní patogeny se vyskytují často u zvířat – jedná se o zoonózy, zdrojem jsou hlavně kontaminované potraviny – vejce (salmonely), maso (drůbeží u kampylobakterů, vepřové u yersinióz), nepasterizované mléko a mléčné výrobky (STEC, listerie, kampylobakter). Výlučně lidským onemocněním jsou např. bacilární dysenterie a břišní tyfus. Dobře odebraná epidemiologická anamnéza může napomoci diagnóze. Pacienta s průjmem je třeba se zeptat na: kontakt s onemocněním v zaměstnání, ve škole, doma co a kdy jedl a pil kontakt se zvířaty cestovní anamnézu (průjem cestovatelů) – cílová destinace, způsob ubytování a stravování, led z neznámého zdroje v nápojích recentní podávání antibiotik v anamnéze Inkubační doba se u střevních infekcí pohybuje od několika hodin (alimentární intoxikace) přes několik hodin až dnů (rotaviry, salmonely, kampylobaktery aj.) až po několik týdnů (břišní tyfus). V klinickém obraze se může jednat o akutní gastroenteritidu se zvracením, bolestmi břicha a vodnatými stolicemi bez příměsí. Horečka není pravidlem, vždy bez horečky probíhají např. alimentární intoxikace. Podkladem bývá nezánětlivé postižení tenkého střeva vyvolané např. působením enterotoxinu. Typickými zástupci jsou alimentární intoxikace (např. stafylokoková enterotoxikoza), onemocnění vyvolané enterotoxickými kmeny Escherichia coli či cholera. Pod obrazem akutní gastroenteritidy probíhají také virové střevní infekce, které však většinou bývají provázeny horečkou či subfebriliemi. Akutní (hemoragická) enterokolitida se projevuje stolicemi s příměsí hlenu, případně krve, bolestmi břicha až tenesmy a horečkou. Podkladem bývá zánětlivé postižení tlustého, případně současně terminálního ilea i tlustého střeva a vyvolavateli jsou invazivní patogeny (shigely, kampylobaktery, salmonely, yersinie aj.). Většina průjmových onemocnění je samoúzdravných, k vyléčení stačí jen rehydratace a případně symptomatická terapie. Někdy ale mohou mít v důsledku komplikací závažný až fatální průběh. Nejčastější komplikací průjmových onemocnění je dehydratace, která může být tím závažnější, čím je dítě mladší, což souvisí s vyšším obsahem vody v těle. Podle ztráty tělesné hmotnosti se rozlišují tři stupně dehydratace: lehká (ztráta 2–5 %) středně těžká (ztráta 5–10 %) – snížený turgor, oschlé sliznice, halonované oči, oligurie těžká (ztráta ≥10 %) – k výše zmíněným příznakům se může přidat hypotenze, tachykardie, chladná akra, poruchy vědomí či dýchání, anurie Podle hladiny natria v séru se určují typy dehydratace: hypotonická (Na < norma) isotonická (Na v normě) hypertonická (Na > norma) V praxi se u hospitalizovaných dětí setkáváme nejvíce s izotonickou dehydratací, následuje dehydratace hypotonická a nejméně častá, ale také potenciálně nejzávažnější je dehydratace hypertonická, u které hrozí při příliš rychlé rehydrataci edém mozku. Její klinický obraz se od hypotonické a izotonické dehydratace liší – děti mívají těstovitě prosáklé podkoží, jsou neklidné a hltavě pijí. Pokud se tento typ vyskytne, bývá vyvolán rotaviry. Další závažnou, byť relativně vzácnou komplikací některých průjmových onemocnění je hemolyticko-uremický syndrom spojovaný především se shiga-toxin produkujícími kmeny Escherichia coli (STEC, sérotypy O157:H7, O26, O103 a řada dalších) a projevující se hemolytickou anémií, trombocytopenií a akutní renální insuficiencí. Těžký průběh mohou mít i extraintestinální formy invazivních patogenů, vyskytující se někdy u imunokompromitovaných pacientů ve formě sepse či ložiskových infekcí. U dětí Graf 1. Střevní infekce v ČR v r. 2023 (ISIN SZÚ) 7 706 13 632 7 338 7 418 1197 168 63 57 4 123 Celkem hlášeno 37 706 případů Salmonelóza (7 706) Kampylobakterióza (13632) Jiné bakteriální střevní infekce (7 338) Virové střevní infekce (7 418) Gastroenteritida susp. inf. (1 197) Shigelóza (168) Alimentární intoxikace (63) Infekce vyvolané STEC/VTEC (57) Břišní tyfus (4) Parazitární (123) Obr. 1. Salmonelová osteomyelitida talu u dítěte
www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / PEDIATRIE PRO PRAXI 9 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí jsou vzácnější než u dospělých, nejčastějším původcem bývají salmonely (Obr. 1), zcela raritně jiné invazivní bakterie. Kdy odeslat dítě s průjmem k hospitalizaci? středně těžká až těžká dehydratace (ztráta hmotnosti) profuzní zvracení a průjmy spojené s malým perorálním příjmem oligurie, anurie hypertonická dehydratace extraintestinální formy invazivních patogenů (sepse, septické artritidy, osteomyelitidy, abscesy parenchymových orgánů aj.) febrilní křeče při průjmovém onemocnění Diagnostika Výběr diagnostických metod závisí na klinickém průběhu a tíži onemocnění. Jiný bude v terénu a jiný při hospitalizaci. V terénu bývá běžným standardem kultivační vyšetření stolice, podstatně méně často virologické či parazitologické vyšetření stolice, z biochemie nejčastěji provedení CRP. Pokud je průběh závažnější, je vhodné odeslat dítě k hospitalizaci, kdy se pak provádí i řada dalších vyšetření sloužících k posouzení vnitřního prostředí, funkce ledvin a záchytu původce i v rámci širší diferenciální diagnostiky. Při biochemickém vyšetření je u průjmových onemocnění důležité zejména vyšetření: minerálů v séru (typ dehydratace dle hladiny Na, hladina K) urey a kreatininu (elevace při těžší dehydrataci) CRP (zvýšený u bakteriálních infekcí) glykemie (u průjmu obvykle hypoglykemie; vyloučení interních příčin, např. diabetu) AST, ALT (parainfekční hepatopatie při průjmu, ale i dif. dg. např. anikterická hepatitida) moč + sed. (sediment obvykle bez nálezu, leukocyturie při infekci močových cest) Při vyšetření KO + dif. často hemokoncentrace z dehydratace leukocytóza (bakteriální infekce) neutrofilie (bakteriální infekce) Vyšetření acidobazické rovnováhy (Astrup) metabolická acidóza Vyšetření vyvolávajícího agens: kultivace stolice – výtěr z rekta (bakterie), někdy nutno opakovat speciální kultivace (kampylobakter, cholera) hemokultura (bakteriemie, sepse) průkaz glutamátdehyhodrogenázy (vzorek stolice Clostridioides difficile) průkaz toxinu ze stolice (Clostridioides difficile, STEC, stafylokoková enterotoxikóza) virologické vyšetření stolice (obvykle vzorek stolice, imunochromatografie, ELISA, PCR) parazitologické vyšetření stolice (cestovatelská anamnéza, vzorek stolice, ideálně 3×, mikroskopie, multiplex PCR na protozoa a helminty Další diagnostické metody: rtg, sonografie, CT, MR. Terapie většiny průjmových onemocnění je jen symptomatická. Rozhodujícím krokem v léčbě všech průjmových onemocnění je rehydratace. Vhodná je i dieta s omezením tuků. Z farmakologické léčby je možné použít nespecifickou protiprůjmovou léčbu. Antibiotika v naprosté většině případů nutná nejsou a pokud ano, pak spíše u dětí hospitalizovaných s těžkým průběhem onemocnění či extraintestinálními formami. Rehydratace je v léčbě průjmu vůbec nejdůležitější krok. Závisí na tíži onemocnění a stupni a typu dehydratace. U kojenců je důležitá informace o ztrátě hmotnosti. Při ambulantním postupu je rehydratace perorální, během hospitalizace často intravenózní. Při perorální rehydrataci se doporučují hlavně orální rehydratační roztoky s obsahem minerálů a glukózy (např. Kulíšek, Enhydrol, mrkvovo-rýžový odvar HIPP ORS 200 aj.), možné je použít i nesycené minerální vody bez příchutě. Množství tekutin závisí na věku – bazální potřeba pro kojence je kolem 150/ml/kg/den, pro batole 100–120 ml/kg/den, u starších dětí pak dále klesá. Vedle této bazální potřeby je však nutné hradit také ztráty vzniklé zvracením, průjmem, pocením a při horečce (na 1 °C horečky přidat 10–20 % bazální potřeby). Dieta spočívá v omezení tuků a liší se dle věku. U dětí živených jen mateřským mlékem se kojení nepřerušuje, před kojením je možné podat malé množství rýžového odvaru (30–50 ml). U dětí na umělé výživě je doporučován rýžový odvar, u starších kojenců ev. i mrkvový odvar, dle stavu pak přidávat původní mléko. U starších kojenců je možné přidat nemastné přídavky (bramborová a rýžová kaše, dietní polévka, naškrábaný banán, banánové a jablečné přesnídávky, rohlík), podobně i u starších dětí. S odstupem je možné zařadit i bílé maso. Z nespecifické protiprůjmové léčby je možné použít u dětí adsorbencia – diosmectit (Smecta, od dvou let věku), dále tanát želatiny (Tasectan Kids, Tasectan Duo Kids, Tasectan), podat je možné i probiotika (léčiva i doplňky stravy – např. Lacidofil, Hylak forte, Biopron, Bio Gaia, Saccharomyces boulardii – Enterol a řada dalších), na trhu jsou i antisekretorika (Hidrasec). Antibiotika v naprosté většině případů nutná nejsou i vzhledem k tomu, že u dětí jsou velmi časté průjmy virové etiologie. Indikace antibiotické léčby u průjmových onemocnění – kdy je vhodné antibiotika podat: klostridiová kolitida (ne jen kolonizace střeva Clostridioides difficile) břišní tyfus, paratyfy a cholera bacilární úplavice těžká průjmová onemocnění vyvolaná invazivními patogeny (salmonely, kampylobaktery, shigely aj.) extraintestinální formy invazivních patogenů (sepse, artritidy, osteomyelitidy, abscesy parenchymových orgánů aj.) onemocnění u imunodeficitních pacientů Antibiotika je někdy možné podávat p. o., ale některé případy vyžadují jejich podávání vždy i. v. za hospitalizace (např. u těžkých průběhů a extraintestinálních forem). Podávání metronidazolu či mebendazolu je pak nutné u některých parazitóz (giardiáza, amébóza). Nejčastější střevní infekce, se kterými se u dětí v současnosti setkáváme: kampylobakterióza salmonelóza rotaviróza Kampylobakterióza Kampylobakterióza je zoonóza, kampylobaktery se vyskytují jako komenzál v gastrointestinálním traktu řady zvířat (drůbež, psi, kočky aj.). Nejčastějším zástup-
PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / www.pediatriepropraxi.cz 10 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí cem je Campylobacter jejuni, méně často Campylobacter coli a další. Přenos je obvykle kontaminovanými potravinami (nedostatečně tepelně zpracované drůbeží maso); většina onemocnění vzniká při domácí přípravě jídla při kontaminaci nádobí, povrchů aj., a přestože se jedná o tak časté onemocnění, epidemie nebývají časté. Nejčastějším klinickým projevem je hemoragická enterokolitida s horečkami, stolicemi s příměsí krve (cca do 8–10 denně) a bolestmi břicha, zvracení nebývá. Bolesti břicha mohou být výrazné a mohou někdy imitovat apendicitidu (pseudoapendicitida). Extraintestinální formy kampylobakterióz jsou u dětí raritní (sepse, abscesy aj.). Z imunopatologických projevů se občas objeví erythema nodosum (Obr. 2), jiné (artritida, Guillain-Barrého syndrom) jsou vzácné a vyskytují se spíše u dospělých. V diagnostice kampylobakterových průjmů se uplatňuje kultivace stolice na speciální půdě s přídavkem antibiotik a v mikroaerofilním prostředí, terapie postačuje většinou jen symptomatická – rehydratace, nespecifická léčba. Antibiotika obvykle potřeba nejsou, ale při těžkém průběhu střevní infekce či extraintestinálních formách jsou lékem volby makrolidy, které jsou vhodné i při případné recidivě onemocnění; u citlivých kmenů nad 17 let je možné použít i chinolony. Salmonelóza Je druhé nejčastější bakteriální onemocnění GIT u nás. Jedná se rovněž o zoonózu přenášející se hlavně kontaminovanými vejci a výrobky z nich, případně masem aj. Z mnoha tisíc známých sérotypů je u nás nejvíce rozšířena Salmonella enteritidis (více než 90 % záchytů), která se přenáší zejména nedostatečně tepelně zpracovanými vejci (některá importovaná vejce a vejce z domácích chovů) a výrobky z nich (např. ochutnávání syrového těsta). Vzhledem k vysoké infekční dávce je mezilidský přenos vzácný, výjimkou jsou jen novorozenci a malí kojenci, kteří se mohou nakazit fekálně-orální cestou např. od rodičů, kteří salmonely vylučují. Po inkubační době 6–48 hodin (průměrně 8–10 hodin) se rozvíjí onemocnění různé tíže, a to od lehké gastroenteritidy až po těžkou hemoragickou kolitidu s výraznou dehydratací a možnou renální insuficiencí. Typické jsou vysoké horečky, někdy zvracení, četné zelené stolice s příměsí krve a hlenu a bolesti břicha. Extraintestinální formy salmonelóz (sepse, artritidy, abscesy v orgánech aj.) jsou u dětí podstatně méně časté než u dospělých a inklinují k nim hlavně děti s imunodeficitem. Diagnostika salmonelóz se provádí kultivací stolice, u extraintestinálních forem i kultivací krve, hnisu či mozkomíšního moku dle lokalizace infekce. V léčbě lehkých a středně těžkých salmonelóz postačuje symptomatická léčba, antibiotika dle citlivosti jsou nutná jen u těžkých střevních infekcí či extraintestinálních forem. V terénu by bylo možné použít např. cotrimoxazol p. o., během hospitalizace se osvědčují antibiotika podávaná i. v. (ceftriaxon, aminopeniciliny, nad 17 let chinolony). Podávání antibiotik může prodloužit rekonvalescentní pozitivitu, tj. vylučování salmonel stolicí po prodělání onemocnění na týdny až měsíce. Rotaviróza Velmi častým etiologickým agens dětských průjmů jsou viry, a to hlavně rotaviry. Postihují především malé děti do 5 let, onemocnění se může opakovat, ale nejzávažnější vždy bývá primoinfekce. Rotaviry jsou velice kontagiózní, v 1 ml stolice se uvádí až 1012 virů, přenos je fekálně-orální kontaktem mezi dětmi, kontaminovanými předměty a hračkami. Možný je i přenos aerosolem např. při zvracení. Onemocnění má typickou sezónnost s nejvyšším výskytem v chladných měsících roku a v předjaří. Po inkubační době do 2 dnů se rozvíjí akutní gastroenteritida s horečkou, zvracením a později ve většině případů i řidšími vodnatými stolicemi. Bříško je přifouklé, meteoristické a bolestivé, onemocnění může být provázeno katarem HCD a febrilními křečemi. Nejčastější komplikací je dehydratace, přičemž rotaviry bývají i příčinou nejméně časté hypertonické dehydratace. Laboratorně jsou nízké zánětlivé parametry a také lehká hepatopatie s mírnou elevací transamináz. Diagnostika se provádí různými metodami (imunochromatografie, ELISA, PCR) ze vzorku stolice. Rotaviry jsou výjimkou mezi střevními infekcemi tím, že jsou preventabilní (perorální živé vakcíny RotaTeq a Rotarix). Vedle těchto tří nejčastějších střevních infekcí občas postihují střevo i další bakterie, viry či paraziti, ale onemocnění jimi vyvolaná jsou podstatně vzácnější; počet hlášených případů se v ČR pohybuje ročně řádově v desítkách až stovkách, vzácně v nižších tisících (např. noroviry). Méně časté bakteriální střevní infekce Bacilární dysenterie (bacilární úplavice) Je výlučně lidské onemocnění s nejčastějším původcem Shigella sonnei, méně často Shigella flexneri. Přenáší se fekálně-orální cestou mezi lidmi, infekční dávka je velmi nízká („nemoc špinavých rukou“). Počet onemocnění se v ČR pohybuje řádově v nižších stovkách ročně, bývají v sociálně slabších rodinách, ale také jako import z rozvojových zemí. Po inkubační době 1–5 dní dominuje v klinickém obraze febrilní hemoragická enterokolitida s tenesmy, komplikace jsou raritní. Diagnostika se provádí kultivací stolice, kterou je nutné někdy opakovat. V terapii je vždy (i u lehčích případů) vhodné podat antibiotika dle citlivosti, nejlépe cotrimoxazol. Dříve povinná hospitalizace na infekčním oddělení byla zrušena, ale pacienti podléhají hygienickému dohledu. Yersinióza Je zoonóza vyvolaná nejčastěji sérotypem Yersinia enterocolitica. V přenosu se uplatňuje nedostatečně tepelně zpracované vepřové maso, ale možný je i přenos vodou Obr. 2. Erythema nodosum
www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / PEDIATRIE PRO PRAXI 11 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí či od domácích mazlíčků, inkubační doba do 10 dnů. Klinicky se onemocnění velice podobá kampylobakterióze, probíhá pod obrazem febrilní gastroenteritidy či hemoragické enterokolitidy. Bývají bolesti břicha, počet stolic cca do 10/den, vyskytnout se mohou i imunopatologické projevy (erythema nodosum, aseptická artritida). Extraintestinální projevy jsou možné, ale zcela raritní. Průkaz kultivací stolice, možné je i sérologické vyšetření. Antibiotická léčba obvykle není nutná, u těžších případů se osvědčují antibiotika dle citlivosti, např. cotrimoxazol. Průjmy vyvolané Escherichia coli Z pěti známých skupin Escherichia coli lišících se mechanismem účinku se u dětí setkáváme hlavně s enteropatogenními E. coli (EPEC) a shiga-toxin produkujícími E. coli (STEC). Onemocnění vyvolané EPEC, dříve obávaná kojenecká infekce s rychlou a těžkou dehydratací a s rozvratem vnitřního prostředí, se v posledních letech změnilo, případů je méně a podstatně lehčích. Z mnoha sérotypů jsou nejčastější sérotypy E. coli O55 a O86. Onemocnění probíhá pod obrazem febrilní akutní gastroenteritidy se zvracením a řídkými stolicemi, dehydratace nebývá tak výrazná. Diagnostika se provádí kultivací stolice a sérotypizací, léčba bývá jen symptomatická, antibiotika nejsou ve většině případů nutná. Onemocnění vyvolaná STEC nejsou četná, ale díky možným komplikacím mohou být závažná. V České republice se nejčastěji vyskytují sérotypy E. coli O157:H7 a O26, méně O103 či O111. Ve většině případů se jedná o zoonózu, ale je možný i interpersonální přenos. Rezervoárem infekce jsou hlavně ovce, kozy a hovězí dobytek. K přenosu dochází kontaminovanými potravinami či mlékem, ale i kontaktem se zvířaty, infekční dávka je nízká. Bakterie působí shiga-toxinem 1 či 2 a způsobuje mikroangiopatii v cévách různých orgánů (ledviny, střevo, mozek). Průběh může být asymptomatický, ale vyskytnout se může i akutní gastroenteritida či hemoragická kolitida, obvykle bez horečky. Obávanou komplikací je hemolyticko-uremický syndrom (HUS) s hemolytickou anémií, trombocytopenií a akutní renální insuficiencí. Terapie je jen symptomatická, případně léčba komplikací. Antibiotická terapie se nedoporučuje pro větší riziko vzniku HUS. Důležitá je prevence – dostatečná osobní hygiena, tepelná úprava stravy a pasterizace mléka. Klostridiová kolitida (CDI) Vzniká většinou po antibiotické terapii, a to nejčastěji po klindamycinu, cefalosporinech či chinolonech (postantibiotická kolitida), predisponováni jsou imunosuprimovaní. Spóry Clostridioides difficile se změní na vegetativní formu a produkují toxiny (cytotoxin a enterotoxin). V dětském věku představuje CDI podstatně menší problém, než u dospělých, počet onemocnění je výrazně nižší. Děti do 2 let jsou navíc často klostridii kolonizovány, aniž by měly nějaké příznaky, a při průjmovém onemocnění je u nich nalezeno obvykle jiné vyvolávající agens, ať už bakteriální či virové. Klinicky se CDI projevuje jako akutní gastroenteritida či spíše (hemoragická) kolitida, bývají subfebrilie či febrilie a bolesti břicha. Diagnostika se provádí odběrem vzorku stolice a průkazem enzymu glutamátdehydrogenázy (GDH) a toxinu, možná je i PCR diagnostika. Terapie závisí na tom, zda se jedná o primoinfekci či relaps. Lékem volby u dětí je u primoinfekce vankomycin p. o. po dobu 10 dní, u lehčích případů i metronidazol p. o. po stejnou dobu, u relapsu pak fidaxomycin p. o. (Dificlir). Doporučený postup léčby CDI s pediatrickým dodatkem je dostupný na www.infektologie.cz. Alimentární intoxikace Skupina onemocnění vyvolaná termostabilním či termolabilním enterotoxinem. Původci mohou být Staphylococcus aureus, Bacilus cereus či Clostridium perfringens typu A. Přenos je kontaminovanými potravinami, inkubační doba velmi krátká (řádově hodiny), průběh vždy afebrilní, mnohdy epidemický, vznik náhlý, ale s rychlou úzdravou. U termostabilních toxinů (zlatý stafylokok, Bacillus cereus) dominuje nauzea a zvracení, u termolabilních toxinů (Bacillus cereus, Clostridium perfringens A) bolesti břicha a vodnatý průjem. Diagnostika mnohdy jen z klinického obrazu, u epidemií je možný průkaz toxinu v Národní referenční laboratoři. V léčbě je rozhodující rehydratace a adsorbencia. Listerióza Zdrojem Listeria monocytogenes jsou kontaminované potraviny (mléčné výrobky jako zrající sýry, masné výrobky). Listerie mohou vyvolat u imunokompetentních dětí febrilní gastroenteritidu, která bývá lehká, obvykle se upraví sama a většinou se ani nediagnostikuje. Některé další virové střevní infekce V zemích s plošným užitím rotavirových vakcín (mezi které ČR nepatří) jsou nyní virové gastroenteritidy nejčastěji norovirové etiologie, zatímco adenoviry, astroviry či enteroviry jsou méně časté. Noroviróza Noroviry mají podobnou sezónnost jako rotaviry, jsou také velice kontagiózní s nízkou infekční dávkou, ale na rozdíl od rotavirů se vyskytují spíš u starších dětí a dospělých. Ve světě i u nás jsou často popisovány epidemie. K přenosu dochází hlavně kontaminovanou vodou, ledem, potravinami, ale také aerosolem při zvracení. Po inkubační době 18–72 hodin se objevuje akutní gastroenteritida s dominujícím zvracením a bolestmi břicha, průjem je bez příměsí, teploty nebývají vysoké. Diagnostika se provádí různými metodami (imunochromatografie, ELISA, PCR) ze vzorku stolice, léčba je jen symptomatická. Adenoviróza Průjmy vyvolávají z celé řady sérotypů hlavně sérotypy 40 a 41, tzv. střevní adenoviry. Vyskytují se během celého roku, postihují hlavně malé děti do 2 let, podobají se lehčí rotavirové gastroenteritidě, ale mívají o něco delší trvání (9–12 dní). Diagnostika je shodná s dalšími virovými gastroenteritidami (viz výše), léčba je jen symptomatická. Některé parazitární nákazy Průjmy vyvolané parazity jsou u dětí podstatně vzácnější, než průjmy bakteriální a virové. Mohou být protrahované, intermitentní, mohou mít pozitivní cestovatelskou anamnézu, u některých je typická eozinofilie. Mohou být vyvolány prvoky a červy. Z protozoárních nákaz se jedná hlavně o giardiózu, kryptosporidiózu, případně o u dětí velice raritní amébózu, z helmintů pak o oxuriázu či
PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / www.pediatriepropraxi.cz 12 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí askaridózu. Parazitární infekce u dětí jsou až na oxyuriázu podstatně vzácnější než u dospělých a mohou být spojeny i s neprospíváním a prolongovaným průběhem, o čemž jsme se přesvědčili v nedávné době na naší klinice. 2letá holčička ze sociálně slabé rodiny měla ve stolici kombinaci dvou invazivních střevních patogenů a tří parazitů. K nákaze může dojít i v České republice, ale řada parazitárních nákaz je importovaná hlavně z rozvojových zemí. Giardióza Onemocnění vyvolané prvokem Giardia intestinalis. K přenosu dochází cystami kontaminovanými potravinami, vodou i interpersonálním kontaktem. Nákaza může být autochtonní i importovaná. V klinickém obraze jsou typické vodnaté průjmy, bolesti břicha, někdy i nauzea a zvracení, může být i prolongovaný průběh. Diagnostika se provádí opakovaným parazitologickým vyšetřením stolice či multiplex PCR k diagnostice protozoí. Léčba metronidazolem (Entizol). Kryptosporidióza Je vyvolána prvoky Cryptosporidium parvum či Cryptosporidium hominis, k nákaze dochází oocystami kontaminovanou vodou či potravinami. Zdrojem infekce jsou teplokrevní obratlovci (hovězí dobytek) nebo člověk. Kryptosporidie působí vodnaté průjmy s bolestmi břicha, meteorismem a někdy i zvracením u kojenců a batolat. Diagnostika je možná mikroskopickým parazitologickým vyšetřením s použitím speciálního barvení či PCR. Léčba mnohdy není nutná, v případě potřeby se používají makrolidy (klaritromycin, azithromycin). Amébová dysenterie Protozoární onemocnění importované z tropů a subtropů. Původcem je Entamoeba histolytica, která se přenáší hlavně kontaminovanou vodou, potravinami či interpersonálním přenosem. V klinickém obraze je typická hemoragická kolitida s příměsí hlenu a krve ve stolici, tenesmy a obvykle jen mírně zvýšené teploty. Komplikací může být amébový absces lokalizovaný nejčastěji v játrech. Diagnostika se provádí parazitologickým vyšetřením čerstvé stolice (nutné do 2 hodin po defekaci), případně multiplex PCR na protozoa. Léčba metronidazolem (Entizol). Oxyuriáza Asi nejčastější dětská parazitóza vyvolaná červem Oxyuris vermicularis. Původce je asi 1 cm dlouhý bílý červík (potíže působí jen samičky). Vylézají v noci z řitního otvoru, kde kladou vajíčka. Důsledkem je noční svědění, děti se škrábou a nákaza se takto šíří. Klinicky se při velké infestaci kromě svědění může objevit břišní dyskomfort s nevolností, bolestí břicha a hlavy a někdy i s průjmy. Diagnostika je většinou klinická (roupi ve stolici), vajíčka se dají prokázat mikroskopickým vyšetřením perianálního otisku na lepicí pásce nalepené na podložní sklíčko, je možné i vyšetření multiplex PCR na helminty. Léčba je mebendazolem (Vermox) po 1–3 dny dle věku a je nutné zopakovat ji za 2–4 týdny. Současně je nutná i léčba ostatních členů rodiny a výměna prádla. Askaridóza U dětí vzácné parazitární onemocnění vyskytující se někdy u sociálně slabších pacientů. Původcem je asi 10–20 cm dlouhá škrkavka Ascaris lumbricoides. Člověk se nakazí vajíčky, ze kterých se vyvíjejí larvy migrující do plic (plicní fáze – Löfflerův eosinofilní inflitrát), ve střevní fázi dospívá červ ve střevě. Může vyvolávat zažívací potíže, neprospívání, úbytek na váze, průjmy, bolesti břicha. Může být zachycen ve stolici, ale z těla ven se může dostat i nosem či při zvracení (Obr. 3). V případě masivní infestace může způsobit až ileozní stav. Diagnostika je mnohdy klinická, dále se opakovaně vyšetřuje stolice mikroskopickým parazitologickým vyšetřením, dostupná je i multiplex PCR na průkaz helmintů. Léčba je mebendazolem (Vermox) po dobu 3 dnů. LITERATURA 1. Fierer J. Invasive Non-typhoidal Salmonella (iNTS) Infections. Clin Infect Dis. 2022;75(4):732-738. 2. Chousalkar KK, Willson NL. Nontyphoidal Salmonella infections acquired from Poultry. Curr Opin Infect Dis. 2022;35(5):431-435. 3. Gal-Mor O. Persistent Infection and Long-Term Carriage of Typhoidal and Nontyphoidal Salmonellae. Clin Microbiol Rev. 2018;32(1):e00088-18. 4. Crump JA, Sjölund-Karlsson M, Gordon MA, et al. Epidemiology, Clinical Presentation, Laboratory Diagnosis, Antimicrobial Resistance, and Antimicrobial Management of Invasive Salmonella Infections. Clin Microbiol Rev. 2015;28(4):901-937. 5. Greenhow TL, Alabaster A. Epidemiology of Nontyphoidal Salmonella Bloodstream Infections in Children. Pediatrics. 2023;152(4):e 2023062357. 6. Skarp CPA, Häninen ML, Rautelin HIK. Campylobacteriosis: the role of poultry meat. Clin Microbiol Infect. 2016;22(2): 103-109. 7. Campagnolo ER, Philipp LM, Long JM, et al. Pet – associated Campylobacteriosis: A persisting public health concern. Zoonozes Public Health. 2018;65(3):304-311. 8. Isada MJ, Reist M, MacKinnon MC, et al. Characterisation of burden of ilness measures associated with human (Fluoro) quinolone-resistant Campylobacter spp. Infections – a scoping review. Epidemiol Infect. 2022;150: e205. 9. Kotloff KL. Bacterial Diarrhoea. Curr Opin Pediatr. 2022;34(2):147-155. 10. Zerbato V, Di Bella S, Pol R, et al. Human Campylobacter spp. infections in Italy. Eur J Clin Microbiol Infect Dis. 2024;43(5):895-904. 11. Shahrizaila N, Lehmann HC, Kuwabara S. Guillain-Barré syndrome. Lancet. 2021;397(10280):1214-1228. 12. Strakova N, Michova H, Shagieva E, et al. Genotyping of Campylobacter jejuni and prediction tools of its antimicrobial resistence. Folia Microbiol (Praha). 2023;69(1):207-219. 13. Omatola CA, Olaniran AO. Rotaviruses: From Pathogenesis to Disease Control – A Critical Review. Viruses. 2022;14(5):875. 14. Meyer A, Mazzara C, Lava SAG, et al. Neurological complications of rotavirus infection in children: A systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr. 2023;112(7): 1565-1573. 15. Guarino A, Aquilar J, Berkley J, et al. Acute gastroenteritis in Children of the World: What Needs to Be Done? J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2020;70(5):694-701. 16. Plotkin SA, Offit P. Efficacy of Rotavirus Vaccines. Pediatr Infect Dis. J. 2024;43(6):518-519. 17. Debbie-Ann S, Tornel W, Warren CA, et al. Clostridioides difficile Infection in Children: Recent Updates on Epidemiology, Diagnosis, Therapy. Pediatrics. 2023;152(3):e2023062307. 18. Krutova M, de Meij TGJ, Fitzpatrick F, et al. How to: Clostridioides difficile infection in children. Clin Microbiol Infect. 2022;28(8):1085-1090. 19. Mengdi T, Tian Y, Zhang D, et al. Aerosol transmission of Norovirus. Viruses. 2024;16(1):151. 20. Pazdiora P, Jelínková H, Bartoníková N, et al. Norovirus infections in the Czech Republic in 2008–2020. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2022;71(2):78-85. Obr. 3. Škrkavka ve stolici u dítěte
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=