www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2023;24(2):95-97 / PEDIATRIE PRO PRAXI 97 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Doporučení ESPGHAN stran sledování celiakie u dětí bílkovinu kravského mléka a/nebo insuficienci slinivky břišní. Relativně častou problematickou situací je vyšetření dítěte na GFD, u kterého nebyla diagnóza CD stanovena řádně před jejím zahájením. V těchto případech by prvním krokem mělo být provedení HLA typizace znaků asociovaných s CD. Vzhledem k její vysoce negativní prediktivní hodnotě je při její negativitě diagnóza CD krajně nepravděpodobná (2). Při pozitivitě HLA typizace znaků asociovaných s CD je na místě re-expozice dítěte lepkem, a to denním podáním 10–15 g lepku. Následně by se měla hodnotit dynamika anti-tTGA IgA po 1 měsíci a poté à 3 měsíce do celkové doby 12 měsíců. Časnější kontrola je indikována při rozvoji známek svědčících pro CD. Při přetrvávání negativity anti-tTGA i po roce od zahájení expozice lepkem se povoluje dítěti dieta bez omezení lepku s kontrolní sérologií celiakie jednou ročně nebo po dvou letech. V případě rozvoji příznaků svědčících pro CD dříve. U pacientů se selektivním deficitem IgA se očekává potřeba delšího časového období k normalizaci sérologie celiakie ve třídě IgG (24). Frekvence sledování těchto dětí je stejná jako u dětí s fyziologickými hodnotami IgA. Doporučuje se kontrola širší sérologie CD (anti-tTGA, anti-endomyziální protilátky (anti-EMA) a/nebo protilátky proti deamidovanému gliadinu (anti-DGP)). Nadále panují nejasnosti ohledně správného přístupu k pacientům s tzv. potenciální CD. Potenciální CD je definována jako přítomnost pozitivity sérologie CD a HLA znaků asociovaných s CD při fyziologické architektuře duodena. U symptomatických pacientů, jejichž příznaky mohou souviset s přísunem lepku, lze zvážit nasazení GFD ke zhodnocení jejího klinického efektu. Zůstane-li pacient s potenciální celiakií na dietě s obsahem lepku, tak jsou vhodné roční kontroly ke zhodnocení dynamiky růstu a stavu výživy, vč. kostního zdraví. Re-biopsie by se měla provést při rozvoji známek svědčících pro CD a/nebo signifikantní elevaci pozitivity sérologie CD. Při edukaci dětského pacienta a jeho zákonného zástupce stran stanovení diagnózy CD je zapotřebí informovat o stanovení této diagnózy způsobem, který neponechává prostor pro pochybnosti o správnosti této diagnózy. Současně je nutné zdůrazňovat i při opakovaných návštěvách, že CD je celoživotním onemocněním a že jedinou známou léčbou je přísná GFD. Závěr a shrnutí do praxe Zatímco přístup k diagnostice CD je v evropských podmínkách dlouhodobě známý, dosud panovaly nejasnosti ohledně ideálního přístupu ke sledování dětí s tímto onemocněním po stanovení diagnózy. Díky recentně publikovanému stanovisku ESPGHAN je přístup ke sledování přehlednější. Pravidelné kontroly dětí s tímto onemocněním jsou důležité i po stanovení diagnózy ke zhodnocení adherence k dietě, vymizení příznaků onemocnění a růstových a laboratorních parametrů a k aktivnímu vyhledávání nejčastěji asociovaných onemocnění. Sledování těchto dětí by mělo probíhat dostatečně zkušeným gastroenterologem v oblasti celiakie. Úloha sledování NT se jeví jako slibná. Tato článek vznikl za podpory grantu Ministerstva zdravotnictví ČR RVO VFN 64165/2012. LITERATURA 1. Husby S, Koletzko S, Korponay-Szabó IR, et al. European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition Guidelines for the Diagnosis of Coeliac Disease. J Pediatr Gastroenterol Hepatol. 2012;54:136-160. 2. Husby S, Koletzko S, Korponay-Szabó I, et al. European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition Guidelines for Diagnosing Coeliac Disease 2020. J Pediatr Gastroenterol Hepatol. 2020;70(1):141-156. 3. Mearin ML, Agardh D, Antunes H, at el. ESPGHAN position paper on management and follow-up of children and adolescents with coeliac disease. J Pediatr Gastroenterol Hepatol. 2022;75(3):369-386. 4. Johansson K, Malmberg Hard af Segerstad E, Martensson H, et al. Dietitian visits were a safe and cost-effective form of follow-up care for children with coeliac disease. Acta Pediatr. 2019;108:676-680. 5. Vriezinga S, Borghorst A, van den Akker-van Marle E, et al. E-Healthcare for celiac disease - A multicenter randomized controlled trial. J Pediatr. 2018;195:154-160.e7. 6. Connan V, Marcon MA, Mahmud FH, et al. Online education for gluten-free diet teaching: Development and usability testing of an e-learning module for children with concurrent celiac disease and type 1 diabetes. Pediatr Diabetes. 2019;20:293-303. 7. Silvester JA, Kurada S, Szwajcer A, et al. Tests for serum transglutaminase and endomysial antibodies do not detech most patients with celiac disease and persistent vilous atrophy on gluten-free diets: a meta-analysis. Gastroenterology. 2017;153:689-107.e1. 8. Husby S, Bai JC. Follow up of coeliac disease. Gastroenterol Clin N Am. 2019;48:127-136. 9. Husby S, Murray JA, Katzka DA. AGA Clinical practice update on the diagnosis and monitoring of celiac disase: changing utility of serology and histologic measures: expert review. Gastroenterology. 2019;156:885-889. 10. Petroff D, Wolf J, Richter T, et al. Antibody concentrations decrease 14-fold in children with celiac disease on a gluten- -free diet but remain high at 3 months. Clin Gastroenterol Hepatol. 2018;16:1442-1449.e5. 11. Gidrewicz D, Trevenen CL, Lyon M, et al. Normalization time of celiac serology in children on a gluten-free diet. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2017;64:362-367. 12. Sansotta N, Alessio MG, Norsa L, et al. Trend of antitissue transglutaminase antibody normalization in children with celiac disease started on Gluten-Free Diet: a comparative study between chemiluminescence and ELIS serum assay. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2020;70:37-41. 13. Blansky B, Hintze Z, Alhassan E. Lack of follow-up of pediatric patients with celiac disease. Clin Gastroenterol Hepatol. 2019;17:2603-2604. 14. Zingone F, Ciacci C. The value and significance of 25(OH) and 1,25(OH) vitamin D serum levels in adult coeliac patients: A review of the literature. Dig Liver Dis. 2018;50:757-760. 15. Lionetti E, Galeazzi T, Dominijanni V, et al. Lower level of plasma 25-hydroxyvitamin D in children at diagnosis of celiac disease compared with healthy subjects: a case-control study. J Pediatr. 2021;228:132-137.e1. 16. Snyder J, Butzner D, DeFelice AJ, et al. Evidence-informed expert recommendations for the management of celiac disease in children. Pediatrics. 2016;138:e20153147. 17. Assa A, Frenkel-Nir Y, Tzur D, et al. Large population study shows that adolescents with celiac disease have an increased risk of multiple autoimmune and non-autoimmune comorbidities. Acta Pediatr. 2017;106:967-972. 18. Wessels M, van Veen II, Vriezinga SL, et al. Complementary serologic investigations in children with celiac disease is unnecessary during follow-up. J Pediatr. 2016;169:55-60. 19. Rousseff T, Claeys T, Vande Vijver E, et al. Hepatitis B virus vaccination and revaccination response in children diagnosed with coeliac disease: a multicentre prospective study. Acta Gastroenterol Belg. 2019;82:27-30. 20. Urganci N, Kalyoncu D. Response to hepatitis A and B vaccination in pediatric patients with celiac disease. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2013;56:408-411. 21. Anania C, Olivero F, Spagnolo A, et al. Immune response to vaccines in children with celiac disease. World J Gastroenterol. 2017;23:3205-3213. 22. Zung A, Kori M. Lack of association between seroconversion and catch-up growth in children with celiac disease. J Pediatr Endocrinol Met. 2012;25:131-137. 23. Hogen Esch CE, Wolters VM, Gerritsen SA, et al. Specific celiac disease antibodies in children on a gluten-free diet. Pediatrics. 2011;128:547-552. 24. López RV, Cid CM, García GR, et al. Influence of the 2012 European guidelines in diagnosis and follow-up of coeliac children with selective IgA deficiency. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2020;71:59-63.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=