PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2023;24(2):132-134 / www.pediatriepropraxi.cz 134 PRO SESTRY Sledování ošetřovatelské péče o periferní intravenózní vstupy u hospitalizovaných dětí ního hrotu byla shledána u 27 dětí (12,92 %). Částečné nebo úplné uvolnění PŽK a uvolněné okraje na krytí byly zjištěny v 17 případech (8,13 %). Při pozorování krytí sestry hodnotily rovněž jeho znečištění krví nebo tekutinami – toto bylo pozorováno u 17 intravenózních vstupů (8,13 %). Náplast bez krytí na PŽK se vyskytovala u 6 dětí (2,87 %), přítomnost krve ve spojovací hadičce u 20 PŽK (9,57 %). Ve většině případů (n = 192; 91,87 %) byl u aplikovaných PŽK zapsán datum zavedení, pouze u 17 dětí (8,13 %) tento záznam chyběl. Mezi nejčastější důvody pro zavedení PŽK (n = 207; 99,04%) patřily nejasný zdravotní stav, nutnost podat intravenózní tekutinu během 24 hodin, epidurální podání léčiva, rentgenové kontrastní vyšetření nebo jiné postupy vyžadující zavedení PŽK. Datum zavedení PŽK chyběl v dokumentaci u tří dětí (viz tabulka 2). Diskuze Hlavním cílem studie bylo zjistit, jak je proškolenými sestrami prováděna ošetřovatelská péče o PŽK u hospitalizovaných dětí. Bylo zjištěno, že sestry nejčastěji zaváděly PŽK u dětí do hřbetu ruky, což je místo vhodné k aplikaci intravenózního vstupu, jako další využily loketní jamku. Současné pokyny Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jednoznačně doporučují zavádět PŽK do horní končetiny (10), současně ale uvádějí, že není vhodné zavádět PŽK do zápěstí nebo do loketní jamky, protože je tak spojeno s vyšším pohybem v kloubu, což může způsobit dislokaci PŽK u dětí. Jako vhodné místo pro zavedení intravenózního vstupu pak jmenují hřbet ruky a předloktí. Høvik et al. (8) uvádějí, že PŽK bylo nejčastěji zaváděno do nežádoucích anatomických lokalizací, tj. v blízkosti kloubu jako zápěstí a loketní jamka, přičemž je tato praktika považována za nežádoucí, protože bývá často spojená s předčasným selháním zařízení (11, 12). My jsme zaznamenali, že nevhodná místa pro zavedení PŽK byla volena téměř u poloviny případů. Volba vhodné velikosti katétru vzhledem k věku dítěte byla v našem výzkumu ve většině případů správná oproti studii Høvik et al. (8), kde byl téměř u poloviny případů zaveden u dítěte katétr nevhodné velikosti. Autoři tohoto výzkumu dále zaznamenali, že nejčastějším příznakem v místě zavedení PŽK byla bolest, přičemž zjistili, že bolest pociťovalo 23 % dětí a že velké množství intravenózních vstupů bylo ponecháno i přes bolestivost a zarudnutí v místě zavedení, případně se znečištěným či odlepujícím se krytím. Podobné výsledky byly prezentovány rovněž ve studii OMG hodnotící PŽK (6). Tato zjištění jsou klinicky relevantní a popisují závažné problémy, které mohou v péči o periferní žilní katétr vzniknout a poškodit pacienta. Resnick et al. (13) uvádí, že velikost zaváděného venózního katétru by měla být u kojenců 24G nebo menší, zatímco velikost PŽK 22G je vhodná k použití u dětí ve věku jednoho až šesti let. Závěr Studie monitorovala pomocí PIVC-mini Q ošetřovatelskou péči o intravenózní vstupy u hospitalizovaných dětí. Některá zjištění jsou dobrým návodem pro školení zdravotnického personálu a tím i vhodným způsobem, jak dosáhnout prevence vzniku komplikací, ke kterým může dojít nesprávnou ošetřovatelskou péčí o intravenózní vstupy. Jedním z úkolů ošetřovatelské péče je předcházet vzniku možných komplikací u hospitalizovaných dětí, neboť hlavním cílem ošetřovatelské péče je předcházet poškození pacienta. Hodnotící nástroj PIVC-mini Q se osvědčil jako vhodný k posuzování stavu intravenózních vstupů. Poučit se z nesprávných postupů v péči o PŽK je zásadní pro zlepšení bezpečnosti pacientů, a proto je nutné neustálé proškolování zdravotnických pracovníků, které by mělo vést k preventivnímu předcházení poškození pacienta a vzniku nežádoucích komplikací u intravenózních vstupů. LITERATURA 1. Mermel LA. Short-term Peripheral Venous Catheter-Related Bloodstream Infections: A Systematic Review. Clinical infectious diseases: an official publication of the Infectious Diseases Society of America. 2017;65(10):1757-1762. 2. Dychter SS, Gold DA, Carson D, Haller M. Intravenous therapy: a review of complications and economic considerations of peripheral access. Journal of Infusion Nursing. 2012;35(2):84-91. 3. Sedlářová P, Zvoníčková M, Svobodová H. Aktuální doporučení v péči o periferní žilní katétry. Med. Praxi. 2017;14(2):94-97. 4. Veverková E, Kozáková E, Dolejší L. Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře I. Praha: Grada Publishing; 2019. 5. Alexandrou E, Ray-Barruel G, Carr PJ, et al. International prevalence of the use of peripheral intravenous catheters. Journal of hospital medicine. 2015;10(8):530-533. 6. Alexandrou E, Ray-Barruel G, Carr PJ, et al. Use of Short Peripheral Intravenous Catheters: Characteristics, Management, and Outcomes Worldwide. Journal of hospital medicine. 2018;13(5):1-7. Další literatura u autorky a na www.pediatriepropraxi.cz Tab. 2. Vyhodnocení záznamů sester do dotazníku PIVC-mini Q n % Bolest v místě zavedení PŽK ano 48 22,97 Zarudnutí v místě zavedení PŽK ano 34 16,27 Otok v místě zavedení PŽK ano 6 2,87 Zvýšená teplota v místě zavedení PŽK ano 29 13,88 Hnisání v místě zavedení PŽK ano 1 0,48 Pruh/červená linie podél žíly ano 1 0,48 Indurace/zatvrdnutí tkání méně než 1 cm v místě zavedení PŽK ano 10 4,78 Hmatatelná zatvrdlá žíla za místem zavedeného i. v. hrotu ano 27 12,92 Částečné/úplné uvolnění PŽK ano 17 8,13 Znečištěné krytí krví nebo tekutinami ano 17 8,13 Uvolněné nebo zvedající se okraje krytí PŽK ano 42 20,10 Pouze náplast bez krytí PŽK ano 6 2,87 Krev v hadičce ano 20 9,57 Datum zavedení PŽK je na krytí dokumentováno ne 17 8,13 Indikace k zavedení PŽK nejasný zdravotní stav, intravenózní tekutiny podány během posledních 24 hodin, epidurální podání léčiva, rentgenové kontrastní vyšetření nebo jiné postupy, které vyžadují periferní žilní katétr 207 99,04 neznámé 2 0,96 Datum zavedení v dokumentaci chybí ano 3 1,44 Legenda: n – absolutní četnost, % relativní četnost
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=