PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2023;24(5):287-290 / www.pediatriepropraxi.cz 290 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Postcovidové obtíže u dětí a mladistvých doplnit mineralogram (včetně Ca, P, Mg), širší zánětlivé parametry (CRP, event. feritin a FW), hladinu kreatinkinázy a tyreoidálních hormonů (fT4, TSH). U dětí s anamnézou covidové pneumonie je doporučeno provést kontrolní skiagram hrudníku. U jedinců s respiračními symptomy je vhodné provedení spirometrie, event. zátěžových testů, včetně šestiminutového testu chůze. U pacientů s neurobehaviorálními projevy bývá nutné neurologické a psychiatrické vyšetření. Všichni takto pozitivně hodnocení jedinci pak vyžadují následnou dispenzarizaci v pravidelných intervalech, obvykle 3–6–12 měsíců od infekce (eventuálně častěji dle potřeby) (1). Závěr Na základě doposud známých studií je obtížné stanovit příčinnou souvislost mezi samotnou infekcí SARS-CoV-2 a udávanými postcovidovými projevy. Odlišit, zda je výskyt především neurobehaviorálních příznaků u dětí po covidu-19 důsledkem infekce nebo protipandemických opatření (uzávěr škol, omezení sociálních kontaktů apod.), je téměř nemožné. Recentní metaanalýza u dětí po covidu-19 prokázala vyšší riziko výskytu jen pro perzistující dušnost, anosmii/ageuzii a horečku, u ostatních udávaných obtíží se zatím jedná pouze o spekulace. V rámci diagnostického procesu každého pacienta s podezřením na výskyt tzv. postcovidových obtíží je proto nejdůležitější jeho pečlivé vyšetření a vyhodnocení široké diferenciální diagnostiky stavu se snahou vyloučit jiné možné příčiny udávaných symptomů. LITERATURA 1. Kumar P, Jat KR. Post-COVID-19 Sequelae in Children. Indian J Pediatr. 2023;8:1-7. 2. COVID-19 rapid guideline: managing the long-term effects of COVID-19. Available from: https://www.nice.org.uk/guidance/ng188/resources/covid19-rapid-guideline-managing-the- -longterm-effects-of-covid19-pdf-51035515742. 3. Ludvigsson JF. Systematic review of COVID-19 in children shows milder cases and a better prognosis than adults. Acta Paediatr. 2020;109(6):1088-1095. 4. Dhochak N, Singhal T, Kabra SK, et al. Pathophysiology of COVID-19: Why Children Fare Better than Adults? Indian J Pediatr. 2020;87(7):537-546. 5. Mehta NS, Mytton OT, Mullins EWS, et al. SARS-CoV-2 (COVID-19): What Do We Know About Children? A Systematic Review. Clin Infect Dis. 2020;71(9):2469-2479. 6. Williams N, Radia T, Harman K, et al. COVID-19 Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) infection in children and adolescents: a systematic review of critically unwell children and the association with underlying comorbidities. Eur J Pediatr. 2021;180(3):689-697. 7. David J, Pešková Š, Toni L, et al. Vážný průběh akutní infekce SARS-CoV-2 u pacientů na Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Motole. Ces-slov Pediat. 2022;77(3):175-179. 8. Gunes H. What chances do children have against COVID-19? Is the answer hidden within the thymus? Eur J Pediatr. 2021;180(3):983-986. 9. Brackel CLH, Lap CR, Buddingh EP, et al. Pediatric long- -COVID: An overlooked phenomenon? Pediatr Pulmonol. 2021;56(8):2495-502. 10. Warren-Gash C, Lacey A, Cook S, et al. Post-COVID-19 condition and persisting symptoms in English schoolchildren: repeated surveys to March 2022. BMC Infect Dis. 2023;23(1):201. 11. WHO: Post-covid-19 condition. Available from: https:// www.who.int/europe/news-room/fact-sheets/item/post- -covid-19-condition. 12. Sante GD, Buonsenso D, De Rose C, et al. Immune profile of children with post-acute sequelae of SARS-CoV-2 infection (Long COVID). medRxiv. 2021 (preprint). 13. Molteni E, Sudre CH, Canas LS, et al. Illness duration and symptom profile in symptomatic UK school-aged children tested for SARS-CoV-2. Lancet Child Adolesc Health. 2021;5:708-718. 14. Behnood SA, Shafran R, Bennett SD, et al. Persistent symptoms following SARS-CoV-2 infection amongst children and young people: A meta-analysis of controlled and uncontrolled studies. J Infect. 2022;84(2):158-170. 15. Lopez-Leon S, Wegman-Ostrosky T, Ayuzo del Valle NC, et al. Long-COVID in children and adolescents: a systematic review and meta-analyses. Sci Rep. 2022;12:9950. 16. Feldstein L. Characteristics and outcomes of US children and adolescents with multisystem inflammatory syndrome in children (MIS-C) compared with severe acute COVID-19. JAMA. 2021;325(11):1074-1087. 17. David J, Šibíková M, Jonáš J, et al. Závažná komplikace COVID-19 u dětí: syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Pediatr. praxi. 2021;22(1):8-11. 18. David J, Stará V, Hradský O. Epidemiologie a klinický průběh syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi spojeného s infekcí SARS-CoV-2 u dětí a mladistvých (PIMS-TS) v České republice. Ces-slov Pediat. 2022;77(6):333-339. 19. Asmundson GJG, Taylor S. Coronaphobia: Fear and the 2019-nCoV outbreak. J Anxiety Disord. 2020;70:102196. 20. Shah K, Mann S, Singh R, et al. Impact of COVID-19 on the Mental Health of Children and Adolescents. Cureus. 2020;12(8):e10051. 21. Ghosh R, Dubey MJ, Chatterjee S, et al. Impact of COVID -19 on children: special focus on the psychosocial aspect. Minerva Pediatr. 2020;72(3):226-235. 22. Lee J. Mental health effects of school closures during COVID-19. Lancet Child Adolesc Health. 2020;4(6):421. 23. Rundle AG, Park Y, Herbstman JB, et al. COVID-19-Related School Closings and Risk of Weight Gain Among Children. Obes. 2020;28(6):1008-1009. 24. Martinez-Ferran M, de la Guía-Galipienso F, Sanchis-Gomar F, et al. Metabolic Impacts of Confinement during the COVID-19 Pandemic Due to Modified Diet and Physical Activity Habits. Nutrients. 2020;12(6):1549. 25. Buonsenso D, Di Gennaro L, De Rose C, et al. Long-term outcomes of pediatric infections: from traditional infectious diseases to long Covid. Future Microbiol. 2022;17:551-571. Využíváme systém CrossRef. S články můžete snadno pracovat díky jednoznačnému identi kátoru DOI. S NÁMI SE NEZTRATÍTE Časopis je indexován v těchto databázích: Scopus, Ebsco a Embase
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=