Pediatrie pro praxi – 6/2023

www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2023;24(6):403-406 / PEDIATRIE PRO PRAXI 403 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Etiologie kopřivky v pediatrii https://doi.org/10.36290/ped.2023.097 Cit. zkr: Pediatr. praxi. 2023;24(6):403-406 Článek přijat redakcí: 9. 10. 2023 Článek přijat k publikaci: 31. 10. 2023 MUDr. Jiří Bufka Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Dětská klinika, Fakultní nemocnice, Plzeň bufkaj@gmail.com Etiologie kopřivky v pediatrii MUDr. Jiří Bufka1, MUDr. Jan Schwarz1, MUDr. Lenka Vaňková2, prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D.1 1Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni a Dětská klinika, Fakultní nemocnice, Plzeň 2Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni a Ústav histologie a embryologie, Plzeň Kopřivka je časté onemocnění s typickým klinickým obrazem. Přestože je kopřivka poměrně jasnou diagnózou, u více než 20 % populace je nutné v rámci diferenciální diagnostiky vyloučit závažnější příčiny. V článku je uvedena základní klasifikace, patofyziologie, nejčastější příčiny, diagnostika a základní léčba kopřivky. Klíčová slova: kopřivka, etiopatogeneze, diferenciální diagnostika, léčba. Etiology of urticaria in paediatrics Urticaria is widely considered disease with typical skin reaction. Although the clinical diagnosis of urticaria is relatively straightforward, in more than 20% of the population it is necessary to exclude more serious causes as part of the differential diagnosis. Etiology of urticaria is mentioned in the article with regard to its pathophysiological background. Key words: urticaria, etiopathogenesis, differential diagnosis, treatment. Úvod Kopřivka je typicky charakterizována výsevy svědivých erytematoznich pomfů různé velikosti (Obr. 1). Kopřivkový exantém obvykle vymizí do 24 hodin bez rezidua. V některých případech se může objevit současně s angioedémem, který typicky postihuje i hlubokou dermis a podkožní tuk, a to v oblastech jako jsou rty, jazyk, periorbitální tkáně či ruce. Angioedém může přetrvávat až 72 hodin a je často doprovázen pocitem pálení, event. bolestí. Naopak svědění není u angioedému běžné. Příčinou kopřivky mohou být alergické reakce, autoimunitní onemocnění, specifické spouštěče (léky, potravinové antigeny, fyzikální a nefyzikální podněty, stres), infekce (u predisponovaných pacientů) a event. malignity. Nejčastější je však kopřivka idiopatická. Kopřivka s angioedémem nebo bez něj může být společně s dušností, chrapotem, sípáním, bolestmi břicha a průjmem projevem anafylaxe – náhle vzniklé závažné reakce postihující více orgánových systémů. Kardiopulmonální nestabilita při anafylaxi může vést k život ohrožující situaci – anafylaktickému šoku. V textu se zaměříme především na možné příčiny vzniku kopřivky z patofyziologického pohledu. Klasifikace (1) Kopřivku klasifikujeme do 2 typů: 1. Spontánní kopřivka a) akutní kopřivka je charakterizována spontánními výsevy po dobu kratší než 6 týdnů b) chronická kopřivka je charakterizována spontánními výsevy alespoň 2 dny v týdnu po dobu 6 a více týdnů 2. Indukovaná kopřivka je spouštěna specifickými fyzikálními podněty (chlad, teplo, sluneční záření, vibrace, tlak), léky, potravinami nebo stresem Patofyziologický podklad kopřivky Hlavním mediátorem patogeneze kopřivky je histamin a další vazoaktivní látky uvolňované nejčastěji z mastocytů, bazofilů, event. jiných intracelulárně aktivovaných buněk (Obr. 2). Obr. 1. Erytematózní, splývající kopřivkové pomfy (foto archiv autora)

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=