www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2023;24(6):420-423 / PEDIATRIE PRO PRAXI 421 KLINICKORADIOLOGICKÁ DIAGNÓZA Intramuskulární arteriovenózní malformace velkého prsního svalu žíly svalovou hypertrofii médie, fibrózu intimy a chybějící adventicii. Mezi diagnostické nástroje patří klinické vyšetření, barevná sonografie a magnetická rezonance. Ultrazvuk se často používá jako počáteční skríninková metoda, která odhalí špatně definovanou oblast s heterogenní echogenitou bez diskrétní masy a hypervaskulární síť dilatovaných, vinutých kanálků včetně četných arteriálních přívodů a žilních drénů (4). Vhodné rozlišení různých AVM vede k lepšímu zvládání lézí, a proto lze AVM klasifikovat podle typu cévní komponenty (kapilární, žilní, lymfatické, arteriální a hybridní) a podle dynamiky krevního toku (léze s vysokým a pomalým průtokem). Tento klasifikační systém v kombinaci s podrobným fyzikálním vyšetřením a zobrazovacími metodami navíc může mít až 90% přesnost diagnózy. Popis klinického případu Uvádíme případ sedmiletého chlapce, u kterého matka zjistila pomalu se zvětšující bolestivý útvar v oblasti levého prsního svalu (Obr. 1). Na ultrazvuku se v oblasti hmatné rezistence nad levou bradavkou v podkoží zobrazuje léze velikosti 50 × 8 × 20 mm, ohraničená, s četnými cévami, v barevném zobrazení bohatě prokrvená, ve spektrálním záznamu jsou zde patrné arteriální i žilní toky – nejspíše se jedná o AVM, zásobení je v. s. z větve a. thoracica interna l. sin. (Obr. 2, 3). Na magnetické rezonanci hrudníku vlevo subkutánně nad pektorálním svalem byla patrná v T2 s potlačením tuku hypersignální formace velikosti asi 20 × 50 × 25 mm s minimálními flow void fenomény, dobře ohraničená. Útvar nemá typický charakter pro cévní malformaci v dif. dg. je nutné zvažovat tumor (Obr. 4, 5). Pacient podstoupil kompletní mikrochirurgickou resekci cévní malformace. Léze byla intramuskulárně kompletně extirpována a odeslána na histologické vyšetření (6). Histologické vyšetření: pružná elastická tkáň velikosti 55 × 30 × 20, na jejímž povrchu byly snopečky kosterní svaloviny. Na řezu byla tkáň hnědočervené barvy, převážně solidní, prostoupená vícečetnými velmi drobnými dutinkami do průměru 2 mm, z nichž vytékala krev. Nález: ve vzorcích byla intramuskulární arteriovenózní malformace nedosahující okrajů vzorku. Cévní trombózy zjištěny nebyly (Obr. 7, 8). První pooperační den kontrola plastickým chirurgem s přízniObr. 1. 7letý chlapec s oválným 5 × 2 × 2 cm velkým, dobře ohraničeným pružným útvarem nad levou bradavkou Obr. 2. UZ vyšetření měkkých tkání hrudníku vlevo. V podkoží nad levou mamilou je patrný oválný, poměrně dobře ohraničený, smíšeně echogenní útvar o velikosti cca 51 × 8 mm. Jiné expanzivní projevy nejsou patrné, přehledné části žeber zde bez patologie Obr. 3. Dopplerovské UZ vyšetření měkkých tkání hrudníku vlevo. Útvar v podkoží je bohatě prokrvený, ve spektrálním záznamu jsou detekovatelné jak venózní, tak i arteriální křivky. Dle UZ obrazu by se mohlo jednat o AV malformaci zásobenou z větve a. thoracica interna Obr. 4. MR vyšetření hrudníku, T1 vážená sekvence, axiální rovina. Vlevo subkutánně nad pektorálním svalem je patrná formace, která je téměř isosignální se svalovými strukturami Obr. 5. MR vyšetření hrudníku, T2 vážená sekvence s potlačením signálu tuku, axiální rovina. Na T2 zobrazení je formace hypersignální, s minimálními flow void fenomény, zasahuje i částečně do pektorálního svalu. Útvar nemá zcela typický charakter pro cévní malformaci, v diferenciální diagnostice je nutné zvažovat tumor
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=