PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2024;25(1):9-11 / www.pediatriepropraxi.cz 10 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Obezita v dětském a dospívajícím věku šovat, patří glukokortikoidy, antipsychotika, antidepresiva, antikonvulziva, antihistaminika, kontraceptiva. U prosté obezity se u dětí setkáváme s růstem ve středním či vyšším pásmu, naopak u dětí s progredující obezitou a s poruchou růstu se zpomalováním růstového tempa je vždy nutné pomýšlet na možnost endokrinopatie. Nejčastější endokrinopatie uvádí Tab. 2 (3). Genetické syndromy spojené s obezitou jsou charakterizovány těžkou obezitou od časného dětství a často jsou doprovázeny dalšími fenotypickými znaky – vrozené vývojové vady, mentální retardace. Tabulka 3 uvádí nejčastěji se vyskytující syndromy spojené s obezitou. Prostá (alimentární) obezita a regulace jídelního chování Zdravé dítě se nepřejídá, tělesná hmotnost je udržována rovnováhou mezi příjmem a výdejem energie. Regulace tělesné hmotnosti je znázorněna na Obr. 1. Příjem energie souvisí s dostupností stravy a s individuálním jídelním chováním, míru resorpce živin v gastrointestinálním traktu ovlivňuje střevní mikrobiom. Výdej energie je dán pohybovou aktivitou a bazální termogenezí (4). Termogeneze probíhá nepřetržitě v hnědé tukové tkáni v adipocytech bohatých na mitochondrie. Je prokázána silná genetická vazba mezi BMI a genem FTO (fat mass and obesity associated protein). Varianty v 1. (a v některých populacích i ve 3.) intronu tohoto genu jsou spjaty s hodnotami BMI. Stejné varianty jsou spojeny i se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních komplikací a rozvoje diabetu II. typu (5). Nositelé obezitogenní varianty FTO mají větší podíl adipocytů s nižším množstvím mitochondrií, což vede k hromadění triglyceridů a vyšší hmotnosti (4). Jídelní chování vychází z centra hladu v laterálním hypotalamu a centra sytosti ve ventromediální části hypotalamu. Schéma regulace jídelního chování znázorňuje Obr. 2. V nucleus arcuatus hypotalamu jsou receptory pro hormony ghrelin, leptin a inzulin. Hormon ghrelin informuje o náplni žaludku a jeho koncentrace po jídle klesá. Hormon leptin přináší humorální signály z tukové tkáně, jeho koncentrace klesá při hladovění. Hormon inzulin informuje o glykemii. Aferentní informace preferenčně aktivují jednu ze dvou skupin neuronů, orexigenní či anorexigenní osu. Při aktivaci anorexigenní osy (tlumící chuť k jídlu) se začne štěpit proopiomelanokortin (POMC) na melanokortiny, mezi které patří i alfa-melanostimulující hormon (alfa-MSH). Ten aktivuje melanokortinové receptory 3. a 4. typu (MC3-R, MC4-R). Poté dojde ke snížení příjmu potravy a zvýšení energetického výdeje. V anorexigenní ose se uplatňuje také regulace pomocí CART (cocaine-and amphetamine-regulated transcript), jehož výdej se zvyšuje po jídle. Při aktivaci orexigenní osy (stimulující chuť k jídlu) se signály přenášejí pomocí neuropeptidu Y (NPY) a agouti-related proteinu (AgRP). Není to pouze hlad, který stimuluje příjem potravy, ale také libé pocity, které někdy zastíní i signály sytosti. Mluvíme o hedonické regulaci jídelního chování, což je komplexní systém napojený na jádra hypotalamu, zrakovou a čichovou dráhu, na amygdalu (2). Jak bylo zmíněno již výše, i střevní mikrobiom má své místo Tab. 2. Endokrinopatie spojené s obezitou Endokrinopatie hypotyreóza pokles energie při snížení bazálního metabolismu deficit růstového hormonu úbytek svalové hmoty a nárůst tukové tkáně Cushingův syndrom nadbytek kortizolu pseudohypoparatyreóza typ 1A inaktivační mutace genu GNAS1, rezistence cílových tkání k účinku parathormonu, Albrightova hereditární osteodystrofie (kromě obezity malý vzrůst, krátký krk, brachydaktylie) Tab. 3. Syndromy spojené s obezitou Genetický syndrom Charakteristické rysy syndrom Pradera-Williho mutace 15. chromozomu, hypotonie v kojeneckém věku, malý vzrůst, hypogenitalismus, hyperfagie v důsledku hypotalamické dysregulace syndrom Bardetův-Biedlův polydaktylie, retinitis pigmentosa, VVV ledvin, hypogonadismus, porucha chování syndrom Cohenův retinální dystrofie, mentální retardace, mikrocefalie Obr. 1. Schéma regulace tělesné hmotnosti Obr. 2. Schéma regulace jídelního chování NPY = neuropeptide Y, AgRP = agouti – related protein, POMC = proopiomelanokortin, CART = cocaine and amphetamine regulated transcript, MSH = melanostimulující hormon, MC4R, MC3R = melanokortinový receptor typ 4 a 3 Beta buňky Tuková tkáň Zvýšení chuti k jídlu, snížení energetického výdaje Anorexigenni osa Orexigenni osa NPY/AgRP α-MSH → MC4R, MC3R POMC/CART Útlum chuti k jídlu, zvýšení energetického výdaje Leptin Inzulin Ghrelin Žaludek
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=