PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2024;25(1):40-44 / www.pediatriepropraxi.cz 44 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Povědomí maminek o oligosacharidech v mateřském mléce ce (World Health Organization, WHO) se doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců života s pokračováním v kojením spolu s vhodnou doplňkovou stravou do 2 let (20). Přestože matky nevykazují nedostatečné znalosti ohledně kojení, mnoho žen čelí výzvám při kojení a nekojí v takovém rozsahu, jak původně zamýšlely (20–22). V nízkopříjmových rodinách je obecně nižší četnost výlučného kojení (23). Polovina respondentek (48,8 %) vnímá, že umělá kojenecká výživa na trhu je příliš drahá a snaží se kvůli tomu kojit co nejdéle. Druhá nejčastější odpověď dotazovaných žen byl fakt, že si cenu umělé kojenecké výživy (Graf 7) uvědomují, ale snaží se situaci přizpůsobit. Pouze 25,7 % těhotných žen tuto skutečnost nevnímá. Minimum respondentek (3,8 %) volí nejlevnější varianty umělé kojenecké výživy. Závěr Z hlediska výživy představuje MM nezastupitelnou roli pro správný růst a vývoj kojence, především v prvních měsících života. WHO doporučuje výhradně kojit prvních šest měsíců. Matky často z různých důvodů nemohou kojit, a proto jsou dětem podávány kojenecké náhrady založené na kravském mléce. Kromě nutričních výhod poskytuje MM bioaktivní látky, zejména pak OMM, které mají řadu prospěšných funkcí důležitých pro správný vývoj novorozenců. Díky průmyslové výrobě se OMM stávají častějšími komponenty kojeneckých výživ. V posledním desetiletí se toto téma stalo velmi aktuálním a probíhající studie by v budoucnu mohly náhradní kojenecké výživy přiblížit zlatému standardu MM. Z dotazníkové šetření vyplývá, že většina respondentek měla poměrné široké povědomí o prospěšných účincích kojení a MM, jen minimum si však tyto vlastnosti spojuje s OMM. Z toho vyplývá, že informace o OMM byly pro většinu těhotných žen (65 %) novinkou. Obecně lze tedy shrnout, že prospěšnost kojení je mezi matkami známá, nicméně není spojována s přítomností OMM. Proto je důležité tuto osvětu mezi těhotnými a kojícími ženami popularizovat a je žádoucí zvýšit tak osvětu o OMM a jejich prospěšných účincích a zároveň tím motivovat budoucí matky ke kojení. Tato práce byla podpořena grantem 21-15621S Grantové agentury ČR a LUAUS23014 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. LITERATURA 1. World Health Organization. Report of the expert consultation of the optimal duration of exclusive breastfeeding. Geneva. 2001;(WHO/NHD/01.09). 2. Andreas NJ, Kampmann B, Mehring Le-Doare K. Human breast milk: A review on its composition and bioactivity. Early Hum Dev. listopad 2015;91(11):629-635. 3. Neu J. Gastroenterology and nutrition: neonatology questions and controversies. Philadelphia: Elsevier; 2019. 4. Ramani S, Stewart CJ, Laucirica DR, et al. Human milk oligosaccharides, milk microbiome and infant gut microbiome modulate neonatal rotavirus infection. Nat Commun. 2018;9(1):5010. 5. Gabrielli O, Zampini L, Galeazzi T, et al. Preterm Milk Oligosaccharides During the First Month of Lactation. Pediatrics. 2011;128(6):e1520-1531. 6. Thurl S, Munzert M, Boehm G, et al. Systematic review of the concentrations of oligosaccharides in human milk. Nutr Rev. 2017;75(11):920-933. 7. Sela DA, Li Y, Lerno L, et al. An Infant-associated Bacterial Commensal Utilizes Breast Milk Sialyloligosaccharides. J Biol Chem. 2011;286(14):11909-11918. 8. Sela DA, Garrido D, Lerno L, et al. Bifidobacterium longum subsp. infantis ATCC 15697 α-Fucosidases Are Active on Fucosylated Human Milk Oligosaccharides. Appl Environ Microbiol. 2012;78(3):795-803. 9. Musilova S, Modrackova N, Hermanova P, et al. Assessment of the synbiotic properites of human milk oligosaccharides and Bifidobacterium longum subsp. infantis in vitro and in humanised mice. Benef Microbes. 2017;8(2):281-289. 10. Cheng L, Akkerman R, Kong C, et al. More than sugar in the milk: human milk oligosaccharides as essential bioactive molecules in breast milk and current insight in beneficial effects. Crit Rev Food Sci Nutr. 2021;61(7):1184-200. 11. Moore RE, Xu LL, Townsend SD. Prospecting Human Milk Oligosaccharides as a Defense Against Viral Infections. ACS Infect Dis. 2021;7(2):254-263. 12. Petschacher B, Nidetzky B. Biotechnological production of fucosylated human milk oligosaccharides: Prokaryotic fucosyltransferases and their use in biocatalytic cascades or whole cell conversion systems. J Biotechnol. 2016;235:61-83. 13. Dinleyici M, Barbieur J, Dinleyici EC, et al. Functional effects of human milk oligosaccharides (HMOs). Gut Microbes. 2023;15(1):2186115. 14. Puccio G, Alliet P, Cajozzo C, Janssens E, Corsello G, Sprenger N, et al. Effects of Infant Formula With Human Milk Oligosaccharides on Growth and Morbidity: A Randomized Multicenter Trial. J Pediatr Gastroenterol Nutr. duben 2017;64(4):624-631. 15. Vandenplas Y, Berger B, Carnielli V, et al. Human Milk Oligosaccharides: 2‘- Fucosyllactose (2‘-FL) and Lacto-N-Neotetraose (LNnT) in Infant Formula. Nutrients. 2018;10(9):1161. 16. Schönknecht YB, Moreno TMV, Jensen SR, et al. Clinical Studies on the Supplementation of Manufactured Human Milk Oligosaccharides: A Systematic Review. Nutrients. 2023: 15(16):3622. 17. Lebron CN, St. George SM, Eckembrecher DG, et al. “Am I doing this wrong?” Breastfeeding mothers’ use of an online forum. Matern Child Nutr. 2020;16(1):e12890. 18. Rozé JC, Hartweg M, Simon L, et al. Human milk oligosaccharides in breast milk and 2- year outcome in preterm infants: An exploratory analysis. Clin Nutr. 2022;41(9):1896-1905. 19. Huang C, Lu Y, Kong L, et al. Human milk oligosaccharides in milk of mothers with term and preterm delivery at different lactation stage. Carbohydr Polym. 2023;321:121263. 20. Gulumser Sisko S, Bag O, Kondolot M, et al. Breastfeeding and Infant Nutrition Knowledge, Attitude, and Practices of Parents. Turk Arch Pediatr. 2022;57(4):441-447. 21. DeMaria AL, Ramos-Ortiz J, Basile K. Breastfeeding trends, influences, and perceptions among Italian women: a qualitative study. Int J Qual Stud Health Well-Being. 2020;15(1):1734275. 22. Vanderlinden K, Buffel V, Van De Putte B, et al. Motherhood in Europe: An Examination of Parental Leave Regulations and Breastfeeding Policy Influences on Breastfeeding Initiation and Duration. Soc Sci. 2020;9(12):222. 23. Moran-Lev H, Farhi A, Bauer S, et al. Association of Socioeconomic Factors and Infant Nutrition Decisions: Breastfeeding and Type of Formula. Breastfeed Med. 2021;16(7):553-557. Graf 7. Vnímání budoucích matek a mléčné kojenecké náhražky z hlediska ekonomiky 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 ano, vnímám a snažím se přizpůsobit ano, vnímám a snažím se kvůli tomu kojit co nejdéle ano, vnímám a snažím se vybírat levnější varianty ne, nevnímám to Počet respondentek
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=