www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2024;25(1):45-47 / PEDIATRIE PRO PRAXI 45 SDĚLENÍ Z PRAXE Trend v řešení patologií urachu v dětském věku Trend v řešení patologií urachu v dětském věku MUDr. Jana Hrubovčáková, MUDr. Jan Škvařil, Ph.D. Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, Fakultní nemocnice Bulovka, Praha Cílem této studie je vyhodnotit trend v léčbě dětských umbilikálních patologií se zaměřením na rezidua urachu a navrhnout optimální terapeutický postup. Klíčová slova: urachus, ductus omphaloentericus, umbilikální patologie. Trend in the treatment of umbilical pathologies in childhood The aim of this study is to evaluate the trend in the treatment of pediatric umbilical pathologies with a focus on residual urachus and to propose an optimal therapeutic procedure. Key words: urachus, ductus omphaloentericus, umbilical pathology. Úvod Mezi vrozené umbilikální patologie patří perzistující abnormality při poruše involuce omphaloenterického duktu a urachu. Tyto embryonální pozůstatky mohou způsobovat klinické potíže, nebo být zcela asymptomatické a jsou diagnostikovány náhodně (1). Mezi získané abnormality řadíme omphalitis, protrahované hojení pupeční jizvy, opožděné odloučení pupečního pahýlu a krvácení z pupku. Diagnóza a léčba urachu byla poprvé zmíněna v roce 1550 Cabroliusem (2). Urachální anomálie jsou podle posledních odhadů přítomny u méně než 2% obecné populace a v 1,03 % - 1,6 % dětské populace (3). U mužů se vyskytují dvakrát častěji (4). Selhání regrese či obliterace urachu vede k různým anomáliím, které závisí na stupni a lokalizaci selhání obliterace. K těmto patologiím patří urachální sinus, který se vyskytuje při obliteraci dolní části urachu, urachální cysta, při částečné obliteraci v horní a dolní části urachu, vezikourachální divertikl, při částečné obliteraci horní části urachu a patentní urachus, kdy dojde k úplnému selhání uzávěru lumen urachu (5). Počáteční a preferovanou diagnostickou vyšetřovací metodou je ultrazvukové vyšetření. Pokud je metoda nedostačující, lze použít mikční cystouretrografii a fistulografii. Mezi další metody patří cystoskopie, CT nebo MRI, které jsou zatížené nutností provedení v celkové anestezii, či radiační zátěží. Používají se hlavně při diagnostice komplikovaných zánětů či k diagnostice sdružených vrozených vývojových vad. Metodika Byla provedena retrospektivní monocentrická studie na souboru 386 dětských pacientů, kteří byli ošetřeni na Oddělení dětské chirurgie a traumatologie v letech 2012 až 2021 s patologickou lézí v oblasti pupku s přednostním zaměřením na diagnózu perzistujícího urachu. Cílem studie bylo vyhodnotit trend v léčbě dětských pacientů s urachálními anomáliemi. Ze souboru byly vynechány děti vyšetřené s diagnózou pupeční kýly. Sledovanými parametry byly pohlaví, věk při stanovení diagnózy, použité diagnostické postupy, výsledky ultrasonografie, použití konzervativní či operační terapie, histologické výsledky a komplikace po operaci. Ze souboru byli vyčleněni a dále sledováni jen pacienti s ultrasonografickým výsledkem patentního urachu a event. cysty, sinu či divertiklu urachu. Výsledky V letech 2012 až 2021 bylo na našem pracovišti ošetřeno 386 dětí s patologií v oblasti pupku, z toho 192 chlapců a 194 dívek. Doba od narození po první vyšetření byla v celém DECLARATIONS: Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Cit. zkr: Pediatr. praxi. 2024;25(1):45-47 https://doi.org/10.36290/ped.2024.003 Článek přijat redakcí: 15. 9. 2023 Článek přijat k tisku: 6. 10. 2023 MUDr. Jana Hrubovčáková jana.hrubovcakova@seznam.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=