Pediatrie pro praxi – 1/2024

www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2024;25(1):45-47 / PEDIATRIE PRO PRAXI 47 SDĚLENÍ Z PRAXE Trend v řešení patologií urachu v dětském věku určení kvůli pokročilému zánětu, 1× fibrózní cysta a 1× aterom. Diskuze Urachální anomálie jsou i dle této studie mnohem častější, než bylo udáváno v literatuře. Počet reziduí urachu je dvakrát častější u chlapců (4), což dokládají i výsledky této studie. Spontánní involuci urachu lze pozorovat u většiny kojenců již při druhém sonografickém vyšetření (5), což jsme pozorovali i v této studii. Na našem pracovišti je sonografické vyšetření indikováno již při prvním ambulantním vyšetření, další sonografické kontroly jsou plánované s odstupem 1–3 měsíců až do vymizení nálezu. Historicky byla operační léčba standardem péče o pacienty se symptomatickými urachálními zbytky jako prevence pozdějších komplikací a maligní přeměny v adenokarcinom v dospělosti (6). Nyní několik prací poukazuje na to, že konzervativní léčba může být bezpečnou a dokonce výhodnější alternativou k okamžité chirurgické intervenci (3, 7, 8, 12). Zdá se, že chirurgická excize rezidua urachu jako preventivní opatření má již v literatuře minimální podporu (9, 12). Délka sledování těchto pacientů se v literatuře liší. Existují studie, které doporučují sledovat pacienty od 6. měsíce věku až do 1 roku (3, 9–12), což je v souladu i s výsledky této studie, kdy počet operací v jednotlivých letech klesá a převažuje konzervativní přístup a doba operace se posouvá do vyššího věku (Graf č. 3 a 4). Dle Evropské urologické asociace je doporučováno sledovat pacienty po dobu 6–12 měsíců a pouze symptomatická urachální anomálie má být bezpečně odstraněna otevřeným či LSK přístupem (12). Podle studie zaměřené na výskyt urachálního adenokarcinomu se nezdá, že by děti s asymptomatickými lézemi měly prospěch z profylaktické excize, protože riziko malignity v pozdějším věku je malé a byla by potřeba odstranit velké množství urachálních anomálií, aby se zabránilo vzniku jediného případu urachálního adenokarcinomu (8). Jako jediný původce zánětu v oblasti pupku byl mikrobiologicky potvrzen Staphylococcus aureus, to odpovídá i literárním záznamům o nejčastějším původci zánětu v oblasti novorozeneckých a kojeneckých pupků (4). Závěr Ze zkoumaného souboru dat vyplývá, že dvě třetiny operací ze sledovaného desetiletého období proběhly v letech 2012 až 2014. V dalších letech je patrný trend ke konzervativní terapii a pravidelným sonografickým kontrolám až do vymizení a kompletní obliterace urachu a zároveň je vzestupný trend v časovém naplánovaní operace, většinou po prvním roce života. K operacím jsou indikovány jen přetrvávající symptomatické urachální anomálie. Obecně lze říci, že z důvodu trendu ke konzervativnímu postupu je možné umbilikální patologie observovat i v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost. Odeslání do ambulance dětské chirurgie je pak vhodné v případech selhání konzervativní léčby nebo při protrahovaných potížích v průběhu prvního roku života. LITERATURA 1. Kysučan J, Malý T, Neoral C. Vzácné pupeční abnormality. Rozhl Chir. 2010;89(12):764-769. PMID: 21404518. 2. Begg RC. The Urachus: its Anatomy, Histology and Development. J Anat. 1930;64(Pt 2):170-183. PMID: 17104266; PMCID: PMC1250190. 3. Ueno T, Hashimoto H, Yokoyama H, et al. Urachal anomalies: ultrasonography and management. J Pediatr Surg. 2003; 38, p. 120. 4. Mesrobian HG, Zacharias A, Balcom AH, et al. Ten years of experience with isolated urachal anomalies in children. J Urol. 1997;158(3 Pt 2):1316-1318. doi:10.1097/00005392-19970900000173. 5. Zieger B, Sokol B, Rohrschneider W, et al. Sonomorphology and involution of the normal urachus in asymptomatic newborns. Pediatric Radiology. 1998;(28):156-161. https:// doi.org/10.1007/s002470050318. 6. Ashley RA, Inman BA, Routh JC, et al. Urachal anomalies: a longitudinal study of urachal remnants in children and adults. J Urol. 2007;178(4 Pt 2):1615-1618. doi: 10.1016/j. juro.2007.03.194. Epub 2007 Aug 16. PMID: 17707039. 7. Lipskar AM, Glick RD, Rosen NG, et al. Nonoperative management of symptomatic urachal anomalies. J Pediatr Surg. 2010;45(5):1016-1019. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2010.02.031. PMID: 20438945. 8. Gleason JM, Bowlin PR, Bagli DJ, et al. A comprehensive review of pediatric urachal anomalies and predictive analysis for adult urachal adenocarcinoma. J Urol. 2015;193(2):632636. doi:10.1016/j.juro.2014.09.004. 9. Dethlefs CR, Abdessalam SF, Raynor SC, et al. Conservative management of urachal anomalies. J Pediatr Surg. 2019;54(5):1054-1058. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2019.01.039. Epub 2019 Feb 14. PMID: 30867097. 10. Stopak JK, Azarow KS, Abdessalam SF, et al. Trends in surgical management of urachal anomalies. J Pediatr Surg. 2015;50(8):1334-1337. doi: 10.1016/j.jpedsurg.2015.04.020. Epub 2015 May 15. PMID: 26227313. 11. Galati V, Donovan B, Ramji F, et al. Management of urachal remnants in early childhood. J Urol. 2008;180(4 Suppl.):1824-1826; discussion 1827. doi: 10.1016/j.juro.2008. 03.105. Epub 2008 Aug 21. PMID: 18721938. 12. EAU Guidelines. Edn. presented at the EAU Annual Congress Milan 2023. Graf 4. Doba od narození po operaci Graf 3. Počet operovaných pacientů 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2012 3 1 8 3 5 4 1 1 1 1 1 1 1 2 3 2013 2014 2015 2016 2017 2019 2020 2018 chlapci dívky 2021 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Doba od narození po operaci (dny) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Počet pacientů

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=