www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2024;25(1):53-57 / PEDIATRIE PRO PRAXI 57 KLINICKORADIOLOGICKÁ DIAGNÓZA Stafylokoková pyomyozitida stehenního svalu v průběhu indukční léčby akutní lymfoblastické leukemie kou léčbou febrilní neutropenie. Až 45. den léčby, kdy se zvýraznily klinické potíže pacienta, prokázalo vyšetření ultrazvukem zejména pomocí magnetické rezonance v měkkých tkáních stehna v oblasti m. adductor longus rozsáhlou intramuskulární hypersignální tekutinovou formaci (abscesem) s vytvořenou stěnou a prosáknutím v jejím blízkém okolí. Chirurgická drenáž a průkaz Staphylococcus aureus napomohla k diagnostice i k sestavení léčebného protokolu. Dlouhodobá cílená antibiotická léčba kombinovaná drenáží abscesové dutiny a substituční léčba hypoimunoglobulinemie vedly k úspěšné léčbě stafylokokové pyomyozitidy. Vyšetření kostní dřeně před zahájením protokolu M Interim AIEOP-BFM 2017 potvrdilo trvání kompletní hematologické remise. Stojí za zapamatování: Primární pyomyozitida je vzácná hnisavá infekce kosterního svalu, která vzniká hematogenním šířením, často s tvorbou abscesů. Ve více než 90 % případů je pyomyozitida způsobena Staphylococcus aureus nebo jinými grampozitivními mikroorganismy. Vzhledem k její vzácnosti a nejasným, nespecifickým, často zavádějícím příznakům lze plíživý rozvoj onemocnění zpozdit určením správné diagnózy a léčby. Mezi rizikové faktory spojené s pyomyozitidou patří mladý věk, předchozí intenzivní cvičení nebo nepenetrující svalové trauma, imunokompromitující stavy, chronická a nádorová onemocnění, cukrovka, podvýživa a jiné. Pyomyozitida se projevuje horečkou a bolestí lokalizovanou do jedné skupiny svalů. Nejčastěji se objevuje na dolních končetinách, ale může být postižena jakákoli svalová skupina. Diagnózu potvrdí aspirace hnisu nebo nález organismu ze vzorků postiženého svalu. MR vyšetření je nejužitečnějším radiografickým nástrojem k diagnostice pyomyozitidy, jelikož nejzřetelněji prokazuje difuzní svalový zánět i následnou tvorbu abscesu. Projekt: Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: molekulární, genomické a sociální faktory, reg. č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004644, (OP JAK – MŠMT). LITERATURA 1. Scriba J. Beitrag zum aetiologie der myositis acute. Dtsch Z Chir. 1885;22:497-502. 2. Hannon M, Lyons T. Pediatric musculoskeletal infections. Curr Opin Pediatr. 2023; 1;35(3):309-315. 3. DynaMed. Pyomyositis. EBSCO Information Services. Accessed 11. ledna 2024. https://www.dynamed.com/condition/pyomyositis. 4. Clarc MC. Overview of the causes of limp in children. UpToDate. Retrieved February 2, 2024, from https://www.uptodate.com/contents/overview of the causes of limp in children. 5. Taksande A, Vilhekar K, Gupta S. Primary pyomyositis in a child. Int J Infect Dis. 2009;13(4):e149-e151. 6. Gubbay AJ, Isaacs D. Pyomyositis in children. Pediatr Infect Dis J. 2000;19(10):1009-1012. 7. Habeych ME, Trinh T, Crum-Cianflone NF. Purulent infectious myositis (formerly tropical pyomyositis). J Neurol Sci. 2020;413:116767. doi: 10.1016/j.jns.2020.116767. Epub 2020 Mar 5. PMID: 32172014. 8. Zadroga RJ, Zylla D, Cawcutt K, et al. Pneumococcal pyomyositis: report of 2 cases and review of the literature. Clin Infect Dis. 2012;55(3):e12-17. 9. Zervas SJ, Zemel LS, Romness MJ, et al. Streptococcus pyogenes pyomyositis. Pediatr Infect Dis J. 2002;21(2): 166-168. 10. Vigil KJ, Johnson JR, Johnston BD, et al. Escherichia coli Pyomyositis: an emerging infectious disease among patients with hematologic malignancies. Clin Infect Dis. 2010;50(3):374-380. 11. Migliarino V, Naviglio S, Barbi E, et al. Pseudomonas aeruginosa pyomyositis in a child with acute lymphoblastic leukemia: a case report and review of literature. J Pediatr Hematol Oncol. 2021;43(6):e795-e797. 12. Kulichová J, Křížová P, Okonjii Z, et al. Meningokoková pyomyositida způsobená Neisseria meningitidis skupiny C u zdravého mladého muže jako neobvyklá forma invazivního meningokokového onemocnění. Med. praxi. 2019; 16(4):270-274. 13. Shahid M, Holton C, O‘Riordan S, et al. Sonography of musculoskeletal infection in children. Ultrasound 2020;28(2):103-117. 14. Kumar MP, Seif D, Perera P, et al. Point-of-care ultrasound in diagnosing pyomyositis: a report of three cases. J Emerg Med. 2014;47(4):420-426. 15. Sykes MC, Ahluwalia AK, Hay D, et al. Acute musculoskeletal infection in children: assessment and management. Br J Hosp Med (Lond). 2023;84(6):1-6. doi: 10.12968/ hmed.2022.0546. Epub 2023 Jun 26. PMID: 37364871. 16. Miller NJK, Duncan RDD, Huntley JS. The conservative management of primary pyomyositis abscess in children: case series and review of the literature. Scott Med J. 2011;56(3):i-181. doi: 10.1258/smj.2011.011131. PMID: 21873713. 17. Falagas ME, Rafailidis PI, Kapaskelis A, et al. Pyomyositis associated with hematological malignancy: case report and review of the literature. Int J Infect Dis. 2008;12(2):120-125. 18. Montazeri N, Athale UH, Fulford M, et al. Pyomyositis causing temporary quadriparesis during induction therapy for acute lymphoblastic leukemia: case report and review of the literature. J Pediatr Hematol Oncol. 2015;37(3):223-226. 19. Kao KL, Hung GY, Hwang B. Pyomyositis during induction chemotherapy for acute lymphoblastic leukemia. J Chin Med Assoc. 2006;69(4):184-188. 20. Corden TE, Morgan ER. Pyomyositis during induction chemotherapy for acute lymphocytic leukemia. J Pediatr Hematol Oncol. 1996;18(3):323-326. www.pediatriepropraxi.cz Pediatrie pro praxi
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=