www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2024;25(2):79-85 / PEDIATRIE PRO PRAXI 85 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Parenterální nutrice v neonatologii II – makronutrienty a energie o cca 20 kcal/kg/den vyšší oproti totální PN (115–140 vs. 90–120 kcal/kg/den); důvodem je zvýšený metabolismus v splanchnick oblasti, zvýšen ztráty stolicí, a digesce/absorpce enterálních nutrientů (15). Závěr Stojí za zapamatování Makronutrienty pedstavují primární nutriční zdroj energie a tradičně se rozdělují na bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a cukry (sacharidy). Z hlediska parenterální nutrice se bílkoviny dodávají ve formě aminokyselin, cukry ve formě glukózy a tuky jsou podávány ve formě intravenózních lipidových emulzí. Monitorace p ívodu makronutrientů u rizikových novorozenců umožňuje flexibilní optimalizaci dodávky nutrientů a prevenci závažných komplikací (hyperuremie, hypertriglyceridemie, hyper- a hypoglykemie). Parenterální p ívod aminokyselin, lipidů, glukózy a energie dle gestačního/postnatálního věku je uveden v ESPGHAN doporučení pro stabilní novorozence (Tab. 2). Metabolick změny u kriticky nemocných novorozenců (biochemický monitoring, úprava přívodu makronutrientů) p edstavují zásadní aspekt neonatální intenzivní p če a bude jim věnována další část cyklu o parenterální nutrici. LITERATURA 1. van Goudoever JB, Carnielli V, Darmaun D, et al. ESPGHAN/ ESPEN/ESPR/CSPEN guidelines on pediatric parenteral nutrition: Amino acids. Clin Nutr. 2018;37(6 Pt B):2315-2323. 2. Giretti I, Correani A, Antognoli L, et al. Blood urea in preterm infants on routine parenteral nutrition: A multiple linear regression analysis. Clin Nutr. 2021;40(1):153-156. 3. Bloomfield FH, Jiang Y, Harding JE, et al, ProVIDe Trial Group. Early Amino Acids in Extremely Preterm Infants and Neurodisability at 2 Years. N Engl J Med. 2022;387(18):1661-1672. 4. Korček P, Straňák Z. High protein intake can lead to serious hypophosphatemia and hypokalemia in growth restricted preterm newborns. JPGN Rep. 2024;1-8. 5. Fivez T, Kerklaan D, Mesotten D, et al. Early versus Late Parenteral Nutrition in Critically Ill Children. N Engl J Med. 2016;374(12):1111-1122. 6. Lapillonne A, Fidler Mis N, Goulet O, et al. ESPGHAN/ESPEN/ESPR/CSPEN guidelines on pediatric parenteral nutrition: Lipids. Clin Nutr. 2018;37(6 Pt B):2324-2336. 7. Ramaswamy M, Anthony Skrinska V, Fayez Mitri R, et al. Diagnosis of Carnitine Deficiency in Extremely Preterm Neonates Related to Parenteral Nutrition: Two Step Newborn Screening Approach. Int J Neonatal Screen. 2019;5(3):29. 8. Kim K, Kim NJ, Kim SY. Safety and Efficacy of Early High Parenteral Lipid Supplementation in Preterm Infants: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients. 2021;13(5):1535. 9. Clauss C, Tack V, Macchiarulo M, et al. Light protection of parenteral nutrition, cholestasis, and other prematurity-related morbidities in premature infants. Front Pediatr. 2022;10:900068. 10. Norsa L, Goulet O, Alberti D, et al. Nutrition and Intestinal Rehabilitation of Children With Short Bowel Syndrome: A Position Paper of the ESPGHAN Committee on Nutrition. Part 1: From Intestinal Resection to Home Discharge. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2023;77(2):281-297. 11. Domellöf M. Management of short bowel syndrome at a NICU – practical tips for the neonatologist. 5th jENS (joint European Neonatal Societies) Congress 2023. 12. Lee S, Sung SI, Park HJ, et al. Fish Oil Monotherapy for Intestinal Failure-Associated Liver Disease on SMOFlipid in the Neonatal Intensive Care Unit. J Clin Med. 2020;9(11):3393. 13. Mesotten D, Joosten K, van Kempen A, et al. ESPGHAN/ ESPEN/ESPR/CSPEN guidelines on pediatric parenteral nutrition: Carbohydrates. Clin Nutr. 2018;37(6 Pt B):2337-2343. 14. Moltu SJ, Bronsky J, Embleton N, et al. Nutritional Management of the Critically Ill Neonate: A Position Paper of the ESPGHAN Committee on Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2021;73(2):274-289. 15. Joosten K, Embleton N, Yan W, et al. ESPGHAN/ESPEN/ ESPR/CSPEN guidelines on pediatric parenteral nutrition: Energy. Clin Nutr. 2018;37(6 Pt B):2309-2314. KNIŽNÍ NOVINKA Jaromír Bystroň ČASTO NEMOCNÉ DÍTĚ Předkládaná publikace Často nemocné dítě není učebnicí pediatrie ani klinické imunologie pro danou problematiku, ale souhrnem zkušeností lékaře, který se téměř 40 let zabývá problematikou často nemocných dětí. Zprvu pohledem pediatra a následně specialisty v oboru klinické imunologie a alergologie, a to jak na úrovni praxe v terénu, tak na úrovni akademické. Doufáme, že kniha bude užitečná všem lékařům, kterým často nemocné děti přicházejí do ordinací – především pediatrům, alergologům a klinickým imunologům, otorinolaryngologům, pneumologům i dalším, jichž se tato problematika dotýká jen okrajově. Potřebné a aktuální informace zde naleznou i ostatní zdravotničtí pracovníci, studenti medicíny, ale též zainteresovaná laická veřejnost. Zvláště rodičům poskytuje kniha hlubší pohled do problematiky vývoje imunity u dětí v různých věkových obdobích v souvislosti s nejčastějšími nemocemi, které se u nich v průběhu času vyskytují. Praha: Galén, 2023, 121 s. – První vydání, 130 × 200 mm, vázané, barevně, 300 Kč, ISBN 978-80-7492-690-7 Galén, spol. s r. o., Na Popelce 3 144/10a, 150 00 Praha 5, tel. 602 139 914, e-mail: objednavky@galen.cz, www.galen.cz ČASTO NEMOCNÉ DÍTĚ Jaromír Bystroň Galén
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=