www.solen.cz | www.pediatriepropraxi.cz | ISSN 1213-0494 | Ročník 25 | 2024 Pediatrie pro praxi 20246 Časopis je indexován v Bibliographia Medica Čechoslovaca, EMBASE, EBSCO, Scopus PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Je třeba i očkování nás, zdravotníků? Vliv obezity na nástup puberty a menstruační cyklus Probiotika – kojenecká a batolecí výživa – druhá část Tubulointersticiální nefritida Klíčová role praktického lékaře pro děti a dorost v kontextu vznikajícího národního systému prevence závislostí Slinné biomarkery zubního kazu Uvolňování žáků z tělesné výchovy z pohledu práva a inkluzivního vzdělávání Popáleniny u detí a ich následky: Starostlivosť o jazvy v praxi Juvenilní xantogranulom v novorozeneckém a kojeneckém věku SDĚLENÍ Z PRAXE Trombotické příhody u novorozenců Dubinův-Johnsonův syndrom – kazuistika KLINICKORADIOLOGICKÁ DIAGNÓZA Kongenitální hemangiom krku s kompletní regresí PRO SESTRY Výskyt poranění kůže u novorozenců v letech 2020–2023
www.pediatriepropraxi.cz PEDIATRIE PRO PRAXI 347 SLOVO ÚVODEM Jak já to vidím – pediatrie na scestí/rozcestí Jak já to vidím – pediatrie na scestí/rozcestí Česká pediatrie má problém. Je málo doktorů na práci (i když čísla hovoří trochu jinak), chybí sestry, nejsou ani pacienti. Dost je jen lůžek a dětských oddělení. Využití lůžek je ale nízké, počty hospitalizovaných se po covidu nevrátily na původní úroveň a klesají dál. Primární péče si s diagnostikou a ambulantní léčbou dokáže poradit jako nikdy dřív. Popisuji situaci pediatrie na okresní úrovni, kterou znám za víc než 40 let praxe (sekundární lékař, primář, praktický lékař) víc než dobře. Chybějící personál a pacienti a přebytečný lůžkový fond vytvářejí kritickou situaci, která vyžaduje řešení. Ale jaké? Lokální politici – zřizovateli nemocnic jsou většinou kraje, jen část subjektů je soukromých – se dušují, že oni nic nezruší ani nezavřou – mají přece své voliče rádi a tohle by jim nemohli udělat. Ať si prsty pálí někdo jiný. A tak přibývá oddělení, kde chybí lékaři do služeb, řada oddělení stojí na jediném kvalifikovaném lékaři, který za sebe nemá náhradu a když vysadí, je zle. Nemálo oddělení nesplňuje kritéria pro udělení akreditace a nemůže školit mladé absolventy. V roce 1990 bylo v České republice 135 dětských oddělení, do dnešních dnů jich zbylo asi 80 (přesné počty nejspíš nikdo neví – některá se zavírají, jiná na chvíli otvírají – koncepci žádnou dávno nikdo neřeší). Ale potřebujeme tolik dětských oddělení? O potřebnosti dětských lůžek rozhoduje přirozená spádová oblast. V pediatrii platí, že na nejbližší dostupné dětské oddělení směřuje 90 až 95 procent dětí ze spádu – část z nich je pak referována na kliniky a specializovaná pracoviště. Dětská populace (0–19 let) dnes činí 20 procent obyvatel – v absolutních číslech něco přes 2 miliony (tento počet by měl být do roku 2035 přibližně stejný, pak se čeká pokles). Potřeba hospitalizace na 1 000 dětí se pohybuje kolem 60 případů ročně (opět jde o okresní úroveň – dříve nemocnice prvního či druhého stupně – nikoliv o terciární centra). Pro okres či region, který má 50 tisíc obyvatel (ekvivalentem je 10 dětských obvodů ve spádu – praxe PLDD mají v průměru něco přes tisíc dětí) to znamená 600 hospitalizací ročně. Při průměrné ošetřovací době 2,5 dne tak je v průměru na takovém oddělení denně 5 dětí. Při dvojnásobném spádu (okres se 100 tisíci obyvateli nebo 20 dětských obvodů) to je dětí deset. Stopadesátitisícový spád (toho ale dosahuje jen několik okresních oddělení) přináší v průměru patnáct dětí. Starý systém, kdy každý okres měl aspoň jedno dětské oddělení, se přežil. Má tedy vůbec pediatrie v okresech šance na přežití? Osobně se domnívám, že má, ale musí se změnit. Vidím několik variant možného fungování okresní pediatrie. Oddělení s větším spádem (ne vždy se reálný spád kryje s hranicemi okresu, okresy však mají centripetálně organizovaný systém veřejné dopravy a mnohdy i systém dopravní a záchranné zdravotní služby) minimálně 20 tisíc dětí, mohou fungovat jako dosud, obvykle i s porodnicí. Rušení porodnic je obvykle největším trnem v oku místním občanům. Praxe ukazuje, že lze provozovat porodnici s neonatologií i bez dětských lůžek. I zde musí být zajištěna služba lékařem 24 hodin denně, personální zajištění takového oddělení je ale nesrovnatelně méně náročné, než klasická pediatrická lůžka. Jeden či dva kmenoví lékaři a zbytek služeb smluvně zajištěných externisty jsou schůdné řešení (v ČR v současné době takto funguje několik novorozeneckých oddělení a další přibývají, byť zastaralá vyhláška s nesmyslnými personálními nároky tomu někde stojí v cestě). Záleží na místních podmínkách, zda jsou schopni zároveň provozovat v pracovní době ve všedních dnech pediatrický stacionář (i tato varianta se v okresních rozměrech začíná prosazovat a ze strany ZP má zelenou). Stacionář si představuji jako přítomnost kvalifikovaného pediatra (lékař L3, případně L2 s dohledem na telefonu) od 7 do 15 hodiny (dle možností i déle), který provádí základní klinickou a paraklinickou diagnostiku dětí ze spádové oblasti (k dispozici má konziliáře a komplement místní nemocnice) a rozhoduje, koho zvládne léčit ambulantně (včetně i. v. antibiotické léčby nebo krátkodobých infuzí) a koho odešle na dostupné smluvní dětské oddělení k hospitalizaci. Zkušenosti ukazují, že kde došlo k uzavření dětských lůžek, počet hospitalizací požadovaný po sousedním zařízení se pohyboval kolem 50 % původních hospitalizací. Redukcí počtu dětských oddělení tedy přehlcení těch zbylých jistě nehrozí. Patronátní dětské oddělení může pomoci stacionáři i s personálním obsazením a postgraduální přípravou. A dostávám se k asi největšímu problému současné pediatrie – pohotovostním službám. Veřejnost považuje za pohotovost každé zařízení, kde je přítomen pediatr a domnívá se, že je možno sem přijít v jakoukoliv denní či noční dobu s jakýmkoliv problémem a lékař je povinen pacienta ošetřit. Neznámý pacient bez anamnestických údajů přichází k neznámému lékaři, který je často v kvalifikační přípravě a má mnohdy na starosti lůžkové oddělení a/nebo novorozenecký úsek. Na potenciální průšvih je tak zaděláno. Žádný jiný segment pediatrie nepovažuji za tak nebezpečný a nedostatečně definovaný. Za model lege artis považuji pohotovost v podobě LPS, kdy je vyčleněn kvalifikovaný lékař jen pro potřeby ambulantní péče a nemá žádné jiné povinnosti. Zřídit LPS ve všední a víkendové dny na každém okrese je však jednoznačně mimo možnosti systému. Ochota PLDD podílet se na LPS klesá, nemocničním lékařům brání nadměrné počty přesčasových hodin a nedostatečná kvalifikace (lékaři L1 a L2, případně L0). LPS by tak měla být zřízena jen tam, kde na to jsou personální kapacity. Oddělení, která taktak zvládají svůj vlastní provoz, by v rámci UPS pacienty „z ulice“ vyšetřovat neměla. V praxi to samozřejmě bude znamenat, že se dostupnost dětské pohotovosti zhorší. Povede to ale k tomu, že rodiče, kteří dnes pohotovost zneužívají pro vlastní pohodlí a snadnou dostupnost si rozmyslí, jestli jet do sousedního okresu. Možná i někteří PLDD, kteří jsou od časných odpoledních hodin nedostupní, změní svůj přístup a pro případ skutečného ohrožení zdraví dítěte je zde robustní aparát ZZS, který už dnes mnohde vozí pacienty přes hranice okresu na oddělení, kde si s pacientem ví personál rady. Takže tak to vidím já. Otázka zní, kdy konečně pánové nahoře pochopí, že vyhnívací strategie je destruktivní přístup a nepřináší nikomu nic dobrého! Nejméně pak pacientům!!! Původně jsem chtěl nazvat článek Rozverná macecha – aby titulek udeřil do očí. Ale nenazval, protože není o macechách. Nebo je? Luděk Ryba, Ústí nad Orlicí
PEDIATRIE PRO PRAXI www.pediatriepropraxi.cz 348 OBSAH SLOVO ÚVODEM 347 MUDr. Luděk Ryba Jak já to vidím – pediatrie na scestí/rozcestí PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 352 MUDr. Šárka Rumlarová, Ph.D. Je třeba i očkování nás, zdravotníků? 357 MUDr. Helena Neumannová, IFEPAG Vliv obezity na nástup puberty a menstruační cyklus 362 prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D., MUDr. Marek Vébr, MUDr. Jiří Bufka, MUDr. Jan Schwarz, Ph.D. Probiotika – kojenecká a batolecí výživa – druhá část 367 MUDr. Patrik Konopásek Tubulointersticiální nefritida 372 prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., Mgr. Tadeáš Samuel Zborník Klíčová role praktického lékaře pro děti a dorost v kontextu vznikajícího národního systému prevence závislostí 378 prof. MUDr. Vlasta Merglová, CSc. Slinné biomarkery zubního kazu 384 Mgr. Ondřej Ješina, Ph.D., JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D., PhDr. Jitka Vařeková, Ph.D., PhDr. Kamil Kotlík, Ph.D. Uvolňování žáků z tělesné výchovy z pohledu práva a inkluzivního vzdělávání 390 MUDr. Júlia Bartková, MBA, MPH, Lívia Petrásšková, Ema Knezovičová, Barbora Karoľová, MUDr. Iva Tresnerová Popáleniny u detí a ich následky: Starostlivosť o jazvy v praxi 398 MUDr. Jiří Bufka, MUDr. Ilona Ngoc Šleisová, MUDr. Magdalena Daumová, Ph.D. Juvenilní xantogranulom v novorozeneckém a kojeneckém věku
PEDIATRIE PRO PRAXI www.pediatriepropraxi.cz 350 OBSAH SDĚLENÍ Z PRAXE 402 MUDr. Ondřej Zapletal, Ph.D., MUDr. Pavel Mazánek Trombotické příhody u novorozenců 408 MUDr. Marek Vebr Dubinův-Johnsonův syndrom – kazuistika KLINICKORADIOLOGICKÁ DIAGNÓZA 411 prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., MUDr. Lenka Bakaj-Brožková, Ph.D., MUDr. Kamila Michálková, MUDr. Jan Hálek, Ph.D., MUDr. Bohumil Zálešák, Ph.D. Kongenitální hemangiom krku s kompletní regresí PRO SESTRY 415 Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D. Výskyt poranění kůže u novorozenců v letech 2020–2023 Pro detekci protilátek třídy IgA, IgG a IgM proti tkáňové transglutamináze. Strep A / HbA1c / CRP / CRP+Hb / iFOBT IgA / IgG / IgM Rychlý, multifunkční, plně automatizovaný POCT analyzátor. Výsledky jako z laboratoře (metoda imuno- turbidimetrie). Xeliac® Test QuikRead go Plus • Vysoká citlivost (96,5 %) a specificita (97,3 %) • Stanovení nejen IgA (IgA, IgG, IgM anti-tTG) • Součástí balení jsou i lancety • Test z plné krve/séra • Podpora diagnostiky u dětí i dospělých aidian.cz / info@aidian.cz Váš pomocník při rozhodování o léčbě. Váš spolehlivý partner v oblasti diagnostiky více než 50 let. Nový přístroj
DESITIN PHARMA, spol. s r.o. Opletalova 25, 110 00 Praha 1 www.desitin.cz tel.: + 420 222 245 375 Contractubex® gel je léčivý přípravek ke kožnímu podání. 1 Gold MH et al. Updated International Clinical Recommendations on Scar Management. Dermatol Surg 2014;40:817–824 (gel included in the recommendations). 2 Willital GH, Simon J. Efficacy of Early Initiation of a Gel Containing Extractum Cepae, Heparin, and Allantoin for Scar Treatment: An Observational, Noninterventional Study of Daily Practice. J Drugs Dermatol 2013;12:38–42 (conducted with the gel). Zkrácená informace o přípravku Název přípravku: Contractubex gel. Složení: 100 g gelu obsahuje: 10 g extraktu z Allium Cepa L., bulbus (cibule kuchyňské cibule) (0,16:1)., extrakční rozpouštědlo: voda, heparinum natricum 40,0 mg (odp. 5000 IU), allantoinum 1,0 g. Indikace: Hypertrofické, keloidní, pohyb omezující a opticky rušící jizvy po operacích, amputacích, popáleninách a úrazech; trvalé kontraktury jizev, jako např. Dupuytrenova kontraktura, a traumatické kontraktury šlach, nebo při retraktaci jizev (atrofické jizvy). Contractubex se používá vždy až po uzavření léze. Dávkování a způsob podání: V tenké vrstvě několikrát denně se gel nanese na kůži a jizevnatou tkáň a jemně vmasíruje. Do úplné absorbce. U keloidů a starých jizev se gel nechá působit přes noc pod obvazem. Léčba trvá několik týdnů až měsíců. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou nebo kteroukoli pomocnou látku přípravku. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Přípravek obsahuje ethylparaben (riziko zpožděné alergické reakce); kyselinu sorbovou (riziko kožní reakce, např. kontaktní dermatitidy); parfém s alergenními vonnými látkami (citronelol, geraniol, benzylalkohol, citral a linalool); alkohol. Interakce: Studie nebyly provedeny. Těhotenství a kojení: Riziko v době těhotenství a kojení není známo. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Neuvádí se. Nežádoucí účinky: Pruritus, erytém, teleangiektazie, atrofie jizvy. Přípravek je obecně velmi dobře snášen i při dlouhodobém použití. Druh obalu a velikost balení: Zaslepená hliníková tuba s vnitřním lakem a s HDPE šroubovacím uzávěrem, krabička. Balení: 20 g, 50 g a 100 g. Doba použitelnosti: 2 roky. Po prvním otevření 6 měsíců. Zvláštní opatření pro uchovávání: Při teplotě do 25°C. Držitel rozhodnutí o registraci: Merz Pharmaceuticals GmbH, Eckenheimer Landstraße 100, 60318 Frankfurt/Main, Německo. Registrační číslo: 46/753/97-C. Datum registrace/prodloužení registrace: 10.9.1997./3.7.2014. Datum poslední revize textu: 20.10.2023. Přípravek je volně prodejný. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Seznamte se, prosím, s podrobnými informacemi v platném Souhrnu údajů o přípravku nebo na adrese společnosti DESITIN PHARMA, spol. s r.o., Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Czech Republic, www.desitin.cz Poslední revize textu: 20.10.2023 Podpořte fyziologický proces hojení jizev. Pro dosažení minimální viditelnosti jizev doporučujte svým pacientům Contractubex® hned od počátku léčby. I jizvy lze léčit efektivně. Contractubex® • léčba na základě oficiálních guidelines1 • trojí účinek: zabraňuje nadměrnému zajizvení, zlepšuje pružnost a měkkost jizvy a zmírňuje zarudnutí a svědění • signifikantní výsledky potvrzeny klinickými studiemi2 • u dětí od 1 roku věku může být přípravek aplikován na jizvy jednou či dvakrát denně, na základě provedených studií 10/2024 Contractubex Datum přípravy: říjen 2024 I jizvy lze léčit efektivně! www.contractubex.cz
PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2024;25(6):352-356 / www.pediatriepropraxi.cz 352 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Je třeba i očkování nás, zdravotníků? Je třeba i očkování nás, zdravotníků? MUDr. Šárka Rumlarová, Ph.D. Centrum pro očkování a cestovní medicínu, Klinika infekčních nemocí Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Hradec Králové Personál zdravotnických zařízení je při výkonu své profese exponován četným infekcím. Zároveň mohou zdravotníci být zdrojem nákazy pro pacienty, o které se starají. Očkování zdravotnických pracovníků tak hraje významnou roli ve zvýšení bezpečnosti jak pro pacienty, tak pro zaměstnance pracující ve zdravotnictví. Ze zákona povinné je pro zdravotníky očkování proti virové hepatitidě typu B, případně typu A, za určitých okolností i proti vzteklině nebo spalničkám. Dále je zdravotníkům doporučena vakcinace proti chřipce, covidu-19, černému kašli, meningokokovým nákazám a varicele. Klíčová slova: očkování vakcínami preventabilní nákazy, zdravotníci, infekce spojené se zdravotní péčí. Is it necessary to vaccinate us, healthcare workers? Healthcare workers are exposed to many infections in the course of their work. At the same time, healthcare workers can be a source of infection for the patients they care for. Vaccination of healthcare workers therefore plays an important role in improving the safety of both patients and healthcare workers. Vaccination against viral hepatitis B or hepatitis A, and in certain circumstances rabies or measles, is mandatory for healthcare workers. In addition, vaccination against influenza, covid-19, pertussis, meningococcal disease and varicella is recommended for healthcare workers. Key words: vaccination vaccine-preventable diseases, health-care workers, health care associated infections. Úvod Očkování je historicky jednou z nejúspěšnějších metod ochrany proti infekčním onemocněním a je doporučováno mnoha našim pacientům i zdravé populaci. Poněkud stranou zájmu ovšem někdy zůstává očkování zdravotnického personálu. Přitom zdravotníci jsou při výkonu své profese exponováni mnoha nakažlivým nemocem, kterým je možné očkováním předcházet. Nezřídka se jedná o expozici enormní, jak jsme ji zažili během pandemie onemocnění covidu-19 nebo opakovaně během epidemií sezónní chřipky. Zdravotničtí pracovníci také mohou hrát roli v přenosu infekcí jak v rámci zdravotnického zařízení, tak i mezi svými nejbližšími. Personál zdravotnického zařízení může nákazou ohrožovat pacienty, o které pečuje, a být tak zdrojem infekcí spojených se zdravotní péčí (dříve nozokomiálních infekcí). Častá je nakažlivost už na konci inkubační doby, kdy nemocný jedinec ještě žádné typické příznaky nevykazuje, na nákazu tak nepomýšlí, a proto ani nepoužívá ochranné pomůcky, kterými by šíření infekce bránil. Nemocný zdravotník může infekci šířit i mezi své spolupracovníky; výsledkem je zvýšená nemocnost personálu, někdy i s nutností omezení provozu pracoviště, což je zvláště v době epidemie (např. chřipky) komplikací pro ostatní pracoviště a vede k jejich přetěžování. Očkování zdravotnického personálu se tedy jeví jako velmi potřebné. Prakticky nezbytným se stává tam, kde zdravotníci pečují o neimunní pacienty – buď takové, kteří nejsou očkovaní, nebo nemohou být očkovaní DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research ing Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Cit. zkr: Pediatr. praxi. 2024;25(6):352-356 https://doi.org/10.36290/ped.2024.067 Článek přijat redakcí: 30. 10. 2024 Článek přijat k tisku: 21. 11. 2024 MUDr. Šárka Rumlarová, Ph.D. sarka.rumlarova@fnhk.cz
www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2024;25(6):352-356 / PEDIATRIE PRO PRAXI 353 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Je třeba i očkování nás, zdravotníků? např. z důvodu věku či kontraindikace, nebo nejsou schopni dostatečně odpovědět na vakcinaci (imunosuprimovaní, senioři). Ošetřující personál může pro takové osoby být zdrojem nozokomiální nákazy, třebaže sám prodělává onemocnění jen lehce – subklinicky, nebo zcela bezpříznakově (2). Některá očkování u pracovníků ve zdravotnictví jsou řešena zákonnými normami. Zdravotníků se podle zákona 258/200Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů, týká tzv. zvláštní očkování. Prováděcí předpis (Vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem ve znění pozdějších předpisů) určuje, na které vybrané profese se vztahuje a která očkování zahrnuje (1). Pro pracovníky ve zdravotnictví je vyžadováno očkování proti virové hepatitidě typu B, u pracovníků integrovaného záchranného systému navíc i očkování proti žloutence typu A. Dalším zákonem předepsaným očkováním je vakcinace proti vzteklině pro pracovníky laboratoří, kteří pracují s virulentními kmeny, a očkování proti spalničkám u nově nastupujících pracovníků infekčních a dermatovenerologických oddělení. Vyhláška dále zmiňuje tzv. mimořádné očkování, které mohou nařídit jako mimořádné opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku orgány ochrany veřejného zdraví, a to krajské hygienické stanice a v případě zasažení území více než jednoho kraje Ministerstvo zdravotnictví. Další velkou skupinou jsou očkování, která sice nepředepisuje či nevynucuje zákonná norma, přesto jsou ale pro zdravotníky neméně významná – očkování proti chřipce, covidu-19, pertusi, příušnicím, meningokokovým infekcím, zarděnkám, varicele. Chrání je i jejich pacienty před uvedenými nákazami, jejichž nakažlivost je mnohdy velmi vysoká, jak ukazuje tabulka 1. Očkování proti hepatitidě typu B V souladu s vyhláškou č. 537/2006 Sb musí být proti virové hepatitidě typu B očkovaný každý zdravotnický pracovník činný při vyšetřování a ošetřování pacientů, případně vystavený rizikové expozici biologickému materiálu. Požadavek na vakcinaci se rovněž vztahuje na studenty zdravotnických oborů, účastníky rekvalifikačních kurzů apod. Je však třeba zohlednit, že osoby narozené v roce 1989 a později absolvovaly tuto vakcinaci v rámci pravidelného očkování již v dětském věku. V takovém případě je dostatečná dokumentovaná aplikace tří dávek vakcíny, není tedy nutná revakcinace ani kontrola hladiny anti HBs protilátek (protilátek proti povrchovému antigenu viru hepatitidy B, hepatitis B surface antigen) (1, 3). Osoby, které dosud očkování proti žloutence B nepodstoupily, se očkují třemi dávkami neživé rekombinantní vakcíny v odstupu 0–1–6 měsíců mezi dávkami. Očkování proti hepatitidě typu A Podle Vyhlášky č. 537/2006 Sb. má být očkování proti virové hepatitidě typu A a B provedeno u zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému nově přijímaných do pracovního nebo služebního poměru. Optimální je očkování kombinovanou vakcínou proti hepatitidě typu A a B, podávají se tři dávky v odstupu 0–1–6 měsíců mezi dávkami. U osob, které už byly v minulosti očkované proti žloutence typu B, se použije monovakcína proti hepatitidě typu A. Aplikují se dvě dávky v odstupu nejméně 6 měsíců, resp. v intervalu stanoveném v SPC (Summary of Product Characteristics, Souhrn údajů o přípravku) dané vakcíny. Ve specifických situacích (např. epidemie žloutenky A) může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nařídit mimořádné očkování, které se může týkat i určitého zdravotnického pracoviště. Monovakcínu proti žloutence typu A lze použít také k postexpoziční profylaxi s tím, že očkování provedené do 14 dnů od kontaktu s nemocným může účinně zabránit rozvoji onemocnění. Očkování proti vzteklině Jde o vakcinaci ze zákona povinnou pro pracovníky laboratoří, kteří pracují s virulentními kmeny viru vztekliny. Preexpoziční očkování se provádí neživou vakcínou, aplikují se tři dávky v odstupech 0–7–21 (nebo 28) dní mezi dávkami. Očkování proti spalničkám Vyhláška č. 537/2006 Sb. tuto vakcinaci nařizuje jako zvláštní očkování u nově nastupujících zaměstnanců infekčních a dermatovenerologických oddělení, aplikuje se jedna dávka živé vakcíny. V praxi se používá kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, monovakcína proti spalničkám není k dispozici. Zvláštní očkování proti spalničkám se neprovede u osoby s prokazatelně prožitým onemocněním spalničkami nebo s pozitivním titrem IgG protilátek proti viru spalniček. Pro zdravotníky je riziko nákazy spalničkami potenciálně velmi vysoké. Je to dáno na jedné straně zvyšujícím se výskytem onemocnění spalničkami v populaci a na druhé straně klesající ochranou po očkování z dětství vlivem „vyvanutí“ imunity. Nejvnímavější věkovou skupinu představují osoby ve věku 25–55 let. Dokládají to i proběhlé lokální epidemie spalniček v ČR a dalších evropských zemích, při kterých došlo k nákaze zdravotníků, a také k nozokomiálním nákazám dalších pacientů (4–6). Je proto ke zvážení, zda by se tito zdravotníci neměli individuálně přeočkovat, zejména pokud působí na vysoce exponovaných pracovištích (urgentní příjmy, pediatrická oddělení apod.). Vakcínu lze také použít k postexpoziční profylaxi, očkování musí být provedeno Tab. 1. Nakažlivost vybraných infekčních onemocnění (upraveno podle (2)) Onemocnění Reprodukční číslo (R₀) Index nakažlivosti hepatitida typu A 2,8 hepatitida typu B 1,53 37–62 %* chřipka 2–3 15–75 % spalničky 12–18 téměř 100 % meningokokové nákazy 4–7 40 % příušnice 4–7 40 % pertuse 12–17 90 % zarděnky 3–8 15–20 % varicela 10–12 přes 90 % reprodukční číslo = průměrný počet dalších osob, které přímo nakazí jedna nakažená osoba index nakažlivosti = podíl nakažených v exponované vnímavé populaci (v procentech) *poranění jehlou od pacienta s pozitivním HBsAg a HBeAg
PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2024;25(6):352-356 / www.pediatriepropraxi.cz 354 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Je třeba i očkování nás, zdravotníků? do 72 hodin od kontaktu neočkovaného jedince s nemocným spalničkami. Těm, kteří nemohou být postexpozičně očkováni (imunosuprimované osoby, těhotné), je určena pasivní imunizace, spočívající v podání směsného imunoglobulinu intramuskulárně (7). V současné době však v ČR není dostupný preparát směsného imunoglobulinu určený k nitrosvalovému podání, dostupné jsou pouze subkutánní a intravenózní přípravky. Očkování proti chřipce Během chřipkové sezóny každoročně onemocní nemalé množství osob, což s sebou přináší i vysokou nemocnost personálu lůžkových zdravotnických zařízení. Inkubační doba chřipky se obvykle pohybuje mezi 1–3 dny a nakažený jedinec může virus vylučovat už dva dny před nástupem symptomů a poté další minimálně 4 dny. Zdravotník se tak snadno stává zdrojem nozokomiální nákazy pro pacienty, které ošetřuje, třebaže sám může onemocnění prodělávat poměrně lehce. Efekt vakcinace proti chřipce na snížení nemocnosti zdravotnického personálu byl opakovaně jednoznačně prokázán (6). Obtížněji měřitelný, ovšem také doložený, je vliv snížené nemocnosti očkovaných zdravotníků na komplikace způsobené virem chřipky u hospitalizovaných pacientů (8). Každoroční očkování proti chřipce je pro zdravotníky doporučováno mnoha oficiálními autoritami v ČR i ve světě a od roku 2022 je očkování zdravotníků proti chřipce hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění (9). Úhrada se vztahuje na očkování pro zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, pracovníky lékáren a studenty odborných, středních a vysokých škol se zdravotnickým zaměřením. Očkování má být provedeno každoročně před nástupem chřipkové sezóny aplikací jedné dávky neživé vakcíny. Očkování proti nemoci covid-19 Obdobné argumenty jako pro vakcinaci proti chřipce platí pro zdravotníky také pro očkování proti covidu-19. Podle aktuálně platného doporučení České vakcinologické společnosti je tato vakcinace doporučena všem osobám se zvýšeným rizikem onemocnění, závažného průběhu nebo se zvýšeným rizikem komplikací nemoci covid‑19 (10). Zdravotnických pracovníků se týká především první jmenovaná indikace, protože mohou být při výkonu své profese zvýšeně exponováni nákaze virem SARS-CoV-2. Očkování se provádí před sezónou respiračních nákaz, bez ohledu na počet dosud podaných dávek vakcíny nebo prodělání nemoci se aplikuje jedna dávka vakcíny odpovídajícího složení, adaptovaná pro danou aktuální sezónu nemoci covid‑19. Očkování proti černému kašli Počty nemocných pertusí dlouhodobě narůstají a v roce 2024 je zaznamenáván výskyt extrémní. Pro neimunního jedince je riziko nákazy černým kašlem vysoké (viz Tab. 1) a zvláště u nejmenších kojenců může být průběh nemoci velmi závažný až fatální. Také u starších nebo polymorbidních nemocných může docházet ke komplikovaným průběhům pertuse. Dokumentovány jsou i nozokomiální nákazy, kde byl zdrojem infekce nemocný zdravotník (5, 11). Vakcinace zdravotnického personálu proti černému kašli se tak řadí mezi doporučovaná očkování, a to zejména pro personál, který pečuje o těhotné ženy, rodičky, novorozence a kojence do 12 měsíců věku. Monovakcína proti pertusi není dostupná, aplikuje se jedna dávka kombinované očkovací látky proti černému kašli, záškrtu a tetanu. Očkování proti meningokokovým nákazám Neisseria meningitidis může vyvolávat závažné onemocnění, které se vyznačuje perakutním průběhem a může končit fatálně. K přenosu dochází kapénkami respiračního sekretu. Ve zdravotnických zařízeních jsou proto v nejvyšším riziku možné nákazy ti zdravotníci, kteří u pacienta s invazivním meningokokovým onemocněním provádějí např. resuscitaci z úst do úst, endotracheální intubaci nebo manipulují s endotracheálními trubicemi a dále personál, který je v těsném kontaktu s pacientem po dobu delší než osm hodin. V praxi se tedy jedná zejména o lůžková oddělení ARO, dětské jednotky intenzivní péče a infekční oddělení. V riziku nákazy jsou také kliničtí mikrobiologové, kteří pracují s izoláty N. meningitidis (12). K preventivní vakcinaci se používá tetravalentní očkovací látka proti séroskupinám N. meningitidis A, C, W, Y, která se aplikuje jednorázově. Proti N. meningitidis typu B jsou k dispozici monovalentní vakcíny, které se aplikují ve dvoudávkovém schématu. Odstup mezi dávkami je stanoven v SPC vakcíny (dva nebo šest měsíců). Optimální ochrany je dosaženo očkováním proti všem pěti séroskupinám, volbu vakcíny může ovlivnit aktuální epidemiologická situace. Pro osoby v riziku nákazy je dnes např. v amerických doporučeních uváděno poměrně frekventní přeočkování (pro séroskupiny A, C, W, Y každých 5 let, pro séroskupinu B každé 2–3 roky). V současné době jsou však počty případů invazivního meningokokového onemocnění v ČR nízké, proto ochrana vakcinací u zdravotníků bude spíše individuální volbou, nikoli plošným opatřením. V případě vysoce rizikového kontaktu, jak je popsán výše, je preferována postexpoziční chemoprofylaxe antibiotikem. Varicela Plané neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění a v České republice se ročně vyskytne několik desítek tisíc případů. Kontakt s nemocným je tedy ve zdravotnictví velmi pravděpodobný a zdravotník, který neprodělal plané neštovice, by měl být očkován. Vakcinace je zejména doporučena u neimunního personálu na porodnických, novorozeneckých, dětských a infekčních odděleních (5). Aplikují se dvě dávky živé očkovací látky v intervalu dvou měsíců. Při kontaktu neimunního zdravotníka s planými neštovicemi je také možnost postexpoziční profylaxe podáním jedné dávky vakcíny do 72 hodin po kontaktu s pacientem. Závěr Infekční onemocnění, kterým lze předcházet očkováním, představují pro pacienty a zdravotníky i v současnosti značné riziko. Vakcinace zůstává základem ochrany zdravotnických pracovníků a je jistě na místě využívat toto preventivní opatření v maximální možné míře. Očkovaný zdravotnický profesionál chrání sebe, své pacienty i své kolegy a rodinu.
Reference: 1. EMA Prevenar 20, Assessment history, dostupné na: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/prevenar-20-previously-apexxnar#ema-inpage-item-product-info; staženo dne 14.3.2024. 2. Prevenar 20 SPC. 3. Prevenar 13 SPC. 4. CDC: The Pink Book: Course Textbook - 14th Edition (2021). Dostupné na https://www.cdc.gov/vaccines/pubs/pinkbook/index.html, staženo 27.2.2024. PREVENAR 20 BYL SCHVÁLEN V PEDIATRICKÉ INDIKACI!1 JEDINÁ 20valentní pneumokoková konjugovaná vakcína.2 PREVENAR 20 pomáhá lépe chránit proti 20 sérotypům bakterie Streptococcus pneumoniae.2 SÉROTYPŮ2 Vakcína určená k aktivní imunizaci k prevenci invazivních onemocnění, pneumonie a akutní otitis media vyvolaných 20 sérotypy Streptococcus pneumoniae u kojenců, dětí a dospívajících ve věku od 6 týdnů do < 18 let.2 LET ZKUŠENOSTÍ S VAKCÍNAMI PREVENAR*3,4 Další generace vakcín Prevenar pro lepší ochranu dětí!*2,3 Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, telefon: 283 004 111, fax: 251 610 270, www.pfizer.cz www.pfizerpro.cz *Zahrnuje vakcíny Prevenar (7valentní pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína, již neregistrovaná) a Prevenar 13 (13valentní pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína). Zkrácená informace o přípravku: Prevenar 20 injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce. Pneumokoková polysacharidová konjugovaná vakcína (20valentní, adsorbovaná). Složení: Jedna dávka (0,5 ml) obsahuje: Polysacharid bakterie pneumokoka (Streptococcus pneumoniae) sérotypu 1*(2,2 μg), 3*(2,2 μg), 4*(2,2 μg), 5*(2,2 μg), 6A*(2,2 μg) , 6B*(4,4 μg), 7F*(2,2 μg), 9V*(2,2 μg), 10A* (2,2 μg), 11A *(2,2 μg), 12F*(2,2 μg), 14*(2,2 μg), 15B*(2,2 μg), 18C*(2,2 μg), 19A*(2,2 μg), 19F*(2,2 μg), 22F*(2,2 μg), 23F*(2,2 μg), 33F*(2,2 μg). *Konjugován s nosným proteinem CRM197 (51 μg) a adsorbován na fosforečnan hlinitý (0,125 mg hliníku); a další pomocné látky. Indikace: Aktivní imunizace k prevenci invazivních onemocnění a pneumonie a akutní otitis media vyvolaných Streptococcus pneumoniae u kojenců, dětí a dospívajících ve věku od 6 týdnů do < 18 let. Aktivní imunizace k prevenci invazivních onemocnění a pneumonie, vyvolaných Streptococcus pneumoniae u jedinců ve věku 18 let a starších. Dávkování a způsob podání: Doporučuje se, aby kojenci, kteří dostávají první dávku přípravku Prevenar 20, dokončili očkování přípravkem Prevenar 20. Kojenci a děti od 6 týdnů do 15 měsíců a předčasně narozené děti (v méně než 37. týdnu těhotenství): 4dávková série (po 0,5 ml) - 3 dávky primární série, první dávka se obvykle podává ve věku 2 měsíců (mezi dávkami interval nejméně 4 týdny), 1. dávku lze podat již ve věku 6 týdnů, podání 4. (posilovací) dávky se doporučuje ve věku od 11 do 15 měsíců. Neočkovaní kojenci ve věku od 7 měsíců do < 12 měsíců: 2 dávky (po 0,5 ml) s intervalem nejméně 4 týdny, podání 3. dávky (0,5 ml) doporučuje ve druhém roce života. Neočkované děti ve věku od 12 měsíců do < 24 měsíců: 2 dávky (po 0,5 ml) s intervalem nejméně 8 týdnů. Neočkované děti od 2 let do < 5 let: 1 dávka (0,5 ml). Děti ve věku od 15 měsíců do < 5 let dříve plně očkované přípravkem Prevenar 13 a děti a dospívající ve věku od 5 let do < 18 let bez ohledu na předchozí očkování přípravkem Prevenar 13: 1 dávka (0,5 ml) podaná dle individuální potřeby v souladu s oficiálními doporučeními. Pokud byl podán přípravek Prevenar 13, má uplynout před podáním přípravku Prevenar 20 nejméně 8 týdnů. Jedinci ve věku 18 let a starší: 1 dávka, nutnost revakcinace následnou dávkou přípravku Prevenar 20 nebyla stanovena. Pokud je použití 23valentní pneumokokové polysacharidové vakcíny považováno za vhodné, přípravek Prevenar 20 má být podán jako první. Zvláštní populace: K dispozici jsou zkušenosti z klinických studií s přípravkem Prevenar 13 u dětí a dospělých s vyšším rizikem pneumokokových infekcí včetně: imunokompromitovaných dětí a dospělých s infekcí virem lidské imunodeficience nebo po transplantaci hematopoetických kmenových buněk a dětí se srpkovitou anémií. U vysoce rizikové populace lze zvážit doporučené dávkování přípravku Prevenar 13 jako vodítko u vakcinace přípravkem Prevenar 20. Způsob podání: Pouze k intramuskulární aplikaci. Preferované místo podání u kojenců je anterolaterální oblast stehna a u dětí a dospělých m. deltoideus na paži. Přípravek Prevenar 20 se má podávat s opatrností, aby nedošlo k aplikaci injekce v blízkosti nervů nebo krevních cév či do nich. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivé látky, na kteroukoli pomocnou látku nebo na difterický toxoid. Zvláštní upozornění: Nepodávejte injekci přípravku Prevenar 20 intravaskulárně. Aby se zlepšila sledovatelnost, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže. Podobně jako u všech injekčních vakcín musí být vždy k dispozici dohled lékaře a má být připravena náležitá lékařská péče pro případ vzácné anafylaktické reakce po podání vakcíny. Očkování má být odloženo u jedinců trpících akutním závažným horečnatým onemocněním. Přítomnost mírné infekce, jako je nachlazení, nemá být příčinou odložení očkování. Vakcína musí být jedincům s trombocytopenií nebo poruchami krvácení podána s opatrností, protože po intramuskulárním podání může dojít ke krvácení. Přípravek Prevenar 20 může chránit pouze proti těm sérotypům Streptococcus pneumoniae, které vakcína obsahuje, a nechrání proti jiným mikroorganizmům, které způsobují invazivní onemocnění, pneumonii nebo otitis media. Podobně jako jiné vakcíny nemůže ani přípravek Prevenar 20 ochránit všechny očkované jedince před invazivním pneumokokovým onemocněním, pneumonií nebo otitis media. Údaje o bezpečnosti a imunogenitě přípravku Prevenar 20 nejsou dostupné u imunokompromitovaných skupin. Očkování by se mělo zvážit u každého jedince zvlášť. Ze zkušenosti s pneumokokovými vakcínami vyplývá, že někteří jedinci s pozměněnou imunokompetencí mohou mít sníženou imunitní odpověď na přípravek Prevenar 20. Jedinci se zhoršenou imunitní reaktivitou mohou mít sníženou protilátkovou odpověď na aktivní imunizaci. Při podávání primární imunizační série velmi předčasně narozeným dětem (narozeným ve 28. týdnu těhotenství nebo dříve) a zejména dětem s nezralostí plic v anamnéze se má zvážit potenciální riziko apnoe a nutnost respiračního monitorování po dobu 48 až 72 hodin. Protože přínos vakcinace je v této skupině kojenců vysoký, nemá být od vakcinace upuštěno ani nemá být odložena. Interakce: Různé injekční vakcíny se mají vždy podávat do různých míst očkování. Nesměšujte přípravek Prevenar 20 s jinými vakcínami nebo léčivými přípravky ve stejné injekční stříkačce. U kojenců a dětí ve věku od 6 týdnů do < 5 let může být přípravek Prevenar 20 podán současně s kterýmkoli z antigenů obsažených ve vakcínách, monovalentních nebo kombinovaných: vakcíny proti difterii, tetanu, acelulární vakcína proti pertusi, hepatitidě B, vakcína proti Haemophilus influenzae typu b, inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě, spalničkám, příušnicím, zarděnkám a varicele. V klinických hodnoceních bylo povoleno souběžné podání vakcín proti rotavirům s přípravkem Prevenar 20 a nebyla pozorována žádná bezpečnostní rizika. U jedinců ve věku 18 let a starších může být přípravek Prevenar 20 podán současně s vakcínou proti sezónní chřipce (kvadrivalentní; povrchový antigen, inaktivovaná, adjuvovaná), u subjektů s primárními onemocněními spojenými s vysokým rizikem rozvoje život ohrožujícího pneumokokového onemocnění lze zvážit oddělené podání kvadrivalentní vakcíny a přípravku Prevenar 20. Přípravek Prevenar 20 může být u jedinců ve věku 18 let a starších podán současně s mRNA vakcínou proti onemocnění covid-19 (modifikovaný nukleosid). Fertilita, těhotenství a kojení: Údaje o použití přípravku Prevenar 20 u těhotných žen nejsou k dispozici. Podání přípravku Prevenar 20 v těhotenství se má zvážit, pouze pokud možné přínosy převáží možná rizika pro matku a plod. Není známo, zda se přípravek Prevenar 20 vylučuje do lidského mateřského mléka. Nejsou dostupné žádné údaje o účinku přípravku Prevenar 20 na fertilitu u lidí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Prevenar 20 nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Některé z nežádoucích účinků však dočasně ovlivňují schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Mezi nejčastější nežádoucí účinky z klinických hodnocení fáze 2 u kojenců a z klinických hodnocení fáze 3 u pediatrické a dospělé populace a po uvedení přípravku na trh patřily: u dětí od 6 týdnů do < 5 let: snížená chuť k jídlu, podrážděnost, ospalost/prodloužený spánek, neklidný spánek/snížená schopnost spánku, horečka, erytém v místě očkování, indurace/otok v místě očkování, bolest/citlivost v místě očkování; u dětí od 5 let do < 18 let: snížená chuť k jídlu, podrážděnost, ospalost/prodloužený spánek, neklidný spánek/snížená schopnost spánku, bolest hlavy, bolest svalů, únava, erytém v místě očkování, indurace/otok v místě očkování, bolest/citlivost v místě očkování; u dospělých: snížená chuť k jídlu, bolest hlavy, bolest svalů, bolest kloubů, únava, bolest/citlivost v místě očkování, bolest/citlivost v místě očkování omezující pohyb končetiny. Při současném podání přípravku Prevenar 20 a třetí dávky (posilovací dávky) mRNA vakcíny proti onemocnění covid-19 (modifikovaný nukleosid) dospělým ve věku ≥ 65 let, profil snášenlivosti se obecně podobal profilu mRNA vakcíny podané samostatně. V jedné studii klinické fáze 3 byly při současném podání hlášeny jako "velmi časté" nežádoucí příhody pyrexie a zimnice. U pediatrické a dospělé populace se mohou vyskytnout s neznámou frekvencí i lymfadenopatie lokalizovaná v oblasti místa očkování, anafylaktické/anafylaktoidní reakce včetně šoku, angioedém, erythema multiforme, dermatitida v místě očkování, kopřivka v místě očkování, pruritus v místě očkování. Předávkování: Předávkování přípravkem Prevenar 20 není pravděpodobné vzhledem ke způsobu balení v předplněné injekční stříkačce. Uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C až 8 °C). Předplněné injekční stříkačky mají být uchovávány v chladničce ve vodorovné poloze, aby se minimalizoval čas resuspenze. Chraňte před mrazem. Zlikvidujte vakcínu, byla-li vystavena mrazu. Z mikrobiologického hlediska by měla být vakcína po vyjmutí z chladničky ihned použita. Vakcína je stabilní po dobu 96 hodin, je-li uchovávána při teplotách od 8 °C do 25 °C, nebo 72 hodin, je-li uchovávána při teplotách od 0 °C do 2 °C. Na konci tohoto časového období musí být přípravek Prevenar 20 použit nebo zlikvidován. Balení: 0,5 ml injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce s krytem hrotu a pístovou zátkou s injekční jehlou. Jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci: Pfizer Europe MA EEIG, Boulevard de la Plaine 17, 1050 Bruxelles, Belgie. Registrační číslo: EU/1/21/1612/002. Datum poslední revize textu: 11.3.2024. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění pro osoby splňující podmínky dané zákonem č.48/1997 Sb. Před předepsáním se prosím seznamte s úplnou informací o přípravku. PP-PRV-CZE-0347 Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování.
PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2024;25(6):352-356 / www.pediatriepropraxi.cz 356 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Je třeba i očkování nás, zdravotníků? LITERATURA 1. Vyhláška č. 537/2006 Sb. Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem [Internet]. 8. prosinec 2006 [vid. 2024-10-31]. Available from: https://www.e-sbirka.cz/sb/2006/537?zalozka=text. 2. AG Impfen von medizinischem Personal der ständigen Impfkommission (STIKO). Stellungnahme der Ständigen Impfkommission zu Impfungen von Personal in medizinischen Einrichtungen in Deutschland. Epid Bull. 2021;(4):13-22. [vid. 2024-10-31]. doi:10.25646/7654. 3. Gara N, Abdalla A, Rivera E, et al. Durability of Antibody Response Against Hepatitis B Virus in Healthcare Workers Vaccinated as Adults. Clinical Infectious Diseases. 2015;60(4):505-513. doi:10.1093/cid/ciu867. 4. Trmal J, Limberková R. Vyhodnocení epidemie spalniček v Ústeckém kraji. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 2015;64(3): 139-145. 5. Vaux S, Fonteneau L, Péfau M, et al. Acceptability of mandatory vaccination against influenza, measles, pertussis and varicella by workers in healthcare facilities: a national cross- -sectional study, France, 2019. Archives of Public Health. 2023;81(1):51. doi:10.1186/s13690-023-01069-4. 6. Sydnor E, Perl TM. Healthcare providers as sources of vaccine-preventable diseases. Vaccine. 2014;32(38):4814-4822. Available from: doi:10.1016/j.vaccine.2014.03.097. 7. Doporučení České vakcinologické společnosti pro očkování kontaktů se spalničkami [Internet]. 14. březen 2014 [vid. 2024-10-31]. Available from: https://vakcinace.eu/storage/files/3/doporuceni_a_stanoviska/2014/doporuceni_ spalnicky_2014.pdf. 8. Wicker S, Marckmann G. Vaccination of health care workers against influenza: Is it time to think about a mandatory policy in Europe? Vaccine. 2014;32(38):4844-4848. doi:10.1016/J. VACCINE.2013.09.062. 9. Metodický postup k vykazování očkování od 1. 10. 2024 [Internet]. 1. říjen 2024 [vid. 2024-10-31]. Available from: https:// media.vzpstatic.cz/media/Default/dokumenty/241001_metodicky-postup-ockovani.pdf. 10. Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP (ČVS) k očkování proti onemocnění covid-19 [Internet]. [vid. 2024-1031]. Available from: https://vakcinace.eu/storage/files/3/doporuceni_a_stanoviska/2024/doporuceni_cvs_k_ockovani_proti_onemocneni_covid-19_11_9_2024.pdf. 11. Alexander E, Travis M, Booms C, et al. Pertussis outbreak on a neonatal unit: identification of a healthcare worker as the likely source. Journal of Hospital Infection. 2008;69(2). doi:10.1016/j.jhin.2008.02.011. 12. Pollard AJ, Begg N. Meningococcal disease and healthcare workers. BMJ. 1999;319(7218):1147-1148. doi:10.1136/ BMJ.319.7218.1147. PŘEDPLATNÝM ČASOPISU NA ROK 2025 ZÍSKÁTE: 20% slevu na kongresy* pořádané společností SOLEN 6× Pediatrie pro praxi ve vaší schránce Tematická suplementa Přístup do archivu časopisu on-line * platí pro kongresy uvedené v seznamu Objednávejte www.pediatriepropraxi.cz predplatne@solen.cz Už máte předplaceno? Cena předplatného na rok 2025 1 900 Kč (6 čísel/rok)
www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2024;25(6):357-360 / PEDIATRIE PRO PRAXI 357 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vliv obezity na nástup puberty a menstruační cyklus Vliv obezity na nástup puberty a menstruační cyklus MUDr. Helena Neumannová, IFEPAG Ambulance Gynekologie dětí a dospívajících – Remedis, Praha Obezita není novým fenoménem, nicméně epidemie obezity v posledních několika desetiletích, s další akcelerací v době covidu 19, je způsobena nejen genetickými faktory, ale i životním stylem a prostředím (výživa, tělesná aktivita, perinatální programování). Obezita zpravidla vede k inzulinové rezistenci, kdy buňky nedokážou dostatečně reagovat na působení inzulinu, což vede k jeho nadprodukci, k hyperinzulinemii. Zvýšená hladina inzulinu stimuluje vaječníky k nadměrné produkci androgenů a androgeny mohou dále zhoršovat inzulinovou rezistenci a zvyšovat hladinu inzulinu v krvi. Tak vzniká bludný kruh, kdy hyperinzulinemie a hyperandrogenismus se navzájem posilují. Mezi typické další zdravotní komplikace patří diabetes, hypertenze, hyperlipidemie a metabolický syndrom. U adolescentních dívek může obezita způsobit i časnější nástup puberty a menarche. Důsledkem hyperandrogenismu bývá nepravidelné krvácení nebo vynechání menses, dále pak syndrom polycystických ovarií i vyšší výskyt dysmenorey a premenstruálního syndromu. Klíčová slova: obezita, menstruační cyklus, hyperandrogenismus, hypermenorea, polycystická ovaria, osa hypotalamus – hypofýza – ovarium. The influence of obesity on the onset of puberty and the menstrual cycle Obesity is not a new phenomenon, however the obesity epidemic in the last few decades – with further acceleration in the time of Covid 19 – is caused not only by genetic factors, but also by lifestyle and environment (nutrition, physical activity, perinatal programming). Obesity usually leads to insulin resistance, when cells cannot respond sufficiently to the action of insulin, which leads to its overproduction, to hyperinsulinemia. Increased insulin levels stimulate the ovaries to overproduce androgens, and androgens can further worsen insulin resistance and increase blood insulin levels. This creates a vicious circle where hyperinsulinemia and hyperandrogenism reinforce each other. Typical other medical complications include diabetes, hypertension, hyperlipidemia, and metabolic syndrome. In adolescent girls, obesity can also cause an earlier onset of puberty and menarche. The consequence of hyperandrogenism is irregular bleeding or missing menses, as well as polycystic ovary syndrome and a higher incidence of dysmenorrhoea and premenstrual syndrome. Key words: obesity, menstrual cycle, hyperandrogenism, hypermenorrhoea, polycystic ovary, hypothalamus – pituitary – ovary axis. Zkratky: BMI – body mass index WHO – World Health Organization PCOS – Syndrom polycystických ovarií GnRH – Gonadotropin Releasing hormon FSH – Folikulostimulační hormon LH – Luteinizační hormon AMH – Anti–Müleriánský hormon SHBG – Sex hormone binding globulin DHEAS – Dihydroepiandrostendion COC – Kombinovaná hormonální antikoncepce DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research ing Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Cit. zkr: Pediatr. praxi. 2024;25(6):357-360 https://doi.org/10.36290/ped.2024.068 Článek přijat redakcí: 28. 8. 2024 Článek přijat k tisku: 8. 11. 2024 MUDr. Helena Neumannová, IFEPAG Neumannova.Helena@seznam.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=