PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / www.pediatriepropraxi.cz 12 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí askaridózu. Parazitární infekce u dětí jsou až na oxyuriázu podstatně vzácnější než u dospělých a mohou být spojeny i s neprospíváním a prolongovaným průběhem, o čemž jsme se přesvědčili v nedávné době na naší klinice. 2letá holčička ze sociálně slabé rodiny měla ve stolici kombinaci dvou invazivních střevních patogenů a tří parazitů. K nákaze může dojít i v České republice, ale řada parazitárních nákaz je importovaná hlavně z rozvojových zemí. Giardióza Onemocnění vyvolané prvokem Giardia intestinalis. K přenosu dochází cystami kontaminovanými potravinami, vodou i interpersonálním kontaktem. Nákaza může být autochtonní i importovaná. V klinickém obraze jsou typické vodnaté průjmy, bolesti břicha, někdy i nauzea a zvracení, může být i prolongovaný průběh. Diagnostika se provádí opakovaným parazitologickým vyšetřením stolice či multiplex PCR k diagnostice protozoí. Léčba metronidazolem (Entizol). Kryptosporidióza Je vyvolána prvoky Cryptosporidium parvum či Cryptosporidium hominis, k nákaze dochází oocystami kontaminovanou vodou či potravinami. Zdrojem infekce jsou teplokrevní obratlovci (hovězí dobytek) nebo člověk. Kryptosporidie působí vodnaté průjmy s bolestmi břicha, meteorismem a někdy i zvracením u kojenců a batolat. Diagnostika je možná mikroskopickým parazitologickým vyšetřením s použitím speciálního barvení či PCR. Léčba mnohdy není nutná, v případě potřeby se používají makrolidy (klaritromycin, azithromycin). Amébová dysenterie Protozoární onemocnění importované z tropů a subtropů. Původcem je Entamoeba histolytica, která se přenáší hlavně kontaminovanou vodou, potravinami či interpersonálním přenosem. V klinickém obraze je typická hemoragická kolitida s příměsí hlenu a krve ve stolici, tenesmy a obvykle jen mírně zvýšené teploty. Komplikací může být amébový absces lokalizovaný nejčastěji v játrech. Diagnostika se provádí parazitologickým vyšetřením čerstvé stolice (nutné do 2 hodin po defekaci), případně multiplex PCR na protozoa. Léčba metronidazolem (Entizol). Oxyuriáza Asi nejčastější dětská parazitóza vyvolaná červem Oxyuris vermicularis. Původce je asi 1 cm dlouhý bílý červík (potíže působí jen samičky). Vylézají v noci z řitního otvoru, kde kladou vajíčka. Důsledkem je noční svědění, děti se škrábou a nákaza se takto šíří. Klinicky se při velké infestaci kromě svědění může objevit břišní dyskomfort s nevolností, bolestí břicha a hlavy a někdy i s průjmy. Diagnostika je většinou klinická (roupi ve stolici), vajíčka se dají prokázat mikroskopickým vyšetřením perianálního otisku na lepicí pásce nalepené na podložní sklíčko, je možné i vyšetření multiplex PCR na helminty. Léčba je mebendazolem (Vermox) po 1–3 dny dle věku a je nutné zopakovat ji za 2–4 týdny. Současně je nutná i léčba ostatních členů rodiny a výměna prádla. Askaridóza U dětí vzácné parazitární onemocnění vyskytující se někdy u sociálně slabších pacientů. Původcem je asi 10–20 cm dlouhá škrkavka Ascaris lumbricoides. Člověk se nakazí vajíčky, ze kterých se vyvíjejí larvy migrující do plic (plicní fáze – Löfflerův eosinofilní inflitrát), ve střevní fázi dospívá červ ve střevě. Může vyvolávat zažívací potíže, neprospívání, úbytek na váze, průjmy, bolesti břicha. Může být zachycen ve stolici, ale z těla ven se může dostat i nosem či při zvracení (Obr. 3). V případě masivní infestace může způsobit až ileozní stav. Diagnostika je mnohdy klinická, dále se opakovaně vyšetřuje stolice mikroskopickým parazitologickým vyšetřením, dostupná je i multiplex PCR na průkaz helmintů. Léčba je mebendazolem (Vermox) po dobu 3 dnů. LITERATURA 1. Fierer J. Invasive Non-typhoidal Salmonella (iNTS) Infections. Clin Infect Dis. 2022;75(4):732-738. 2. Chousalkar KK, Willson NL. Nontyphoidal Salmonella infections acquired from Poultry. Curr Opin Infect Dis. 2022;35(5):431-435. 3. Gal-Mor O. Persistent Infection and Long-Term Carriage of Typhoidal and Nontyphoidal Salmonellae. Clin Microbiol Rev. 2018;32(1):e00088-18. 4. Crump JA, Sjölund-Karlsson M, Gordon MA, et al. Epidemiology, Clinical Presentation, Laboratory Diagnosis, Antimicrobial Resistance, and Antimicrobial Management of Invasive Salmonella Infections. Clin Microbiol Rev. 2015;28(4):901-937. 5. Greenhow TL, Alabaster A. Epidemiology of Nontyphoidal Salmonella Bloodstream Infections in Children. Pediatrics. 2023;152(4):e 2023062357. 6. Skarp CPA, Häninen ML, Rautelin HIK. Campylobacteriosis: the role of poultry meat. Clin Microbiol Infect. 2016;22(2): 103-109. 7. Campagnolo ER, Philipp LM, Long JM, et al. Pet – associated Campylobacteriosis: A persisting public health concern. Zoonozes Public Health. 2018;65(3):304-311. 8. Isada MJ, Reist M, MacKinnon MC, et al. Characterisation of burden of ilness measures associated with human (Fluoro) quinolone-resistant Campylobacter spp. Infections – a scoping review. Epidemiol Infect. 2022;150: e205. 9. Kotloff KL. Bacterial Diarrhoea. Curr Opin Pediatr. 2022;34(2):147-155. 10. Zerbato V, Di Bella S, Pol R, et al. Human Campylobacter spp. infections in Italy. Eur J Clin Microbiol Infect Dis. 2024;43(5):895-904. 11. Shahrizaila N, Lehmann HC, Kuwabara S. Guillain-Barré syndrome. Lancet. 2021;397(10280):1214-1228. 12. Strakova N, Michova H, Shagieva E, et al. Genotyping of Campylobacter jejuni and prediction tools of its antimicrobial resistence. Folia Microbiol (Praha). 2023;69(1):207-219. 13. Omatola CA, Olaniran AO. Rotaviruses: From Pathogenesis to Disease Control – A Critical Review. Viruses. 2022;14(5):875. 14. Meyer A, Mazzara C, Lava SAG, et al. Neurological complications of rotavirus infection in children: A systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr. 2023;112(7): 1565-1573. 15. Guarino A, Aquilar J, Berkley J, et al. Acute gastroenteritis in Children of the World: What Needs to Be Done? J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2020;70(5):694-701. 16. Plotkin SA, Offit P. Efficacy of Rotavirus Vaccines. Pediatr Infect Dis. J. 2024;43(6):518-519. 17. Debbie-Ann S, Tornel W, Warren CA, et al. Clostridioides difficile Infection in Children: Recent Updates on Epidemiology, Diagnosis, Therapy. Pediatrics. 2023;152(3):e2023062307. 18. Krutova M, de Meij TGJ, Fitzpatrick F, et al. How to: Clostridioides difficile infection in children. Clin Microbiol Infect. 2022;28(8):1085-1090. 19. Mengdi T, Tian Y, Zhang D, et al. Aerosol transmission of Norovirus. Viruses. 2024;16(1):151. 20. Pazdiora P, Jelínková H, Bartoníková N, et al. Norovirus infections in the Czech Republic in 2008–2020. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2022;71(2):78-85. Obr. 3. Škrkavka ve stolici u dítěte
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=