PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2025;26(1):7-12 / www.pediatriepropraxi.cz 8 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Zažívací potíže infekčního původu u dětí např. o produkci enterotoxinů, cytotoxinů, adherenci či invazivitu. Výsledkem jsou různé typy průjmu – např. sekreční bez postižení střevní stěny vyvolaný toxiny (ETEC, alimentární intoxikace), osmotický při nedostatku disacharidáz a malabsorbci laktózy (rotaviry) či s poškozením střeva invazivními patogeny (kampylobakteriózy, salmonelózy, shigelózy, yersiniózy aj.). Epidemiologie K přenosu střevních infekcí dochází většinou fekálně orální cestou, jen vzácně aerosolem při zvracení (virové střevní infekce). Střevní patogeny se vyskytují často u zvířat – jedná se o zoonózy, zdrojem jsou hlavně kontaminované potraviny – vejce (salmonely), maso (drůbeží u kampylobakterů, vepřové u yersinióz), nepasterizované mléko a mléčné výrobky (STEC, listerie, kampylobakter). Výlučně lidským onemocněním jsou např. bacilární dysenterie a břišní tyfus. Dobře odebraná epidemiologická anamnéza může napomoci diagnóze. Pacienta s průjmem je třeba se zeptat na: kontakt s onemocněním v zaměstnání, ve škole, doma co a kdy jedl a pil kontakt se zvířaty cestovní anamnézu (průjem cestovatelů) – cílová destinace, způsob ubytování a stravování, led z neznámého zdroje v nápojích recentní podávání antibiotik v anamnéze Inkubační doba se u střevních infekcí pohybuje od několika hodin (alimentární intoxikace) přes několik hodin až dnů (rotaviry, salmonely, kampylobaktery aj.) až po několik týdnů (břišní tyfus). V klinickém obraze se může jednat o akutní gastroenteritidu se zvracením, bolestmi břicha a vodnatými stolicemi bez příměsí. Horečka není pravidlem, vždy bez horečky probíhají např. alimentární intoxikace. Podkladem bývá nezánětlivé postižení tenkého střeva vyvolané např. působením enterotoxinu. Typickými zástupci jsou alimentární intoxikace (např. stafylokoková enterotoxikoza), onemocnění vyvolané enterotoxickými kmeny Escherichia coli či cholera. Pod obrazem akutní gastroenteritidy probíhají také virové střevní infekce, které však většinou bývají provázeny horečkou či subfebriliemi. Akutní (hemoragická) enterokolitida se projevuje stolicemi s příměsí hlenu, případně krve, bolestmi břicha až tenesmy a horečkou. Podkladem bývá zánětlivé postižení tlustého, případně současně terminálního ilea i tlustého střeva a vyvolavateli jsou invazivní patogeny (shigely, kampylobaktery, salmonely, yersinie aj.). Většina průjmových onemocnění je samoúzdravných, k vyléčení stačí jen rehydratace a případně symptomatická terapie. Někdy ale mohou mít v důsledku komplikací závažný až fatální průběh. Nejčastější komplikací průjmových onemocnění je dehydratace, která může být tím závažnější, čím je dítě mladší, což souvisí s vyšším obsahem vody v těle. Podle ztráty tělesné hmotnosti se rozlišují tři stupně dehydratace: lehká (ztráta 2–5 %) středně těžká (ztráta 5–10 %) – snížený turgor, oschlé sliznice, halonované oči, oligurie těžká (ztráta ≥10 %) – k výše zmíněným příznakům se může přidat hypotenze, tachykardie, chladná akra, poruchy vědomí či dýchání, anurie Podle hladiny natria v séru se určují typy dehydratace: hypotonická (Na < norma) isotonická (Na v normě) hypertonická (Na > norma) V praxi se u hospitalizovaných dětí setkáváme nejvíce s izotonickou dehydratací, následuje dehydratace hypotonická a nejméně častá, ale také potenciálně nejzávažnější je dehydratace hypertonická, u které hrozí při příliš rychlé rehydrataci edém mozku. Její klinický obraz se od hypotonické a izotonické dehydratace liší – děti mívají těstovitě prosáklé podkoží, jsou neklidné a hltavě pijí. Pokud se tento typ vyskytne, bývá vyvolán rotaviry. Další závažnou, byť relativně vzácnou komplikací některých průjmových onemocnění je hemolyticko-uremický syndrom spojovaný především se shiga-toxin produkujícími kmeny Escherichia coli (STEC, sérotypy O157:H7, O26, O103 a řada dalších) a projevující se hemolytickou anémií, trombocytopenií a akutní renální insuficiencí. Těžký průběh mohou mít i extraintestinální formy invazivních patogenů, vyskytující se někdy u imunokompromitovaných pacientů ve formě sepse či ložiskových infekcí. U dětí Graf 1. Střevní infekce v ČR v r. 2023 (ISIN SZÚ) 7 706 13 632 7 338 7 418 1197 168 63 57 4 123 Celkem hlášeno 37 706 případů Salmonelóza (7 706) Kampylobakterióza (13632) Jiné bakteriální střevní infekce (7 338) Virové střevní infekce (7 418) Gastroenteritida susp. inf. (1 197) Shigelóza (168) Alimentární intoxikace (63) Infekce vyvolané STEC/VTEC (57) Břišní tyfus (4) Parazitární (123) Obr. 1. Salmonelová osteomyelitida talu u dítěte
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=