www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2025;26(2):92-96 / PEDIATRIE PRO PRAXI 93 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Numulární ekzém v pediatrické praxi na extenzorových partiích dolních a horních končetin, výjimečně na trupu. Obličej může být, na rozdíl od dospělých, též postižen. Může se jednat o solitární ložisko (Obr. 1), velikosti 1–10 cm. Obvykle bývá ložisek více a pokud jsou diseminovaná, bývá distribuce ložisek symetrická (Obr. 2). Pruritus může být mírný, což je nezřídka důvodem pro záměnu s jinými chorobami, které mají také numulární či anulární konfiguraci. Numulární ekzém se může hojit pozánětlivou hypo- nebo hyperpigmentací, ve formě bělavých či světle hnědých makul v místě původních ložisek (1, 2, 3, 4). U dospělých vzniká numulárně mikrobiální ekzém nejčastěji na bércích, obvykle v již predisponovaném terénu s porušenou kožní bariérou v důsledku exsikace či jiné chronické iritace, venostázy či atrofie kůže. Prevalence se v populaci udává od 0,1–9 % (2). Postihuje častěji osoby středního až staršího věku (2). Další častou lokalizací jsou dorza rukou a předloktí a také mukokutánní přechody, včetně okolí chronických ran. Projevy jsou silně svědící. Průběh bývá chronicky recidivující (1, 2, 3, 8). U dětí se numulární ekzém patrně vyskytuje častěji než se v odborné literatuře udává, zřejmě v důsledku podhlášenosti (nemá svůj kód v MKN). Publikace na toto téma u dětí jsou sporadické a spíše kazuistické. Tento ekzém se objevuje převážně ve skupině předškolních a školních dětí, častěji u děvčat (5). V etiopatogenezi se kromě infektů uplatňují jako kofaktory také iritační vlivy jako je tření či vysušování, proto se častěji vyskytuje v zimě a na jaře. Podobně jako u dospělých jsou i u dětí rizikovými faktory suchá kůže a atopická diatéza. Průběh a prognóza numulárního ekzému u dětí bývají obvykle příznivé (1, 2, 7). Může se jednat ale i o projev kontaktní alergie anebo o numulární formu atopického ekzému (3, 5, 6). Nepřítomnost zvýšeného celkového IgE, specifických IgE, atopických chorob v rodinné či osobní anamnéze nevylučuje diagnózu atopického ekzému. U atopiků bývá průběh úpornější. Diagnostika V ordinaci pediatra je při vyšetření dítěte s numulárními projevy třeba diferenciálně diagnosticky odlišit především tineu (Obr. 3), neboť se zde prevence a léčba diametrálně liší. Tinea léčená jako ekzém (tinea incognito) vede ke zkreslení klinického obrazu, zhoršení diagnostiky a léčby, jak ukázala též kazuistika publikována v tomto časopise v roce 2008 (7). Při diagnostických pochybnostech nebo refrakternosti vůči zavedené léčbě je vhodné provést mykologické vyšetření mikroskopické a kultivační, případně i s citlivostí na antimykotika. Další diferenciálně diagnostické jednotky jsou uvedené v tabulce 1. U dospělých k tomu přistupují závažné diagnózy jako jsou především lymfomy z T-buněk a lues secundaria (1, 3, 4). Obr. 1. Numulární ekzém bérce – detail (z fotoarchivu Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK Praha) Obr. 2. Numulární ekzém bérců dítěte (z fotoarchivu Dr. Čapkové, Dětské kožní odd. FN Motol Praha) Obr. 3. Tinea bérce, původce Microsporum canis (z fotoarchivu doc. Kuklové, Dermatovenerologická klinika 1. LF UK Praha) Obr. 4. Fixní polékový exantém (z fotoarchivu Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK Praha) Tab. 1. Základní diferenciální diagnózy numulárního ekzému u dětí Výskyt Vodítka Poznámka Časté tinea ložisko obvykle solitární, navalitý lem, pomalu se zvětšuje, šíří se na periferii a hojí od centra, jen mírně svědící; vícečetná ložiska nemají symetrickou lokalizaci; postižení sourozenců či rodičů; zdrojem často domácí mazlíčci (morče, králík aj.) a tzv. kontaktní sporty mykologie, ev. histologie s barvením na PAS (periodic acid-Schiff) atopický ekzém silně svědící, v anamnéze často flexurární ekzém ± atopické choroby v osobní či rodinné ev. alergologie neurodermitis circumscripta lichenifikovaná ložiska, šedavá (hyperkeratóza) či hyperpigmentovaná (pozánětlivá pigmentace), silně svědící; predilekce – předloktí, lokty, bérce, kolena, šíje ev. histologie pityriasis rosea trup, výjimečně končetiny; předchází primární ložisko (při vyšetření často již zhojené), do 3–4 týdnů se vysévají četná ložiska v čarách štěpitelnosti kůže, nesvědící či jen mírně; jaro/podzim atypický obraz či průběh, diagnostické pochybnosti – histologie Méně časté kontaktně alergický ekzém obvykle izolované ložisko/ložiska, silně svědící, perzistuje či recidivuje ve stejném místě epikutánní testy seboroická dermatitida a seborrhoeic dermatitis-like spíše kojenci a batolata, výrazný erytém a deskvamace; predilekce – kštice, hlava, trup při neprospívání – susp. deficity komplementu při současném postižení mukokutánních přechodů – susp. acrodermatitis enteropathica imunologie zinek v séru psoriáza a parapsoriáza infiltrovaná erytematoskvamózní ložiska, nesvědící či mírně, bez vezikul; predilekce – kštice, lokty, kolena diseminovaná gutátní až numulární ložiska na trupu a končetinách, často předchází respirační infekt výtěry krk + nos ev. histologie fixní polékový exantém solitární ložisko, lividní či hnědavé centrum, oj. i mnohočetná ložiska (Obr. 4); typicky recidivuje ve stejném místě (u intermitentně užívaného léku) léková anamnéza, včetně občasných léků
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=