PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2025;26(3):166-170 / www.pediatriepropraxi.cz 168 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Staphylococcus aureus jako původce novorozeneckých infekcí Klinický obraz a komplikace S. aureus je nejčastějším původcem infekce kůže a měkkých tkání (SSTI) u novorozenců, ke kterým může dojít i např. v souvislosti s invazivními výkony (9). Klinicky se při rozvoji lokální infekce v místě vpichu po zavedeném katétru může vyskytnou zarudnutí nebo tvorba indurace s palpační bolestivostí (Obr. 3), riziko představuje možná progrese do flegmóny s erytémem, edémem a proteplením celé končetiny. Kromě již zmíněného do SSTI řadíme pustulózu, mastitidu, omfalitidu, paronychium, celulitidu, fasciitidu či absces měkkých tkání. Klinicky se SSTI manifestují lokálními příznaky (např. erytém, edém, bolestivost, tvorba pustul, sekrece hnisu) dle postižené lokality (5, 9). Z lokalizovaných infekcí se S. aureus dále významně podílí na incidenci novorozenecké konjunktivitidy, která se manifestuje erytémem spojivkového vaku se sekrecí z očí různé intenzity a charakteru (serózní, hnisavá), může dojít k erytému a edému víček (5). Při selhání terapie může být komplikací ulcerace se zjizvením rohovky a slepotou (5). Novorozenecké infekce mohou již iniciálně probíhat pod obrazem celkové infekce bez jasného fokusu. Iniciální příznaky mohou být diskrétní a nespecifické s rapidním zhoršením celkového stavu až do septického šoku. Možné příznaky novorozenecké sepse jsou uvedené v tabulce 2 (5). Mezi komplikace bakteriemie S. aureus patří multifokální osteomyelitida, akutní bakteriální artritida, bakteriální meningitida, infekční endokarditida, pneumonie a infekce močových cest (IMC) (5). Novorozenecká osteomyelitida je závažné infekční onemocnění kosti, dřeňové dutiny a v případě postižení přilehlých kloubů může dojít souběžně k akutní bakteriální artritidě, nejčastějším agens bývá S. aureus (10). V novorozeneckém věku probíhá onemocnění pod obrazem sepse s lokálními příznaky v postižené lokalizaci (erytém, edém, bolestivost, pseudoparalýza končetiny) a vysokým rizikem vzniku pozdních následků (10). Infekční endokarditida a pneumonie způsobená S. aureus se vyskytuje méně často, komplikací stafylokokové pneumonie může být vznik empyému s nutností hrudní drenáže (5). Na incidenci IMC se S. aureus uplatňuje v 1–5 %, při akutní pyelonefritidě může onemocnění probíhat pod obrazem urosepse (5). Diagnostika Po iniciálním zhodnocení anamnestických rizik a provedení fyzikálního vyšetření následuje ordinace komplementárních vyšetření (laboratorní, mikrobiologická, zobrazovací) dle konkrétního klinického nálezu. Cílem provedených vyšetření by mělo být vyloučení nebo potvrzení infekce s identifikací etiologického agens (5). K identifikaci S. aureus je nejběžněji používáno mikrobiologické kultivační vyšetření se stanovením citlivosti, jako materiál k vyšetření lze zaslat stěr z kůže a slizničních povrchů (např. nosohltan, spojivka, zevní zvukovod, axila, rektum), aspirát (žaludeční, tracheální), krev, mozkomíšní mok nebo moč (5). Z dalších metod identifikace lze využít přímou mikroskopii nebo stanovení pomocí polymerázové řetězové reakce (např. ze sekretů, krve, likvoru) (5). U všech novorozenců s podezřením na systémovou infekci by mělo před zahájením antibiotické terapie dojít k odběru hemokultury (5). Toto vyšetření představuje u novorozenců výzvu, jelikož k dosažení validních výsledků je nutný odběr adekvátního množství krve, což může být problematické vzhledem k celkovému krevnímu objemu novorozenců (zejm. nižších váhových kategorií) nebo u hůře prokrvených novorozenců s obtížně zajistitelným cévním vstupem. K navýšení pravděpodobnosti záchytu etiologického agens v hemokultuře se reTab. 1. Rizikové faktory pro rozvoj infekce S. aureus u novorozenců Kategorie Rizikový faktor Vnitřní faktory (novorozenec) Nezralost Nevyzrálost imunitního systému Nedostatečná bariérová funkce kůže a sliznic Prostředí Pobyt na novorozenecké JIP Přenos nozokomiální infekce zdravotnickým personálem Kolonizace od rodičů: 43 % novorozenců MSSA-pozitivních matek* 7 % novorozenců MSSA-negativních matek* Invazivní výkony Cévní vstupy Periferní a centrální žilní katétry, arteriální katétry Další: Endotracheální kanyly, drény (hrudní, peritoneální), ventrikulo-peritoneální shunt Výživa Krmení umělou výživou při porovnání s kojením/krmením odstříkaným mateřským mlékem Mikrobiom Nízká diverzita nazálního mikrobiomu *po 100 hodinách hospitalizace novorozence (2) Obr. 3. Komplikace zavedení arteriálního (pustula, lokální nekróza na pravém předloktí) a periferního žilního katétru (erytém a indurace v pravé kubitě). Fotodokumentace DK FNHK Tab. 2. Příznaky novorozenecké sepse Respirační Dyspnoe, tachypnoe, poklesy saturace, apnoe Kardiovaskulární Tachykardie, bradykardie, hypotenze, porucha prokrvení, prodlouženy kapilární návrat Gastrointestinální Intolerance stravy, zvracení, vzedmutí břicha, hepatosplenomegalie Metabolické Metabolická acidóza, hyperkalemie, hyperglykemie, hypoglykemie Neurologické Apatie, letargie, svalová hypotonie, hyperexcitabilita, centrální křik, křeče, vyklenutá fontanela Kožní Ikterus (časný, prolongovaný, znovuobjevení), bledost, krvácivé projevy, mramoráž, cyanóza Tělesná teplota Subfebrilie, febrilie, hypotermie, kolísání teploty o víc než 1 °C v termoneutrálním prostředí Volně převzato z Janota, Straňák (5)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=