www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2025;26(3):172-175 / PEDIATRIE PRO PRAXI 173 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Očkování dětí při cestě do rizikových zemí mezi tzv. vakcínou preventabilní infekce, tj. proti dané chorobě lze očkovat. Součástí přípravy na cestu by měla být odborná konzultace s praktickým dětským lékařem a velmi často také s lékařem věnujícímu se cestovní medicíně. Cílem je co nejpřesněji vyhodnotit konkrétní rizika, kontrola stavu dětského očkování a sestavení očkovacího plánu. Zvláštní pozornost vyžaduje dlouhodobý pobyt s dětmi v zahraničí v rámci pracovního pobytu rodičů. Specifickou problematikou je návštěva příbuzných tzv. VFR (visiting friends and relatives) a studijní pobyty v rizikových zemích (5). Praktické řešení problematiky Před cestou je vhodné objektivizovat, které infekční choroby již dítě v minulosti prodělalo, zhodnotit jeho celkový zdravotní stav ve vztahu k plánované destinaci. Dále je třeba zkontrolovat, která očkování již dítě absolvovalo. Vždy je nutné mít představu i na podkladě typu pobytu a destinace, jaká rizika lze očekávat a s jakou pravděpodobností (2). Očkovací plán pro dítě se odvíjí od věku dítěte, a tím i stavu proběhlé vakcinace – zde je úloha PLDD nezastupitelná. Některé speciální vakcinace (např. proti žluté zimnici) spadají do gesce center cestovní medicíny s příslušnou odborností a registrací. Některé vakcíny z oblasti cestovní medicíny nelze aplikovat u dětí pod 2 roky věku, protože nejsou účinné (polysacharidové vakcíny – např. inaktivovaná vakcína proti břišnímu tyfu). Všechna provedená očkování je třeba řádně zaznamenat v dokumentaci a vložit do portálu e-očkování. V úvodu je tedy třeba nejprve ověřit, zdali je dítě očkované adekvátně svému věku podle pravidelného očkovacího kalendáře. U nejmladších dětí je silně doporučované, aby před cestou měly jako minimum 2–3 dávky hexavakcíny a 1 dávku MMR vakcíny. V individuálních případech (např. plánované vycestování rodiny záhy po narození dítěte) lze akceptovat časnější vakcinaci, neboť očkování lze podle SPC u konjugovaných pneumokokových vakcín a hexavakcíny zahájit již v 6 týdnech věku, případně zkrátit odstup mezi dávkami na 4 týdny (3). Obdobně je možné podat první dávku MMR vakcíny ve 12 měsících, při vysokém riziku nákazy už od devíti měsíců věku. Tento postup umožňuje i SPC používaných MMR vakcín. Doporučení WHO zahrnuje imunizaci už od šesti měsíců věku při vysokém riziku infekce spalničkami. Tato dávka se nezapočítává do očkovacího schématu (tzv. nultá dávka) a dítě musí dostat následně standardně dvě dávky MMR vakcíny v souladu s očkovacím kalendářem. Při dlouhodobém pobytu v cizině musí rodiče řešit další vakcinaci v zemi dlouhodobého pobytu. Plánuje-li rodina dlouhodobý pobyt v zemi se zvýšeným výskytem tuberkulózy (uvedené v příloze Vyhl. č. 537/2006 Sb.), je dítě indikováno k BCG vakcinaci cestou kalmetizačního střediska (4). Dětem, kterým chybí některá z vakcín z pravidelného očkovacího kalendáře, je před cestou nutné povinnou vakcinaci co nejrychleji doplnit tak, aby byla zajištěna ochrana proti pertusi, tetanu, záškrtu a spalničkám jako naprosté minimum. Pneumokokové vakcíny patří k vakcínám, bez kterých není vhodné s malými dětmi vycestovat. Cestování představuje potenciálně rizikovou situaci – pobytu v klimatizovaných prostorách, změny tlaku ve středouší při startu a přistávání letadla, kontakty na letištích a v neposlední řadě varující vysoká rezistence pneumokoků v některých vzdálených destinacích (5). Očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou je nejvhodnější provést již v kojeneckém věku. Pokud dítě nebylo očkované v kojeneckém věku, je před cestou doporučeno tuto vakcinaci doplnit. Obdobné doporučení platí i pro očkování proti chřipce, u kterého je třeba zohlednit odlišnou sezónnost výskytu – v mírných oblastech severní polokoule v zimních měsících, na jižní polokouli je vrchol výskytu od května do srpna, v tropech je možný výskyt celoročně (6). Očkovat lze podle typu vakcíny od 6 měsíců (inaktivovaná vakcína), resp. od 2 let věku (intranasální atenuovaná vakcína). Meningokokové vakcíny, které jsou ve vybraných věkových kohortách v České republice plně hrazeny, mají své místo i u dětských cestovatelů. Volba vakcíny závisí na geografické distribuci séroskupin Neisseria meningitidis a na věku dítěte. Pro děti je doporučovaná tetravalentní vakcína proti séroskupinám ACWY, resp. monovakcína proti meningokokům skupiny B. V nedávné době registrovaná pentavakcína není dosud v České republice k dispozici. Očkovací látky se aplikují v obvyklém dávkování podle věku dítěte. Očkování tetravalentní konjugovanou vakcínou je doporučeno zejména při cestách do subsaharské Afriky, kde nyní převažují séroskupiny A, W, X a C. Pro poutníky do Mekky je očkování tetravalentní ACWY vakcínou povinné od dvou let věku (7). Z ostatních vakcín je třeba klást důraz na rotavirové a varicelové vakcíny, protože dostupnost adekvátní léčby nemocného dítěte na cestách je značně problematická. Rotavirová gastroenteritida může zvlášť v horkém podnebí vést k závažné dehydrataci s ohrožením života – často bez možnosti hospitalizace (8). Očkování lze zahájit nejdříve od šesti týdnů věku a dokončit do 24, resp. 32 týdnů věku dvěmi nebo třemi dávkami dle typu vakcíny. U varicely (pokud dítě dosud varicelu neprodělalo) lze vakcinací předejít kromě těžkého průběhu také komplikacím – zejména při cestách do oblastí s vlhkým klimatem, kde může snadno dojít k bakteriální superinfekci kůže. Očkování je možné nejdříve od devíti měsíců věku – podávají se 2 dávky s minimálním odstupem 4 týdny (9). Očkování s důrazem na cestu do rizikových zemí Očkování proti břišnímu tyfu patří k nejčastěji doporučovaným očkováním při cestách do zemí s nízkým hygienickým standardem, přestože výskyt v mnoha oblastech světa má klesající tendenci. Důvodem je nárůst Salmonella typhi rezistentních na dosud běžně užívaná antibiotika. Rizikové jsou zvláště cesty s intenzivním kontaktem s místní kulturou, například návštěva rodiny a přátel v zemi původu, zejména v Indii, jižní a jihovýchodní Asii a v Africe. Z očkovacích látek je možné využít polysacharidovou vakcínu Typhim Vi, která je účinná u dětí od dvou let věku. Živá atenuovaná vakcína Vivotif je perorální a je určena pro děti od pěti let. Obě vakcíny mají obdobnou účinnost a dobu ochrany cca tři roky. V posledních letech se objevují informace o konjugovaných vakcínách proti břišnímu tyfu, které jsou určeny
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=