www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2025;26(5):318-320 / PEDIATRIE PRO PRAXI 319 SDĚLENÍ Z PRAXE Hluboká žilní trombóza jako komplikace konzervativní léčby fraktury klíční kosti – dvě kazuistiky Kazuistiky Kazuistika č. 1 – dvanáctiletá dívka si po pádu na lyžích způsobila zlomeninu diafýzy levé klíční kosti s minimální dislokací (Obr. 2). Vzhledem ke klinickému a rtg nálezu byla indikována konzervativní léčba s přiložením páskové ortézy. 17 dní po úrazu došlo k rozvoji otoku levé paže, lokte a proximálního předloktí, nicméně vyšetření lékařem proběhlo až 3. den od vzniku uvedených příznaků. Při klinickém vyšetření nebylo patrné stlačení páskovou ortézou. Provedená duplexní ultrasonografie (Obr. 3) prokázala trombózu v hlubokém žilním systému (v. brachialis – trombus 4 cm) a trombózu v povrchovém žilním systému (v. basilica – trombus 25 cm). Laboratorně hladina D–dimerů byla slabě pozitivní (0,93 mg/l FEU – Fibrinogen Equivalent Units). V rodinné anamnéze měla matka pacientky 4× trombózu. Dívka ještě nedosáhla menarché a v období posledních 12 měsíců ji nebyly podávány intravenózní léky ani zavedeny intravenózní katetry. Aktivita koagulačních faktorů byla v referenčním rozmezí. Po zjištění trombózy byla za hospitalizace zahájena léčba nízkomolekulárním heparinem (Fraxiparin s. c. 0,4 ml 2× denně). Kontrola účinku nízkomolekulárního heparinu (LMWH – low molecular weight heparin) s hladinou antiXa byla v referenčním rozmezí. Ortéza byla uvolněna a následně bylo provedeno bandážování končetiny elastickým obinadlem. Pacientka byla po šestidenní hospitalizaci, při které došlo k ústupu otoku a bolestivosti, předána do ambulantní péče hematologa k došetření trombofilních mutací. Po 6 týdnech prokázána plná rekanalizace žíly. U pacientky nebyla zjištěna žádná vrozená trombofilie. Kazuistika č. 2 – sedmnáctiletá dívka si po pádu na lyžích způsobila zlomeninu diafýzy levého klíčku s minimální dislokací (Obr. 4). Vzhledem ke klinickému a rtg nálezu byla indikována konzervativní léčba s přiložením páskové ortézy. Po týdnu absolvovala kontrolu na jiném pracovišti, kde došlo k utažení ortézy. Následující den dochází postupně k rozvoji otoku a bolesti levé paže. Vzhledem k proběhlé lékařské kontrole došlo k další návštěvě lékaře až 5. den uvedených příznaků. Při klinickém vyšetření bylo patrné utlačení páskovou ortézou. Dotažená ortéza způsobila rozvoj parestezií 1. a 2. prstu na pravé horní končetině z útlaku n. radialis. Provedená duplexní USG (Obr. 5) prokázala trombózu v povrchovém žilním systému (v. basilica – trombus 15 cm) a v hlubokém žilním systému (v. subclavia/v. axillaris – trombus 3 cm). Laboratorně hodnota D-dimerů byla v referenčním rozmezí (do 0,5 mg/l FEU). V rodinné anamnéze nebyla zaznamenána žádná tromboembolická choroba či vrozená trombofilie, pacientka neužívala hormonální antikoncepci, kouření negovala a v období posledních 12 měsíců jí nebyly podávány intravenózní léky ani zavedeny nitrožilní katétry. Aktivita koagulačních faktorů byla v referenčním rozmezí. Po zjištění trombózy byla za hospitalizace na pediatrickém oddělení zahájena léčba nízkomolekulárním heparinem (Fraxiparin s. c. 0,4 ml 2× denně). Kontrola účinku LMWH s hladinou antiXa byla v referenčním rozmezí. Během hospitalizace došlo k ústupu otoku a bolestivosti s přetrváváním parestezií. Pacientka byla poté předána do ambulantní péče hematologa k vyloučení event. trombofilních mutací. Po 6 týdnech prokázána plná rekanalizace žíly. U pacientky nebyla rovněž zjištěna žádná vrozená trombofilie. Diskuze V literatuře je uváděný odhadovaný výskyt HŽT horních končetin u dětí 0,4–1 na 100 000 pacientů (2). HŽT na horní končetině můžeme rozdělit na primární a sekundární. Primární (20 %) je spojena s vrozenou trombofilií nebo syndromem hrudní apertury a nelze prokázat žádné rizikové faktory. Sekundární HŽT (80 %) vzniká vlivem zevních faktorů (komprese cév dislokovaným fragmentem zlomeniny, hematom, fixace) a vnitřních faktorů zahrnujících např. hormonální antikoncepci, těhotenství, malignitu (2–5). K určení diagnózy HŽT se Obr. 2. Fraktura diafýzy levé klíční kosti s min. dislokací Obr. 3. Šipka znázorňuje v. brachialis obturovanou trombem Obr. 4. Fraktura diafýzy levé klíční kosti po pádu na lyžích Obr. 5. Šipka znázorňuje nekompresibilní v. basilicu Obr. 1. Klavikulární bandáž – pásková ortéza ( A – univerzální, B – dětská velikost) A B
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=