PEDIATRIE PRO PRAXI / Pediatr. praxi. 2025;26(5):279-283 / www.pediatriepropraxi.cz 280 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Poruchy vědomí u dětí Patofyziologické mechanismy, které způsobují poruchy vědomí zahrnují: narušení perfuze (hypotenze, šok), poruchy metabolismu organismu (ve smyslu hypo/ hyperglykemie, elektrolytové dysbalance), změny intrakraniálního tlaku (intrakraniální krvácení, edém mozku), působení toxinů a neurotransmiterové dysbalance (serotoninergní syndrom, intoxikace tricyklickými antidepresivy). Zjednodušeně lze tedy říct, že k poruše vědomí dochází na základě anatomického či funkčního postižení centrálního nervového systému. Klasifikace a hodnocení poruch vědomí Poruchy vědomí lze rozdělit do dvou základních skupin: kvantitativní a kvalitativní poruchy. U kvalitativních poruch vědomí dochází k porušení obsahu vědomí, ke změnám myšlení při zachované nebo minimálně snížené bdělosti. Patří sem delirium: akutní, fluktuující porucha pozornosti, dezorientace, halucinace; zmatenost: nesprávné vnímání, porucha orientace, afektivní labilita; disociace: obranný psychologický mechanismus, při kterém dochází k odtržení některých mentálních funkcí od vědomého prožívání, může se projevit jako porucha vědomí, identity, paměti nebo vnímání reality, typickými projevy jsou derealizace (pocit jakoby to nebylo skutečné), depersonalizace, disociativní amnézie i záchvaty (připomínají často epileptické záchvaty) a disociativní fuga (osoba odejde někam a nepamatuje si to); katatonie: je u dětí vzácná motorická porucha vyskytující se u psychiatrických onemocnění, projevuje se mutismem, stuporem, katalepsií, negativismem, echolalií, echopraxií, a psychomotorickou agitací. Naproti tomu kvantitativní poruchy představují změnu úrovně bdělosti. Dřívější dělení na somnolence: lehce tlumený stav, dítě je ospalé, ale probudí se na slovní podnět; sopor: hlubší útlum, probuzení jen na silný bolestivý podnět, přítomna minimální odpověď; kóma: absence odpovědi na jakýkoli podnět, chybí i obranné reflexy; se ukázalo jako nedostatečně reflektující míru postižení poruchy vědomí, navíc je výsledné hodnocení do určité míry závislé na subjektivním názoru hodnotící osoby. Dnes se v praxi více uplatňuje objektivní hodnocení kvantitativních poruch vědomí pomocí hodnotících škál jako je Glasgow coma scale (dále GCS), a jeho modifikace: mGCS – motorické GCS, pGCS – pediatrické GCS (Obr. 1), či skóre AVPU (podrobné vysvětlení viz níže, dále Obr. 2). U dětí pod 5 let je kvalitativní složku vědomí velmi obtížné objektivně hodnotit, a proto je v praxi dominantní zaměření na kvantitativní hodnocení (hloubka vědomí). Srovnání mezi GCS a AVPU uvádí tabulka 1. Glasgow Coma Scale (GCS): Je semikvantitativní míra stavu vědomí, která hodnotí otevírání očí, verbální reakci a motorickou odpověď. Pro děti je často používána modifikovaná škála pGCS, která zohledňuje vývojové odlišnosti. Za alterovaný stav vědomí se obvykle považuje GCS < 15. Pravidelné a opakované hodnocení GCS je zásadní pro sledování dynamiky stavu pacienta. Obr. 1. Glasgow coma scale (GCS) Funkce Mladiství Kojenci a děti Skóre Otevření očí Spontánně Spontánně 4 Na výzvu Na známý hlas 3 Na bolestivý podnět Na bolestivý podnět 2 Bez odezvy Bez odezvy 1 Verbální projev Adekvátní Přiměřeně k věku, sleduje okolí 5 Neadekvátní Utišitelný křik 4 Jednotlivá/nesouvislá slova Přetrvávající křik 3 Nesrozumitelné zvuky Netečný/sténání 2 Bez reakce Bez reakce 1 Motorický projev Vyhoví na příkaz Normální spontánní hybnost 6 Lokalizuje cíleně bolest Lokalizuje cíleně bolest 5 Úhyb/flexe na bolest Úhyb/flexe na bolest 4 Patologická flexe (dekortikace) Patologická flexe (dekortikace) 3 Patologická extenze (decerebrace) Patologická extenze (decerebrace) 2 Bez reakce Bez reakce 1 Standardní GCS – základní škála pro dospělé a děti > 5 let. Pediatrická GCS – modifikace pro kojence a batolata, zvýrazněná ZELENĚ (sloupec „Kojenci a děti“). Motorická GCS – zjednodušená forma hodnotící pouze motorickou odpověď; v tabulce vyznačena ORANŽOVÝM RÁMEČKEM (blok „Motorický projev“). Poznámka: GCS ≤ 8 je indikací k zajištění dýchacích cest. Tab. 1. Srovnání hodnocení poruchy vědomí – AVPU vs. GCS AVPU Popis Přibližné skóre GCS Praktický příklad A – Alert Pacient je bdělý, spontánně reaguje, orientuje se GCS 15 Normální vědomí, odpovídá adekvátně V – Voice Reaguje na hlas – otevře oči, pohne se, odpoví nesouvisle GCS 12–14 Po oslovení otevře oči, mumlá P – Pain Reaguje pouze na bolest – grimasa, stažení končetiny GCS 8–11 Neodpovídá na hlas, ale uhne při tlaku na sternum U – Unresponsive Žádná reakce ani na bolest GCS ≤ 7 V bezvědomí, nereaguje na žádný podnět Klinické poznámky: AVPU se hodí pro rychlou orientaci (přednemocniční, triáž, první pomoc). GCS (Glasgow Coma Scale) je podrobnější a používá se k přesnému sledování vývoje stavu. Hraniční hodnota GCS ≤ 8 = pacient je v těžkém bezvědomí a zpravidla je indikováno zajištění dýchacích cest. Obr. 2. AVPU skóre – Unresponsive bděle nereaguje – Pain reaguje na bolest grimasa, stažení končetiny – Voice reaguje na hlas otevře oči, pohne se, odpovídá – Albert bdělý spontánně reaguje, orientuje se
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=