www.pediatriepropraxi.cz / Pediatr. praxi. 2025;26(2):87-91 / PEDIATRIE PRO PRAXI 91 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Výživa dětí s chronickým onemocněním ledvin né troubě snižuje obsah kalia ve stravě, ale v menším rozsahu než vaření ve vodě. Smažení naopak obsah kalia v jídle zvyšuje. Případná hypokalemie u dětí s CHOL může být způsobena ztrátami kalia do dialyzátu, medikací, extrarenálními ztrátami či metabolickou alkalózou. Prvním krokem korekce hypokalemie je navýšení příjmu stravy s vyšším obsahem kalia, případně následně podáváme perorální suplementaci kalia (11). Další dietní doporučení U pacientů s dysplazií ledvin a jinými polyurickými nefropatiemi může docházet k významným ztrátam natria i vody, natrium je tak nutno substituovat obdobně jako u některých peritoneálně dialyzovaných pacientů. Naopak u pacientů s pokročilým CHOL je namístě redukce příjmu soli v prevenci retence tekutin a vzniku edémů. Také v tomto případě je nutno se vyhýbat zpracovaným potravinám jako hlavnímu zdroji natria. U dětí s CHOL se také často rozvíjí metabolická acidóza, která vyžaduje substituci alkalických látek – bikarbonát, citrát. Dekompenzovaná metabolická acidóza přispívá k růstovému neprospívání a k dekompenzaci kostní choroby. Cílová hodnota sérového bikarbonátu je 22 mmol/l. Příjem vitaminů a stopových prvků by měl odpovídat alespoň 100 % potřeby zdravých dětí. Při nedostatečném příjmu je zapotřebí tyto suplementovat. Výjimku představuje vitamin A, jehož sérové koncentrace u pacientů s CHOL a na dialýze jsou spíše vyšší. Hypervitaminoza A je navíc asociovaná se vznikem hyperkalcemie. U dětí s CHOL je častá deficience vitaminu D, suplementací bychom měli docílit sérové hodnoty 25-hydroxyvitaminu D > 75 nmol/l, > 30 ng/ml. Součástí léčby minerálové a kostní choroby je i podávání aktivního vitaminu D. Závěr Děti s pokročilým CHOL by měly být sledovány v centrech dětské nefrologie, kde se terapie účastní i nutriční specialistka zabývající se problematikou CHOL. Prioritou je zachování kvalitní výživy s dostatečným zastoupením bílkoviny ve stravě pro správný růst dítěte. Úkolem lékaře je pravidelné sledování základních parametrů prospívání – výšky, váhy a obvodu hlavy. Pro novorozence, kojence, případně i starší děti je optimální výživou mateřské mléko. Pokud matka nekojí, je vhodné dítě krmit umělým kojeneckým mlékem s vyšším zastoupením syrovátky v poměru ke kaseinu. Máme k dispozici i speciální mléka upravená pro děti s pokročilým CHOL. V rámci dietního poradenství je zapotřebí brát v potaz jídelní zvyky a preference dítěte a jeho rodiny. Dieta by měla být vyvážená s dostatkem hlavně rostlinných bílkovin a škrobových cukrů, celozrnné pečivo je preferováno. Vyhýbání se zpracovaným potravinám představuje jednoznačnou strategii ke snížení příjmu kalia, fosforu a soli ve stravě. V případě nedostatečného příjmu stravy k zajištění optimálního růstu je namístě přistoupit k alternativním cestám krmení – nazogastrická sonda, gastrostomie. LITERATURA 1. Kovesdy CP. Epidemiology of chronic kidney disease: an update 2022. Kidney international supplements. 2022;121:7-11. 2. Kidney Disease: Improving Global Outcomes CKDWG. KDIGO 2024 Clinical Practice Guideline for the Evaluation and Management of Chronic Kidney Disease. Kidney international. 2024;105(4S):S117-S314. 3. Mak RH, Iyengar A, Wang AY. Nutrition Management for Chronic Kidney Disease: Differences and Special Needs for Children and Adults. Seminars in nephrology. 2023;43(4):151441. 4. Furth SL, Hwang W, Yang C, et al. Growth failure, risk of hospitalization and death for children with end-stage renal disease. Pediatric nephrology. 2002;17(6):450-455. 5. Rees L, Mak RH. Nutrition and growth in children with chronic kidney disease. Nature reviews Nephrology. 2011; 7(11):615-623. 6. Schaefer F, Benner L, Borzych-Duzalka D, et al. Global Variation of Nutritional Status in Children Undergoing Chronic Peritoneal Dialysis: A Longitudinal Study of the International Pediatric Peritoneal Dialysis Network. Scientific reports. 2019;9(1):4886. 7. Shaw V, Anderson C, Desloovere A, et al. Nutritional management of the infant with chronic kidney disease stages 2–5 and on dialysis. Pediatric nephrology. 2023;38(1):87-103. 8. Shaw V, Polderman N, Renken-Terhaerdt J, et al. Energy and protein requirements for children with CKD stages 2–5 and on dialysis-clinical practice recommendations from the Pediatric Renal Nutrition Taskforce. Pediatric nephrology. 2020;35(3):519-531. 9. Kari JA, Gonzalez C, Ledermann SE, et al. Outcome and growth of infants with severe chronic renal failure. Kidney international. 2000;57(4):1681-1687. 10. Dello Strologo L, Principato F, Sinibaldi D, et al. Feeding dysfunction in infants with severe chronic renal failure after long-term nasogastric tube feeding. Pediatric nephrology. 1997;11(1):84-86. 11. Shaw V, Anderson C, Desloovere A, et al. Nutritional management of the child with chronic kidney disease and on dialysis. Pediatric nephrology. 2025;40(1):69-84. 12. McAlister L, Pugh P, Greenbaum L, et al. The dietary management of calcium and phosphate in children with CKD stages 2–5 and on dialysis-clinical practice recommendation from the Pediatric Renal Nutrition Taskforce. Pediatric nephrology. 2020;35(3):501-518. 13. Sullivan CM, Leon JB, Sehgal AR. Phosphorus-containing food additives and the accuracy of nutrient databases: implications for renal patients. Journal of renal nutrition: the official journal of the Council on Renal Nutrition of the National Kidney Foundation. 2007;17(5):350-354.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=