Pediatr. praxi. 2026;27(3):152-158

Proteíny v strave dojčiat, koľko je málo, koľko je veľa, koľko je optimálne a prečo?

doc. MUDr. Milan Kuchta, CSc.
Klinika detí a dorastu LF UPJŠ a DFN Košice

Úvod: Proteíny materského mlieka predstavujú esenciálny makronutrient pre rast a vývoj dojčiat. Tieto proteíny vykazujú špecifickú biologickú kvalitu: vysoký podiel srvátkových proteínov v pomere ku kazeínu, bohatý obsah bioaktívnych frakcií (napr. imunoglobulíny, laktoferín, α-laktalbumín) a zohrávajú významnú úlohu v imunomodulácii a tráviacom dozrievaní. Kontext: Historicky boli dojčenské mliečne formuly navrhované s vyšším obsahom bielkovín (≥ 2,5 g/100 kcal), než bol obsah v materskom mlieku, s cieľom kompenzovať rozdielnu biologickú hodnotu kravských proteínov a podporiť rast. Takéto vyššie hladiny však boli spojené s dramatickejšími krátkodobými prírastkami hmotnosti a potenciálnym dlhodobým rizikom metabolických porúch vrátane nadváhy. ESPGHAN a medzinárodné expertné skupiny preto stanovujú odporúčané normy pre kompozíciu dojčenskej formuly s minimálnym obsahom proteínu ~ 1,8 g/100 kcal a maximálnym ~ 3 g/100 kcal, pričom nižšie koncentrácie by mali byť klinicky overené pre zabezpečenie adekvátneho rastu. Súčasné praktické receptúry formulačných výživ často poskytujú celkový obsah bielkovín na úrovni približne 1,2 – 1,6 g/100 ml pripraveného nápoja, čo zodpovedá dolnej hranici regulačných limitov, a viac sa približuje fenotypu materského mlieka.

Záver: Zvýšený dôraz na kvalitu proteínu – moderné úpravy srvátkových frakcií, obohatenie o α-laktalbumín a optimalizované aminokyselinové profily – umožňuje zníženie celkového obsahu bielkovín bez negatívneho ovplyvneného rastu a zároveň minimalizuje metabolickú záťaž. Takéto prístupy reflektujú integráciu WHO rastových štandardov a odporúčaní ESPGHAN o dlhodobom zdraví a metabolickom programovaní počas skorého detstva.

Klíčová slova: výživa, dojča, proteíny, mliečna formula.

Proteins in infant diet: how much is too little, how much is too much, how much is optimal, and why?

Introduction: Breast milk proteins represent an essential macronutrient for the growth and development of infants. These proteins exhibit specific biological quality: a high proportion of whey proteins relative to casein, a rich content of bioactive fractions (e. g. immunoglobulins, lactoferrin, α-lactalbumin) and play an important role in immunomodulation and digestive maturation. Context: Historically, infant formulas have been designed with higher protein content (≥ 2.5 g/100 kcal) than breast milk to compensate for the different biological value of cow's milk proteins and to support growth. However, such higher levels have been associated with more dramatic short-term weight gains and potential long-term risk of metabolic disorders, including overweight. ESPGHAN and international expert groups therefore set recommended standards for infant formula composition with a minimum protein content of ~1.8 g/100 kcal and a maximum of ~3 g/100 kcal, with lower concentrations being clinically validated to ensure adequate growth. Current practical formula formulas often provide a total protein content of approximately 1.2-1.6 g/100 ml of prepared drink, which corresponds to the lower end of regulatory limits and more closely approximates the breast milk phenotype.

Conclusion: Increased emphasis on protein quality - modern modifications of whey fractions, enrichment with α-lactalbumin and optimized amino acid profiles - enables a reduction of the total protein content without negatively affecting growth and at the same time minimizes the metabolic load. Such approaches reflect the integration of WHO growth standards and ESPGHAN recommendations on long-term health and metabolic programming during early childhood.

Keywords: nutrition, infant, proteins, milk formula.

Zveřejněno: 1. červenec 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kuchta M. Proteíny v strave dojčiat, koľko je málo, koľko je veľa, koľko je optimálne a prečo? Pediatr. praxi. 2026;27(3):152-158.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Koupit PDF - 60 Kč
    bude odemčeno 1.7.2027

    Reference

    1. American Academy of Pediatrics Committee on Nutrition. Nutritional aspects of vegetarianism, health foods, and fad diets. Pediatrics. 1977;59(3):460-464. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Agostoni C, Decsi T, Fewtrell M, et al. Complementary feeding: a commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2008;46:99-110. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Aiello LC, Wheeler P. The expensive-tissue hypothesis. Curr Anthropol. 1995;36(2):199-221. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Alexander DD, et al. Growth of infants consuming whey-predominant term infant formulas with a protein content of 1.8 g/100 kcal: a multicenter pooled analysis of individual participant data. Am J Clin Nutr. 2016;104(4):1083-1092. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Ballard O, Morrow AL. Human milk composition: Nutrients and bioactive factors. Pediatr Clin North Am. 2013;60(1):49-74. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Bounous G, Kongshavn PA, Taveroff A, Gold P. Evolutionary traits in human milk proteins. Med Hypotheses. 1988;27(2): 133-140. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Codex Alimentarius. Standard for infant formula and formulas for special medical purposes intended for infants CXS 72-1981 [Internet]. FAO/WHO; 2024. Available from: https://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/
    8. Davis TA, Nguyen HV, et al. Amino acid composition of human milk is not unique. J Nutr. 1994;124(7):1126-1132. Přejít k původnímu zdroji...
    9. D'Alessandro A, Scaloni A, Zolla L. Human milk proteins: an interactomics and updated functional overview. J Proteome Res. 2010;9(7):3339-3373. Přejít k původnímu zdroji...
    10. EFSA. Protocol for a systematic review on health outcomes related to the age of introduction of complementary food for the scientific assessment of the appropriate age of introduction of complementary feeding into an infant's diet [Internet]. EFSA; 2017. Available from: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/sp.efsa.2017.EN-1275/full.
    11. Fewtrell M, Bronsky J, Campoy C, et al. Complementary Feeding: A Position Paper by the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN) Committee on Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2017;64(1):119-132. Přejít k původnímu zdroji...
    12. ESPGHAN, European Academy of Paediatrics, European Society for Paediatric Research, et al. World Health Organization (WHO) guideline on the complementary feeding of infants and young children aged 6-23 months 2023: a multisociety response. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2024;79:181-188. Přejít k původnímu zdroji...
    13. German JB, Freeman SL, et al. Human milk oligosaccharides and bioactive proteins: Evolutionary perspectives. Annu Rev Nutr. 2016;36:19-41.
    14. Gluckman PD, et al. The Developmental Origins of Health and Disease (DOHaD) Concept: Past, Present, and Future. In: The Epigenome and Developmental Origins of Health and Disease. Boston: Academic Press; 2016. p. 1-15. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Greer FR, Abrams SA. Pediatric Nutrition. 9th ed. Elk Grove Village: American Academy of Pediatrics; 2025. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Hernell O, Lönnerdal B. Nutritional evaluation of protein hydrolysate formulas in healthy term infants: plasma amino acids, hematology, and trace elements. Am J Clin Nutr. 2023;78(2):296-301. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Hinde K. Motherhood and the ontogeny of infant physiology: Milk as a developmental system. Curr Anthropol. 2014;55(S9):S99-S109.
    18. Hinde K, German JB, et al. Comparative proteomics of human and macaque milk reveals species-specific nutrition. J Proteome Res. 2015;14(9):4094-4107. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Hörnell A, Lagström H, Lande B, Thorsdottir I. Protein intake from 0 to 18 years of age and its relation to health: a systematic literature review for the 5th Nordic Nutrition Recommendations. Food Nutr Res. 2013;57(1):21083. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Jaeger V, Koletzko B, Luque V, et al. Time of Dietary Energy and Nutrient Intake and Body Mass Index in Children: Compositional Data Analysis from the Childhood Obesity Project (CHOP) Trial. Nutrients. 2022;14(20):4356. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Koletzko B, et al. Early nutrition programming of long-term health. Proc Nutr Soc. 2017;76(3):315-321.
    22. Koletzko B, Demmelmair H, Grote V, Totzauer M. Optimized protein intakes in term infants support physiological growth and promote long-term health. Semin Perinatol. 2019;43(7):151153. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Kunz C, Lönnerdal B. Protein composition of rhesus monkey milk: comparison to human milk. Comp Biochem Physiol A Comp Physiol. 1993;104(4):793-797. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Kuzawa CW. Adipose tissue in human infancy and childhood: An evolutionary perspective. Am J Phys Anthropol. 1998;107(S27):177-209. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Luque V, Closa-Monasterolo R, Escribano J, et al. Early Programming by Protein Intake: The Effect of Protein on Adiposity Development and the Growth and Functionality of Vital Organs. Nutr Metab Insights. 2016;8(Suppl 1):49-56. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Michaelsen KF, Greer FR. Protein needs early in life and long-term health. Am J Clin Nutr. 2014;99(3):718S-722S. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Milani GP, Edefonti V, De Cosmi V, et al. Protein and growth during the first year of life: a systematic review and meta-analysis. Pediatr Res. 2023;94:878-891. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Mitina A, Mazin P, Vanyushkina A, et al. Lipidome analysis of milk composition in humans, monkeys, bovids, and pigs. BMC Evol Biol. 2020;20:70. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Oftedal OT. The evolution of milk secretion and its ancient origins. Animal. 2012;6(3):355-368. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Soliman N, et al. The varied effects of protein intake during infancy, childhood, and adolescence: Associations with growth metrics, body composition, and pubertal development timelines. World J Adv Res Rev. 2024;21(3):657-666. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Talbert JA, Townsend SD. Human milk as a complex natural product. Nat Prod Rep. 2025;42:406-420. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Tang M. The impact of complementary feeding foods of animal origin on growth and the risk of overweight in infants. Anim Front. 2019;9(4):5-11. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Turck D, Bresson JL, Burlingame B, et al. Scientific Opinion on the safety and suitability for use by infants of follow-on formulae with a protein content of at least 1.6 g/100 kcal. EFSA J. 2017;15(5):e04781.
    34. Weber M, et al. Lower protein content in infant formula reduces BMI and obesity risk at school age: follow-up of a randomized trial. Am J Clin Nutr. 2014;99:1041-1051. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Pediatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.