Raynaudův fenomén (RF) prsních bradavek v souvislosti s kojením

Některé překážky kojení ze strany matky jsou pediatrické veřejnosti všeobecně známy. Mnohé z těchto překážek lze snadno překonat a kojení by prakticky komplikovat neměly. Je jen potřebné na ně již v průběhu těhotenství pamatovat, cíleně po nich pátrat a případně abnormitu prsu/prsní bradavky upravit. Nutno současně dodat, že tato problematika je pediatrům vzdálená a z praktického hlediska jim ani nepřísluší. O to více je však tento problém akcentován v okamžiku, kdy je po porodu kojení zahájeno a dětský lékař je konfrontován s potížemi kojící ženy, která uvádí bolestivost/jiné senzace v oblasti bradavek. Z různých subjektivních důvodů může navíc část žen tyto potíže tajit. Konečným efektem je, že kojení je spojováno s nepříznivými pocity a u novorozenců/kojenců je rychle realizována umělá výživa.

Jedním z problémů v oblasti prsní bradavky kojících žen může být RF, což zcela jistě není obecně známý fakt. Klasicky tato afekce postihuje prsty rukou a nohou, byla však popsána také v oblasti cév koronárních, gastrointestinálních či penilních. Při RF dochází v první fázi ke spazmu arteriol a následné ischemii. Zpočátku je tedy postižená partie bledá, poté se dostavuje její cyanóza a po uvolnění vazospazmu se objevuje erytém. Tyto barevné změny provází bolest, palčivost a parestézie. RF bývá iniciován chladem, ale i emočními vlivy.

Na pracovišti autorů pozorovali RF prsní bradavky u dvanácti kojících žen. Jejich subjektivní potíže vázané na kojení přitom byly v počáteční fázi dávány do souvislosti s afty v dutině ústní novorozence (aniž tyto byly viditelné) nebo s mykotickým postižením prsní bradavky/prsního dvorce (i tyto nálezy však nebyly zcela objektivizovány, přesto bylo ženám doporučeno lokální ošetřování gentiánovou violetí, některé dokonce celkově užívaly antimykotika). Teprve cílená anamnéza zaměřená na přítomnost barevných diskolorací/algických senzací, které jsou s RF prsní bradavky asociovány, vedla k diagnostickému závěru. Prakticky všechny ženy uváděly, že v souvislosti s kojením jejich prsní bradavka zbledla a výrazně je bolela. Poté následovalo zčervenání/promodrání bradavky provázené tepavou bolestí. Některé z žen tento stav doslova vyjádřily, že -pociťovaly na své bradavce mocně působící svěrák/kleště-. Bylo zajímavé, že cílená anamnéza také u některých žen odhalila, že kojení bylo realizováno v chladném/studeném prostředí. U poloviny žen byl v léčbě RF úspěšně použit nifedipin, u zbývajících pak úprava prostředí, v němž se odehrávalo kojení.

Autoři sdělení upozorňují pediatry na tuto velice málo známou manifestaci RF. Pro diagnózu je nepostradatelná velice pečlivá anamnéza, vyšetření prsních bradavek (je třeba vyloučit lokální, nejčastěji kandidovou infekci), dále však také některá onemocnění (např. systémový lupus erytematodes, revmatoidní artritidu) či působení léčiv/jiných látek (kofein, nikotin). Při vyloučení těchto vlivů lze v RF vázaného na kojení využívat různých postupů. Kojící žena se má dostatečně teple oblékat - kojení je třeba realizovat v přiměřeně teplé místnosti - vhodné je aerobní cvičení - dostatečný přívod vápníku, hořčíku a vitaminu B6 - celkové užívání rybího oleje nebo oleje z prvosenky/pupalky večerní. V některých případech lze dobrého efektu dosáhnout podáváním nifedipinu. Vzhledem k tomu, že tato látka přechází do mateřského mléka a může vyvolat u kojeného dítěte některé nežádoucí účinky, je nutno dávku i délku podávání upravit (tbl á 5 mg, max. třikrát denně, vhodnější je úvodní podání pouze jednou denně a sledovat efekt; délka podávání nemá překročit dva týdny). V některých případech je uváděno, že po dvoutýdenní léčbě se RF v určitém časovém odstupu znovu vrací a je pak třeba tento léčebný postup opakovat.

Je vhodné, aby zejména praktičtí dětští lékaři věděli o RF souvisejícím s kojení, neboť v nekomplikovaných případech je jeho léčba jednoduchá a přirozená výživa u novorozence/kojence může dále pokračovat.

right

113: e360-364.

prof. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc.</p></right>