Pediatr. praxi. 2014;15(5):247
Pediatr. praxi. 2014;15(5):254-256
Časná diagnostika vrozených poruch imunity umožňuje adekvátní cílenou léčbu a zabránění infekčním komplikacím. Buněčné poruchy specifické imunity se projeví jako kombinované T a B buněčné imunodeficience. Z těchto důvodů neinvazivní vyšetření TREC a KREC z krevní kapky novorozenců zvýší včasný záchyt imunodeficiencí. Děti, které jsou transplantovány do 3 měsíců věku, mají mnohem větší šanci na přežití, než děti transplantované později.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):257-263
Atopická dermatitida je časté chronické, svědící, zánětlivé multifaktoriální onemocnění, které se může projevit v každém věku. Klinické projevy AD jsou velmi rozdílné a mění se s věkem pacienta (atopický pochod). Rozlišujeme fázi kojeneckou, dětskou, dospívajících a dospělých. V kojenecké fázi AD postihuje vlasovou část hlavy, obličej a povrch extensorů končetin. Pokud se projeví jako erytrodermie je třeba diferenciálně diagnosticky vyloučit metabolické poruchy a imunodeficienci. Časný výskyt AD je predispozicí k rozvoji extrinsic AD. Současný výzkum genetických, imunologických a epidemiologických vlastností AD je zdrojem řady nových poznatků,...
Pediatr. praxi. 2014;15(5):265-268
Autorka podává přehled nejčastějších infektů horních cest dýchacích a polykacích, jejich epidemiologii, klinický obraz a možnosti léčby. Zdůrazněno je odlišení jednotlivých nozologických jednotek a správné nasazení léčby.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):270-273
Zácpa představuje častý problém řešený v ambulanci PLDD. Projevuje se málo frekventním a obtížným odchodem stolice. Z klinického hlediska je důležité odlišit organickou a funkční zácpu. Pro organickou zácpu svědčí četné varovné příznaky a podezření na ni by mělo vést k časnému odeslání dítěte ke specialistovi. Funkční zácpa je mnohem častější. Vzniká na podkladě zkušenosti s bolestivou defekací a strachu z jejího opakování, dítě se defekaci aktivně brání. Její léčba je založena na několika současně probíhajících krocích: edukaci, uvolnění retinované stolice a dlouhodobém podávání laxativ. V článku je probrán diagnostický i terapeutický přístup...
Pediatr. praxi. 2014;15(5):275-279
Zvracení patří nepochybně k nejčastějším symptomům, se kterými se v pediatrické praxi setkáváme. Může být příznakem postižení gastro intestinálního traktu, ale také projevem dysfunkce různých jiných orgánových systémů, přičemž se může jednat jak o nemoci benigní, tak i o život ohrožující stavy. Pečlivá diferenciální diagnostika těchto stavů je pak klíčem k časně a správně vedené terapii.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):280-286
Výskyt alergií celosvětově stoupá. V následujícím článku jsou zmiňovány současné léčebné možnosti alergických onemocnění. Léčba by měla být komplexní. Najdeme zde několik tipů, jak se pokusit odstranit alergeny z prostředí nemocného. Hlavní část článku je zaměřena na přehled jednotlivých skupin léčivých látek: antihistaminika, kortikosteroidy, antileukotrieny, specifická alergenová imunoterapie, biologická léčba monoklonálními protilátkami.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):287-290
Dětství představuje období tvorby vrcholu kostní hmoty. Primární prevence osteoporózy se musí zaměřit na zvyšování kostní hmoty před koncem dospívání. Obsah kostního minerálu (BMC) a kostí denzita (BMD) jsou prediktory rizika zlomeniny. BMC se zvyšuje hlavně v prvních třech letech života a během pubertálního růstového spurtu. Proces získávání kostní hmoty je sice geneticky podmíněn, ale zároveň ovlivněn řadou faktorů v závislosti na životním stylu. Vrcholu kostní hmoty (PBM) je dosaženo začátkem třetí životní dekády, přičemž 26 % dospělé BMC je získáno během 4letého období kolem vrcholu rychlosti růstu a až 60 % během peripubertálních let....
Pediatr. praxi. 2014;15(5):291-293
6Klinika dětí a dorostu Ke Karlovu, Praha V našem sdělení prezentujeme kazuistiku 4leté dívky, u níž došlo 6 týdnů po prodělané varicele k rozvoji ložiskové neurologické symptomatiky. MR angiografie (MRA) zobrazila změny charakterizující vaskulitidu CNS. Dívka byla léčena kortikoidy intravenózně a následně perorálně s regresí neurologické symptomatiky. Tři měsíce po ukončené kortikoterapii došlo k recidivě vaskulitického postižení CNS dle kontrolní MR angiografie a byla opakována léčba pulsy methylprednisolonu i.v. Následná perorální terapie methylprednisolonem byla ponechána celkem 4 měsíce. Vzhledem k vysokým titrům protilátek proti varicela-zoster...
Pediatr. praxi. 2014;15(5):294-297
Infekce vyvolané mikroorganizmem Mycoplasma pneumoniae jsou v dětském věku poměrně časté, jejich průběh a projevy postižení dýchacích cest jsou pediatrům dobře známé. Autoři prezentují závažný průběh mykoplazmové infekce dolních dýchacích cest u 16letého chlapce s vzácnými mimoplicními projevy. Kromě těžkého průběhu pneumonie se infekce manifestovala postižením kůže a sliznic splňujícím kritéria Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS). Prokázaná infekce mikroorganizmem Mycoplasma pneumoniae byla s největší pravděpodobností příčinou tohoto život ohrožujícího onemocnění. Správná diagnóza a kauzální léčba významně ovlivnily průběh a délku léčby....
Pediatr. praxi. 2014;15(5):300-302
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit, které příznaky strachu jsou nejdůležitější u dětí v nemocnici. Metodika: 22 dětských sester hodnotilo důležitost příznaků strachu pro děti od 6 do 16 let v nemocnici. Na to navazovalo potvrzení přítomnosti projevů strachu pozorováním 50 dětí na standardním dětském oddělení. Výsledky: Dětské sestry hodnotily 6 znaků jako nejdůležitější a 33 příznaků jako méně významné projevy strachu pro uvedenou skupinu dětí. Nejdůležitějším pozorovaným příznakem strachu byla identifikace objektu, který vyvolává strach a vyjádření vystrašenosti. Závěr: Přesné hodnocení projevů prožívání dětí umožňuje dětským sestrám zajistit...
Pediatr. praxi. 2014;15(5):298-299
Popisujeme dříve zdravého sedmiletého chlapce, který byl vyšetřen pro tři dny trvající kašel a teplotu. Na rentgenovém snímku hrudníku bylo popsáno kulovité zastínění v pravém horním plicním laloku. Pro atypický rentgenový nález tumoriformního ložiska a jeho lokalizaci bylo provedeno CT vyšetření, které potvrdilo obrovskou konsolidaci v pravém horním laloku plic. Pacient promptně odpověděl na intravenózní antibiotickou léčbu s kompletní úpravou klinických příznaků a rentgenového nálezu.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):308-310
Článek uvádí obecné a specifické příznaky intoxikací a základní eliminační opatření při perorálních otravách. Jsou probrány nejčastější otravy léky (benzodiazepiny, tricyklickými antidepresivy, paracetamolem), omamnými látkami (opioidy, kokainem a amfetaminy, metamfetaminem) a u nás dostupnými smrtelně jedovatými rostlinami.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):303-307
Dostatečná hladina mikroživin je základním předpokladem pro správné fungování organizmu. Doporučené denní dávky jsou vodítkem pro stanovení dostatku mikroživin a vhodnosti případné suplementace. Stačí dětem kvalitní strava, nebo je třeba rutinně podávat vitaminy v doplňcích? Pokud uvěříme reklamám, budeme suplementaci vitaminů považovat za nezbytnou. Odborná doporučení jsou však mnohem střízlivější a jako zdroj vitaminů upřednostňují zdravou výživu.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):311-312
Článek připomíná časový souběh pětadvacátého výročí listopadových událostí roku 1989 u nás a výročí schválení Úmluvy o právech dítěte v OSN. Upozorňuje na nedostatečnou publicitu zásad Úmluvy a na některých jejich článcích poukazuje na ojedinělé nedostatky při respektování práv dětí v naší společnosti i na paradoxní situaci, kdy nadměrná akcentace lidských práv a svobod dospělých může být současně poškozováním zájmů dětí. Připomíná také historickou roli oboru pediatrie jako dobrovolného obhájce a advokáta svých pacientů i celé dětské populace, která je a bude aktuální v každé době.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):313-315
N-acetylcystein patří mezi běžně využívané látky ze skupiny expektorancií. Jeho mechanizmus účinku nespočívá pouze v ovlivnění tvorby hlenu dýchacích cest či jeho struktury, ale působí rovněž antioxidačně či imunomodulačně. V článku jsou tyto jeho vlastnosti diskutovány v kontextu jeho současného terapeutického využití se zaměřením na dětskou populaci.
Pediatr. praxi. 2014;15(5):316-318