Pediatr. praxi. 2023;24(5):304-308 | DOI: 10.36290/ped.2023.077

Jak posílit obranný potenciál dítěte nutričně vyváženou stravou a zdravým životním stylem

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.
Ústav klinické imunologie a alergologie, LF UK a FN Hradec Králové

Chladná část roku je u dětí spojena se zvýšeným rizikem respiračních virových infekcí. Je to důsledkem přirozené cirkulace něk­terých virů v zimním období. Podstatnou příčinou je rovněž snížená obranyschopnost dětí. Ta má komplexní důvody. Zdůraznit můžeme negativní vliv životního stylu převážné většiny dětí v kombinaci s nutričně nevyváženou stravou. Úpravou životního stylu, především dostatkem nočního spánku, v kombinaci s pohybovou aktivitou a otužováním, lze zvýšit obranný potenciál dětí. Další možností je optimalizace jídelníčku dětí, který by měl obsahovat v dostatečné míře potřebné živiny nutné pro rozvoj imunitní reakce. Obranyschopnost je významně zesílena dostatečným příjmem vitaminu C, vitaminu D a zinku. Slizniční i systémovou imunitu pozitivně ovlivňují látky charakteru prebiotik a zdraví prospěšné mikrobi, přijímané v potravě, probiotika.

Klíčová slova: obranyschopnost, respirační infekce, životní styl, vitaminy C, D, prebiotika, probiotika, zinek.

How to enhance protective capacity of children by balanced nutrition and healthy lifestyle

Cold season is characterized by increased presence of respiratory viral infections. It is cost by seasonal increase in presence of viruses with substantial contribution of decreased protective immunity of children. This is the result of complex interplays between immunity and other body systems. One from the major contributors is unhealthy lifestyle of children characterized by low physical activity, disturbances in night sleep and inadequate nutrition. Changes foccusing on lifestyle in combination with physical activity can enhance protective potential of children. This could be also improved by intervention into the nutrition. Nutrition has to contain sufficient sources of basic nutrients to mount optimal immune response. Effectivnes of protective immunity could be also enhanced by supplementation with vitamin C and D, prebiotics and probiotics and zinc.

Keywords: immunity, respiratory infections, lifestyle, vitamin C, D, prebiotics, probiotics, zinc.

Přijato: 9. říjen 2023; Zveřejněno: 13. říjen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krejsek J. Jak posílit obranný potenciál dítěte nutričně vyváženou stravou a zdravým životním stylem. Pediatr. praxi. 2023;24(5):304-308. doi: 10.36290/ped.2023.077.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Govers C, Calder PC, Savelkoul HFJ, et al. Ingestion, immunity, and infection: nutrition and viral respiratory tract infections. Frontiers Immunol. 2022;13:841532. doi: 10.3389/fimmu.2022.841532. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Bower JE, Kuhlman KR, Haydon MD, et al. Cultivating a healthy neuro-immune network: a health psychology approach. Soc Personal Psychol Compass. 2019;13(9). doi: 10.1111/spc3.12498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Pearson JA, Wong FS, Wen L. Crosstalk between circadian thythms and the microbiota. Immunology. 2020;161:278-290. doi: 10.1111/imm.13278. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Diallo AB, Coiffard B, Leone M, et al. For whom the clock ticks: clinical chronobiology for infectious diseases. Frontiers Immunol. 2020;11:1457. doi: 10.3389/fimmu.2020.01457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Krejsek J, Andrýs C, Krčmová I. Imunologie člověka. Hradec Králové: Garamon; 2016.
  6. Tourkochristou E, Triantos Ch, Mouzaki A. The influence of nutritional factors on immunological outcomes. Frontiers Immunol. 2021;12:665968. doi: 10.3389/fimmu.2021.665968. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Suriano F, Nyström EEL, Sergi D, et al. Diet, microbiota, and the mucus layer: the guardians of our health. Frontiers Immunol. 2022;13:953196. doi: 10.3389/fimmu.2022.953196. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Tiffon C. The impact of nutrition and environmental epigenetic on human health and disease. Int J Mol Sci. 2018;19:3425. doi: 10.3390/ijms19113425. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Broulík P, Kočí K. Úloha vitamínu D pro lidský život. Medicína po promoci. 2021;22(1):32-36.
  10. Bronský J, Kalvachová B, Kutílek Š, et al. Doporučený postup České pediatrické společnosti a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP pro suplementaci dětí a dospívajících vitaminem D. Čs pediatrie. 2019;74(8):473-482.
  11. Bilezikian JP, Formenti AM, Adler RA, et al. Vitamin D: dosing, levels, form, and route of administration: does one approach fit all? Reviews Endocrine Metabolic Disorders 2021. doi: 10.1007/s11154-021-09693-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Ogawa Y, Kinoshita M, Shimada S, et al. Zinc and skin disorders. Nutrients. 2018;10:199. doi: 10.3390/nu10020199. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Baarz BR, Rink L. Rebalancing the unbalanced aged immune systém - a special focus on zinc. Ageing Research Reviews. 2022;74:101541. doi: 10.1016/j.arr.2021.101541. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Maywald M, Rink L. Zinc in human health and infectious diseases. Biomolecules. 2022;12:1748. doi: 10.3390/biom12121748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Matušková J. Není vláknina jako vláknina - přehled vlastností a možnosti využití. Pediatr. praxi. 2022;23(1):77-78. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Kopřiva F, Dvořák D, Pallerová J. Možný léčebný účinek fermentovaných potravin. Pediatr. praxi. 2023;24(2): 137-140.
  17. Behera SS, Ray RC, Zdolec N. Lactobacillus plantarum with functional properties: an approach to increase safety and shelf-life of fermented foods. BioMed Research International 2018. doi: 10.1155/2018/9361614. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Wieërs G, Belkhir L, Enaud R, et al. How probiotics affect the microbiota. Frontiers Cellular Infect Microbiol. 2019;9:454. doi: 10.3389/fcimb.2019.00454. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Stavropoulou E, Bezirtzoglou E. Probiotic in medicine: a long debate. Frontiers Immunol. 2020;11:2192. doi: 10.3389/fimmu.2020.02192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Pais P, Almeida V, Yilmaz M, et al. Saccharomyces boulardii. What makes it tick as successful probiotic? J Fungi. 2020;6:78. doi:10.3390/jof6020078. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Singh S, Singh M, Gaur S. Probiotics as multifaceted oral vaccines against colon cancer: a review. Frontiers Immunol. 2022;13:1002674. doi: 10.3389/fimmu.2022.1002674. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Krejsek J. Člověk a mikroorganismy - proti sobě, nebo raději spolu? Remedia. 2023;33(3):242-245.




Pediatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.