Pediatr. praxi. 2023;24(5):283
Vážení čtenáři, vážené čtenářky, v posledních měsících se pediatrie stává často mediálně zmiňovanou medicínskou oblastí, zejména kvůli nedostatku personálních kapacit. V tomto kontextu se opět objevují snahy o rozdělení oboru na pediatrii (myšleno zejména nemocniční) a praktické lékařství pro děti a dorost. Tím se pak nabízí otázka, zda se opravdu jedná o dva až tak rozdílné obory, které nemohou fungovat jako jeden celek? Je to opravdu tak rozličné, jestli lékař poskytuje služby v režimu ambulantním či nemocničním? Pokud pomineme pracovní dobu, způsob úhrady zdravotní péče a další financování, tak z odborného hlediska tolik rozdílů nenajdeme...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):287-290 | DOI: 10.36290/ped.2023.074
Při snižující se incidenci nového koronavirového onemocnění (covid-19) se v pediatrické praxi stále častěji setkáváme s jeho nejrůznějšími tzv. postcovidovými projevy. Spíše než multisystémový zánětlivý syndrom (tzv. PIMS-TS) se nyní u dětí a mladistvých vyskytují různé polyvalentní potíže, které jsou covidu-19 přisuzovány. Hovoří se o tzv. postcovidovém syndromu. Spektrum postcovidových obtíží je velmi široké a nezbývá než pečlivé přehodnocení všech okolností a zvážení široké diferenciální diagnostiky s cílem vyloučit jiná možná organická onemocnění. Níže předkládaný článek se věnuje postcovidovým obtížím u dětí a mladistvých, praktickému přístupu...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):291-298 | DOI: 10.36290/ped.2023.075
Akutní zánět středouší (otitis media acuta, OMA) patří stále k nejobvyklejším onemocněním u dětí. Článek se zaměřuje na jednotlivé bakteriální původce OMA u dětí, jejich charakteristiku, změny v čase, stav rezistence a doporučené postupy léčby OMA na základě aktuálních dat.
Pediatr. praxi. 2023;24(5):299-303 | DOI: 10.36290/ped.2023.076
Hypofosfatázie (HPP) je vzácné, geneticky podmíněné onemocnění skeletu charakterizované sníženou mineralizací kostní tkáně, poruchou metabolismu kalcia a fosforu, kostními deformitami, ztrátou chrupu, opakovanými frakturami, opožděním růstu. HPP je způsobená mutací (mutacemi) genu kódujícího tkáňově nespecifickou alkalickou fosfatázu (TNSALP), lokalizovaného na chromozómu 1, lokus 1p36.12. Je popsáno přes 400 mutací uvedeného genu. Mutace vede ke ztrátě funkce TNSALP a tím k nedostatečné mineralizaci kostní tkáně. Rozlišujeme formu perinatální a infantilní, které bez léčby mají infaustní prognózu, a dále formy juvenilní, adultní a odontohypofosfatázii...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):304-308 | DOI: 10.36290/ped.2023.077
Chladná část roku je u dětí spojena se zvýšeným rizikem respiračních virových infekcí. Je to důsledkem přirozené cirkulace některých virů v zimním období. Podstatnou příčinou je rovněž snížená obranyschopnost dětí. Ta má komplexní důvody. Zdůraznit můžeme negativní vliv životního stylu převážné většiny dětí v kombinaci s nutričně nevyváženou stravou. Úpravou životního stylu, především dostatkem nočního spánku, v kombinaci s pohybovou aktivitou a otužováním, lze zvýšit obranný potenciál dětí. Další možností je optimalizace jídelníčku dětí, který by měl obsahovat v dostatečné míře potřebné živiny nutné pro rozvoj imunitní reakce. Obranyschopnost je...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):309-312 | DOI: 10.36290/ped.2023.078
Nutriční potřeby dětí narozených před 37. týdnem těhotenství jsou z mnoha důvodů výrazně odlišné od potřeb donošených novorozenců. Důležité je časné zahájení stravy, postupné a plynulé navyšování dávek stravy, monitoring glykemie, suplementace živin (fortifikace mateřského mléka či podávání speciální umělé výživy pro nedonošené děti) a adekvátní podpora rozvoje sání a kojení. Cílem je napodobovat nitroděložní růst a složení těla plodu stejného gestačního stáří. Dobře nastavená výživa a optimální růstová rychlost signifikantně zlepšuje psychomotorický vývoj a kvalitu zdraví. Následující článek se zaměřuje na výživu stabilních mírně nezralých novorozenců...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):313-315 | DOI: 10.36290/ped.2023.079
Žloutenka kojeného dítěte je relativně častou, benigní záležitostí, která se vyskytuje u 20-30 % plně nebo převážně kojených dětí. Klasicky se manifestuje během prvního nebo druhého týdne života novorozence a přetrvává do 8-12 týdnů věku kojence. Etiologie není dosud objasněna, zvažuje se přítomnost faktorů v mateřském mléce, které ovlivňují metabolismus bilirubinu. Až u 70 % kojenců byla prokázána genetická mutace UGT1A1*6. Zdá se, že alterace střevní mikrobioty a jejich metabolitů také ovlivňuje enterohepatální cirkulaci bilirubinu. Diagnóza žloutenky kojeného dítěte je per exclusionem a vyžaduje vyloučení jiných příčin nekonjugované hyperbilirubinemie....
Pediatr. praxi. 2023;24(5):316-320 | DOI: 10.36290/ped.2023.080
Prevalence alergických onemocnění v současné době dosahuje epidemických rozměrů. Odhaduje se, že některým z těchto onemocnění trpí celosvětově téměř 1 miliarda jedinců z celosvětové populace, přičemž ve vyspělých zemích patří alergická onemocnění mezi nejčastější chronická onemocnění. Po nárůstu respiračních alergických onemocnění jsou potravinové alergie označovány jako druhá vlna tohoto epidemického nárůstu. Vzhledem k dosavadní praktické absenci možnosti kauzální léčby je kladen důraz na možnosti primární a sekundární prevence zejména potravinových alergií. Využití specifických složek stravy v raném dětství, které by mohly pomoci předcházet či snížit...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):321-324 | DOI: 10.36290/ped.2023.081
Článek pojednává o riziku přenosu infekce SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome-related coronavirus) pro plod v děloze. Transplacentární přenos viru je možný, ale je vzácný díky speciálnímu ochrannému vybavení placenty. Ve vlastním souboru rodiček, který autoři sestavili, bylo riziko nákazy plodu a novorozence nízké. U nemocných rodiček vyšetřovali histologické změny placenty a popsali obraz placentitidy způsobený infekcí SARS-CoV-2. Autoři přidali ilustrační kazuistiku nedonošeného dítěte s vrozenou infekcí SARS-CoV-2. V diskuzi pak autoři popisují možnosti a podrobnosti přenosu SARS-CoV-2 na plod a novorozence, onemocnění novorozenců a prognózu...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):326-330 | DOI: 10.36290/ped.2023.082
Obří vrozené melanocytární névy (Giant Congenital Melanocytic Nevus, GCMN) způsobují výrazné kosmetické deformace spojené s možnými psychosociálními problémy u těchto pacientů a hlavně je ohrožují z hlediska možnosti rizika maligní transformace. Momentálně neexistuje přesně definovaný postup jak přistupovat k těmto pacientům. Strategie léčby se liší u každého pacienta, a je důležité ji koncipovat individuálně. V této kazuistice prezentujeme dívku ve věku časné adolescence, s obřím vrozeným melanocytárním névem na dorzální části nohy s přesahem na distální bérec. Po extramurální neúspěšné aplikaci tkáňového expandéru byla pacientka referována na naše...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):331-334 | DOI: 10.36290/ped.2023.083
DRESS syndróm je závažná, potencionálne letálna, reakcia alergického typu, ktorá sa môže prejaviť u predisponovaného jedinca niekoľko týždňov po užívaní lieku. Je dôležité na ňu myslieť, ak sa u pacienta, ktorý je liečený suspektným liekom, objavia vysoké teploty, exantém spolu s postihnutím vnútorných orgánov a charakteristickými hematologickými zmenami. Liečba spočíva vo vynechaní príslušného lieku, vo vysokých dávkach kortikoidov, prípadne s intravenóznymi imunoglobulínmi, a v komplexnej terapii orgánového postihnutia. Autorky prezentujú kazuistiku 12-ročnej pacientky na liečbe lamotrigínom, u ktorej došlo k rozvoju febrilít, morbiliformného exantému,...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):351-353 | DOI: 10.36290/ped.2023.087
Chrípka je vysoko nákazlivé ochorenie dýchacích ciest, ktoré sa šíri kvapôčkovou infekciou. Deti sú ohrozené rizikom komplikácií, následnej hospitalizácie a v najťažších prípadoch aj smrťou. Jednou z účinných foriem prevencie chrípky u detí je zvyšovanie zdravotnej gramotnosti rodičov v danej problematike. Autorky v predkladanom príspevku prinášajú výsledky prieskumu v oblasti informovanosti rodičov o prevencii chrípky u detí.
Pediatr. praxi. 2023;24(5):336-342 | DOI: 10.36290/ped.2023.084
Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A, GAS) může u dětí zapříčinit široké spektrum onemocnění, zejména faryngitidu a spálu. Méně často může způsobit závažné invazivní infekce, včetně nekrotizující fascitidy, pneumonie, sepse a syndromu streptokokového toxického šoku. Infekce GAS vyžadující hospitalizaci je u mladších dětí stále spojena se závažným onemocněním a krátkodobou i dlouhodobou morbiditou. Včasné rozpoznání onemocnění a okamžitá antibiotická léčba je dnes nejúčinnější prevencí vážné komplikace GAS infekce. U dětí do 10 let je míra výskytu infekce invazivním streptokokem skupiny A (iGAS) v letošním roce vyšší než v letech předcházejících...
Pediatr. praxi. 2023;24(5):346-350 | DOI: 10.36290/ped.2023.086
Akné je jedním z nejčastějších kožních onemocnění dospívajících, které významně mění kvalitu života a představuje vážný socioekonomický problém. Základem úspěšné léčby je vhodně zvolená zevní léčba, případně včasné nasazení adekvátní systémové léčby.
Pediatr. praxi. 2023;24(5):343-344 | DOI: 10.36290/ped.2023.085
Pediatr. praxi. 2023;24(5):354-355
Při péči o dítě s vážným zdravotním hendikepem je velmi důležitá interdisciplinární spolupráce. U dětí raného věku se jako velmi účinná ukazuje spolupráce pediatrů s pracovníky sociální služby rané péče a s dalšími odborníky. Včasné zahájení podpory vývoje dítěte a podpory jeho rodiny přináší významné benefity jak dítěti, tak jeho rodičům.
Pediatr. praxi. 2023;24(5):357
Zdravý růst, vývoj a budování imunity v časném věku je do značné míry závislý na optimální výživě a zdravém střevním systému, včetně správné mikrobioty. Ideální stravou pro malé děti je mateřské mléko, které obsahuje všechny složky podporující zdraví střev – probiotické bakterie, prebiotika a oligosacharidy mateřského mléka (HMO).