Parlamentem prochází zákon, který má definovat odbornou způsobilost lékařů k výkonu jejich povolání. Jde o jeden ze zákonů, který má přiblížit situaci v naší republice tomu, co je obvyklé v Evropské unii, jejímiž rovnoprávnými členy se za několik desítek dnů staneme. V tomto případě jde o to, aby lékaři z České republiky měli takové pregraduální a postgraduální vzdělání, které jim umožní vykonávat povolání v zemích Evropské unie. Zákon má také definovat podmínky, za nichž budou moci lékaři ze zemí Evropské unie působit u nás.
Příprava zákona rozdělila pediatrickou obec. Zákon totiž uvádí 83 medicínských oborů a podoborů, které budou předmětem postgraduální výchovy. Bude zřejmě na dalším jednání odborných společností, lékařských fakult, ČLK a instituce, již Ministerstvo zdravotnictví České republiky pověří metodickým řízením akreditačního a vzdělávacího postgraduálního procesu, jaké budou hlavní, řekněme základní, obory postgraduální výchovy se zhruba pětiletým vzdělávacím obdobím, a které obory budou mít charakter další, vyšší specializace rozšiřující v kratším dvou až tříletém období vzdělání základní.
Pokud jde o pediatrii, bude nepochybně vyvíjen tlak na to, aby byly nejméně dva základní obory - dětské lékařství, jako obor pro pediatry působící v nemocnicích (to, co naši učitelé nazývali nemocniční a fakultní pediatrie), a praktické lékařství pro děti a dorost, kde pediatři budou poskytovat dětem nemocným, ale především i zdravým péči přednemocniční.
Touha po emancipaci praktických lékařů pro děti a dorost (dále PLDD) motivovaná především tím, aby byli postaveni na roveň všeobecným lékařům, -praktickým lékařům pro dospělou populaci-, jinými slovy, aby byl zachován odborník v základní péči o děti a nebyl nahrazen -rychlokvašeným- rodinným lékařem, povede k tomu, že praktické dětské lékařství se stane pro postgraduální vzdělávání zřejmě základním samostatným oborem zakončeným atestací.
Netroufám si v této chvíli odhadnout, jak tomu bude s neonatologií. Také základní obor, nebo obor mající charakter další specializace po ukončení základního vzdělání v dětském lékařství? Navíc dalšími obory pro postgraduální vzdělávání je více než 15 medicínských disciplin, které nesou přídomek dětská - od tradiční dětské neurologie až po méně tradiční dětskou radiologii-
Nemá cenu plakat nad koncem pediatrie, zničením oboru a ohrožením péče o dítě. Těžko bránit v odborném rozvoji a touze po odborné samostatnosti lékařům, kteří mají vlastní odbornou společnost a pevnou profesní organizaci - mimochodem oba subjekty patří k nejaktivnějším nejen na úseku primární péče, ale i mezi pediatrickými subjekty. PLDD mají nepochybně speciální problémy profesní (organizace a úhrada péče), ale i odborné zájmy odlišné od kliniků (očkování, point of the care testing, dispenzární péče, zdravý vývoj dítěte-). Podobně je tomu s neonatology, především pokud jde o péči intermediární a resuscitační o novorozence s nízkou porodní hmotností.
Přemýšlejme o tom, kolik bude v příštích deseti letech v Čechách dětí a co budou od odborníků, kteří se o ně budou starat, potřebovat. Dětí do 19 let budou asi 2 miliony. Měly by být zdravé. Budou-li nemocné měly by být doma, budou-li vyžadovat hospitalizaci, pak by to mělo být po dobu co možná nejkratší (emergency, jednodenní péče, stacionář-). Budou-li vážně nemocné, pak budou potřebovat kvalitní a dostupnou intenzivní péči. Bude nezbytné, aby se o zdravý vývoj dítěte staralo a při nemoci o něj pečovalo více než 2kolik desítek specialistů-neonatologů. Pokud jde o péči nemocniční, bude postupovat redukce akutních lůžek, jejich koncentrace do větších center a diferenciace, specializace (intenzivní péče, rehabilitační péče-).
I když připustíme některé specifické rysy práce PLDD, neonatologa a nemocničního pediatra, je nepochybné, že jejich pregraduální i postgraduální vzdělávání musí mít řadu styčných bodů - pevný a kvalitní společný kmen zajišťující srovnatelné vzdělání v pediatrické propedeutice a základní pediatrické problematice, jako jsou třeba růst a vývoj, výživa, infekce, naléhavé stavy a sociální pediatrie. Teprve potom, zhruba asi v jedné třetině času určeného pro základní postgraduální výchovu, by měly přijít na řadu speciální nebo specifické potřeby té či oné pediatrické specializace. Totéž platí pro ostatní pediatrické specializace s přídomkem -dětská-.
Pozornost všech subjektů působících na poli pediatrie by se měla soustředit na klidné a vstřícné jednání o tom, co bude tento společný kmen pediatrického vzdělání představovat jak délkou, tak náplní a organizací. Hlavními úkoly bude vytvořit hodnotná akreditovaná pracoviště s kvalitními školiteli pro pediatrickou postgraduální výuku jak na úseku nemocničním, tak v primární péči, kde bude potřeba akreditovaných subjektů zvláště vysoká. Cílem musí být výchova vzdělaných dětských lékařů, ať bude jejich pozice v péči o dítě jakákoliv. Nevychovávejme odborníky pro Evropu, ale pro péči o naše děti. Zachovejme vysoký standard dosavadní pediatrické péče i pediatrického vzdělání.
Při jednáních o budoucnosti pediatrie v Čechách mějme, my šedesátníci, jen hlasy poradní a ruku pomocnou. Odpovědnost dejme mladším kolegům, kteří se budou o děti opravdu v příštích letech starat. Nedívejme se ale jen dopředu a do Evropy, ale ohlédněme se i zpět na naše učitele-