Pediatr. pro Praxi, 2004; 2: 75-79

Serologická vyšetření a interpretace serologických nálezů

prof. MUDr. Miroslav Votava CSc
Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Klíčová slova: serologie, průkaz antigenů, průkaz protilátek, titr protilátek, interpretace výsledků.
Keywords: serology, antigen detection, antibody detection, antibody titre, interpretation of results.

Zveřejněno: 31. prosinec 2004  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Votava M. Serologická vyšetření a interpretace serologických nálezů. Pediatr. praxi. 2004;7(2):75-79.

Serologickým vyšetřením lze prokázat jak mikrobiální antigeny, tak protilátky proti nim. Zatímco pozitivní průkaz mikrobiálních antigenů svědčí pro přítomnost mikroba v organizmu, průkaz protilátek dokazuje jeho případnou přítomnost jen nepřímo a jejich nález se mnohdy interpretuje chybně. Existují totiž dva důvody pro průkaz přítomnosti protilátek: první je skutečně potřeba vědět, jestli vyšetřovaná osoba má protilátky proti příslušnému agens - zde je interpretace výsledku snadná. V druhém případě se za otázkou, má-li pacient protilátky či nikoli, skrývá zcela odlišný dotaz: totiž zda pacient právě prodělává infekci způsobenou příslušným agens. Protože serologické výsledky se nerovnají lékařské diagnóze, jejich správná interpretace je obtížná, ne-li nemožná. Pro diagnostické účely musíme obvykle vyšetřit dva vzorky séra a prokázat signifikantní změny titru protilátek. Uvedeny jsou příklady, kdy je výjimečně možné diagnostikovat infekci ze serologického výsledku jediného vzorku. Obecně se při interpretaci musí brát v úvahu: 1. druh infekčního agens, 2. patogeneze infekce, 3. individuální reaktivita a věk nemocného, 4. časové údaje o trvání choroby a 5. technické záležitosti, jako je typ serologické reakce a typ použitého antigenu. Ošetřující lékař by měl být informován o možnostech serologických postupů a laboratorní pracovník zase o příslušné chorobě a o konkrétním nemocném.

SEROLOGIC EXAMINATIONS AND INTERPRETATION OF SEROLOGIC FINDINGS

By means of the serologic examination we can detect both the microbial antigens and antibodies against them. While the positive finding of microbial antigens points to the presence of a microorganism in the body, the finding of antibodies provides only circumstantial evidence for the possible presence of the microbe and such result is often interpreted incorrectly. Essentially, there are two reasons for the serologic examination. The first one is simply the necessity to know if the person examined has antibodies against the agent in question. Here the interpretation of the result is easy. In the second case, the question hidden behind the inquiry if the patient has antibodies or not, is entirely different: namely, if the patient is experiencing the infection caused by the agent in question. Since the serologic results do not equate with medical diagnosis, their­ correct interpretation is difficult, if not impossible. For the diagnostic purposes we must usually examine two specimens of the serum and demonstrate significant changes in the titre of antibodies. Examples are given when it is exceptionally possible to diagnose an infection from the serologic result of the single specimen. Generally, the interpretation must take into account: 1. the kind of the infectious agent, 2. the pathogenesis of infection, 3. the individual reactivity and the age of the patient, 4. the information about the duration of the illness, and 5. technical data as the type of serologic reaction and the antigen used. The attending physician should have adequate knowledge of serologic methods and the laboratory worker should be informed about the disease and about the individual patient in question.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Bartůněk P, Mrázek V, Vařejka P, Janovská D, Valešová M. Lymeská borelióza: možnosti a meze interpretace sérologických nálezů. Prakt. Lékař 1998; 78:611-614.
  2. Berdal BP, Fields PI, Melbye H. Chlamydia pneumoniae respiratory tract infection: The interpretation of high titres in the complement fixation test. Scand. J. infect. Dis. 1991; 23: 305-307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Brown SL, Hansen SL, Langone JJ. Role of serology in the diagnosis of Lyme disease. JAMA 1999; 282: 62-66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Brůčková M. Mikrobiologická diagnostika infekcí vyvolaných HIV, In: Šejda J, et al. Prevence, léčba a další aspekty nákazy HIV/AIDS. Zdrav. aktuality 230. Praha, Galén 1993: 42-56.
  5. Hauser U, Lehnert G, Wilske B. Validity of interpretation criteria for standardized Western blots (immunoblots) for serodiagnosis of Lyme borreliosis based on sera collected throughout Europe. J. clin. Microbiol. 1999; 37: 2241-2247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Havlasová J, Honegr K, Drahošová M, Ettlerová E, Krejsek J. Sérologický průkaz infekce Borrelia burgdorferi technikou ELISA a imunoblot. Prakt. Lék. 1997; 77: 589-593.
  7. Havlíčková M, Štumpa A, Holíková I, Horníčková Z. Je průkaz IgM protilátek proti RSV a chřipce typu A alternativní rychlou diagnostikou etiologie onemocnění? Prakt. Lék. 1999; 79: 272-274.
  8. Hübner J, Uhlíková M, Leissová M. Diagnóza časné fáze larvální toxokarózy s použitím avidity IgM. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 2001; 50: 67-70. Přejít na PubMed...
  9. Kodym P, Tolarová V. Laboratorní diagnostika toxoplazmózy. Remedia - Klin. Mikrobiol. 1998; 2:224-226.
  10. Rotta J, a kol.: Patogenní streptokoky. Praha, Avicenum 1983: 258 s.
  11. Sýkora J, Pokorný J, Zástěra M. Význam komplementfixační reakce pro diagnostiku akutní fáze uzlinové formy toxoplazmózy. Čas. Lék. čes. 1992; 131: 178-182.
  12. Šmelhausová M, Mrázová M. Laboratorní diagnostika zarděnek. Prakt. Lék. 2003; 83: 94-96.
  13. Tugwell P, Dennis DT, Weinstein A, et al. Laboratory evaluation in the diagnosis of Lyme disease. Ann. intern. Med. 1997; 127: 1109-1123. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Votava M. The comparison of three tests for the detection of heterophile antibodies in infectious mononucleosis. Scripta med. (Brno) 1992; 65: 151-160.
  15. Votava M. Případ přeléčených protilátek. Prakt. Lék. 2001; 81(Supl.1): 22.
  16. Votava M, a kol. Lékařská mikrobiologie II. Přehled vyšetřovacích metod v lékařské mikrobiologii. Brno, Masarykova univerzita 2003: 309 s.
  17. Votava M, Bartošová D, Krchňáková A, Crhová K, Kubinová L. Diagnostic importance of heterophile antibodies and immunoglobulins IgA, IgE, IgM and low-avidity IgG against Epstein-Barr virus capsid antigen in children. Acta virol. 1996; 40: 99-101. Přejít na PubMed...
  18. Votava M, Horký P. Sérologická diagnostika infekční mononukleózy u dětí. Čs. Pediat. 1991; 46: 327-331. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Woznicová V, Votava M. Western blot determination of IgG avidity in primary and secondary syphilis. Scripta med. (Brno) 2001; 74: 353-359.




Pediatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.