Pediatr. praxi. 2011;12(2):76-78
Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov
Při stanovování patologické úzkosti u dětí je nutné brát v úvahu aspekt vývojový, maturační, sociální a komunikativní. Behaviorální inhibice
(extrémní plachost) je temperamentově stálou charakteristikou, bývá spojena s narušením rozpoznávání emočních obličejových výrazů
a je určena biologickými markery. Odráží specifickou vulnerabilitu pro vznik neurotických poruch. Děti s úzkostným temperamentem trpí
behaviorální inhibicí spojenou s přetrvávajícím strachem a zřetelnou tělesnou reakcí na stres. V adolescenci pak mají zvýšené riziko vzniku
úzkosti, deprese a poruch spojených se zneužívání návykových látek. Léčba je vždy komplexní – psycho-, farmako-, socioterapeutická.
When diagnosing pathological anxiety in children one needs to consider the following aspects: development, maturity, society and
communication. Behavioral inhibition/extreme shyness/is a permanent temperament trait, often combined with poor recognition of
emotional facial expressions. It is defined by biological markers and reflects a specific susceptibility to neurotic disorders. Children with
anxiety suffer from a behavioral inhibition related to persistent fear and show a marked body reaction to stress. In adolescence such
children will be at higher risk of chronic anxiety, depression and substance abuse. A treatment would include a combination of psychotherapy,
pharmacotherapy and sociotherapy.
Zveřejněno: 18. duben 2011 Zobrazit citaci