Pediatr. praxi. 2024;25(1):58-61 | DOI: 10.36290/ped.2024.011
Připravenost k orálnímu příjmu je komplexní pojem. V současnosti je zapotřebí více důkazů o tom, jak přistupovat k zahájení orální výživy u nedonošených novorozenců. Pro pokrok v krmení byly vyvinuty různé nástroje pro hodnocení připravenosti k orálnímu příjmu, klinické testy a protokoly. Tyto metody jsou využívány ošetřujícím personálem, zejména dětskými sestrami ale i pečujícími rodiči a jejich záměrem je, aby pomohly se zahájením a následně usnadnily progresi orálního příjmu. Rozpoznání a podpora připravenosti k orálnímu příjmu nedonošeného novorozence může zkrátit dobu hospitalizace a také mít pozitivní dopad na snížení nákladů na zdravotní péči. Podpora efektivního orálního příjmu založeného na přísném hodnocení orálních kompetencí či péči založené na důkazech může také optimalizovat zkušenosti pečovatelů v péči o novorozence, což vede k podpoře a tvorbě vazeb a spokojenosti rodičů.
Readiness for oral feeding is a complex concept. More evidence is currently needed on how to approach the initiation of oral feeding of preterm infants. Various oral readiness assessment tools, clinical tests and protocols have been developed to advance feeding. These methods are used by nursing staff, especially pediatric nurses but also by caring parents and their intention is to help initiate and subsequently facilitate the progression of oral intake. Recognizing and support the oral readiness of the preterm infant can reduce the length of hospitalization and have a positive impact on reducing health care costs. Supporting effective, stimulus-based oral intake using rigorous assessment or evidence-based care can also optimize the experiences of caregivers in newborn care, supporting parental bond and satisfaction.
Přijato: 12. únor 2024; Zveřejněno: 19. únor 2024 Zobrazit citaci