Pediatr. praxi. 2025;26(6):347
Dětský lékař se s dítětem, které vyhrožuje násilím, může setkat v různých souvislostech. Někdy si může změn chování všimnout v ordinaci, jindy s ním přicházejí rodiče, aby se poradili o dalším postupu v léčbě a výchově dítěte. V každém případě jde o situaci, kterou musíme brát vážně a reagovat na ni. Obtížný úkol pro lékaře je v této situaci nejen komunikace s dítětem, ale především jeho rodiči. Pro rodiče často není snadné smířit se s faktem, že dítě vyhrožuje, či již páchá násilí na druhých, případně agresi obrací vůči sobě. Stíhaných osob v souvislosti s násilnou kriminalitou bylo v roce 2023 ve věku do 15 let 473, 1 447 ve věku 0–18...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):351-357 | DOI: 10.36290/ped.2025.068
Epilepsie v dětském věku představují velmi heterogenní skupinu onemocnění, která se liší etiologií, klinickým obrazem i prognózou. Správná a včasná diagnostika jsou klíčové pro úspěšnou terapii, zlepšení kvality života pacienta i jeho rodiny. Standardní léčba spočívá v režimových opatřeních, podávání protizáchvatové medikace (její volba se odvíjí od typů záchvatů, popřípadě syndromu). Přibližně u 30 % dětských pacientů dochází k farmakorezistenci, což vyžaduje využití nových protizáchvatových léků a alternativních přístupů. Patří sem chirurgická léčba epilepsie, neurostimulační metody (např. stimulace n. vagus), dieta s vysokým obsahem tuků a nízkým...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):359-362 | DOI: 10.36290/ped.2025.069
Afektivní záchvat (AZ) lze definovat jako věkově vázaný a náhle vzniklý mimovolní neepileptický projev. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že se jedná o stav život ohrožující, ve skutečnosti je AZ benigní a má příznivou prognózu. V některých situacích však může napodobovat projevy vážných onemocnění a může tak představovat diferenciálně diagnostickou výzvu. Předkládaný text se věnuje etiopatogenezi a diagnostickému postupu u dítěte s podezřením na AZ, přičemž se zaměřuje na publikované kazuistické případy příčin vážnějších.
Pediatr. praxi. 2025;26(6):364-368 | DOI: 10.36290/ped.2025.070
Nejčastějšími urologickými obtížemi, které přivádí adolescenta k jeho praktickému pediatrovi jsou: nově zjištěný hmatný útvar v šourku, bolesti šourku a nepřetažitelná předkožka. Poruchy funkce dolních močových cest, projevující se jako denní či noční pomočování a urgence, jsou na rozdíl od mladšího školního věku v tomto věku již vzácné. Recidivující infekce močových cest postihují především dívky, u chlapců jsou mnohem méně časté. Pediatr má ve své péči také chlapce, kteří se chronicky léčí pro urologická onemocnění a jsou současně v péči urologa, který jejich léčbu řídí. Cílem tohoto přehledového článku je však shrnout současné znalosti a praktická...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):370-374 | DOI: 10.36290/ped.2025.071
Otevřené formy spinálních dysrafismů, především myelomeningokéla a vzácnější myelokéla, patří mezi nejzávažnější vrozené vady páteře a míchy. Jejich vznik souvisí s poruchou primární neurulace a klinicky se projevují těžkými neurologickými deficity. Typicky bývají spojeny s Chiariho malformací 2. typu a rozvojem hydrocefalu, což významně ovlivňuje dlouhodobou prognózu. Zásadní roli hraje časná diagnostika a urgentní chirurgická léčba, která snižuje riziko infekčních komplikací a umožňuje následnou multidisciplinární péči. Prenatální chirurgie přinesla významné zlepšení motorických funkcí a snížení incidence hydrocefalu, avšak je zatížena vyšší mateřskou...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):375-379 | DOI: 10.36290/ped.2025.072
Za posledních přibližně 25 let se u dětí a dospívajících kumulují nepříznivé trendy v duševním i tělesném zdraví. Sebeposuzující dotazníky ukazují zhoršení celkové životní pohody a růst úzkostně‑depresivních příznaků, výraznější u dívek. Souběžně přibývají objektivní ukazatele zdravotnické zátěže: častější návštěvy dětských urgentních příjmů pro suicidální chování, zvýšené využití péče o poruchy příjmu potravy a růst incidence sebepoškozování. V českém kontextu přetrvává zvýšené riziko spojené s užíváním alkoholu a nikotinových výrobků u dospívajících, zároveň roste prevalence nadváhy/obezity. Tyto jevy sdílejí společné biologické mechanismy...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):382-386 | DOI: 10.36290/ped.2025.073
Prenatální expozice návykovým látkám představuje významný rizikový faktor pro narušený neurologický vývoj mozku dítěte, s možnými dlouhodobými dopady na kognitivní funkce i chování. Tento přehledový článek nabízí mezioborový pohled adiktologa na téma, které se stále častěji promítá do pediatrické praxe. Shrnuje současné poznatky o mechanismech účinku jednotlivých látek (alkohol, opioidy, stimulancia, kanabinoidy, benzodiazepiny) na vyvíjející se mozek plodu a souvisejících vývojových rizicích. Text zároveň poskytuje praktická doporučení pro pediatry: jak strukturovaně mapovat anamnézu, jaké screeningové nástroje lze využít (např. AUDIT, DAST, FTND)...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):388-390 | DOI: 10.36290/ped.2025.074
Puberta je obdobím výrazných hormonálních proměn, které jsou často provázeny dermatologickými potížemi, zejména akné. Androgeny zvyšují tvorbu mazu a mění mikrobiom, což může být příčinou zánětlivých změn v kůži. Článek rozebírá etiopatogenezi, diagnostiku i terapii těchto stavů, s důrazem na spolupráci mezi pediatrem, gynekologem, dermatologem a endokrinologem. Zvláštní pozornost je věnována včasné diagnostice, individualizované terapii a prevenci komplikací. Praktická doporučení uvádějí kroky ke snížení rizik a k optimalizaci péče.
Pediatr. praxi. 2025;26(6):391-395 | DOI: 10.36290/ped.2025.075
Pokud zdravotní stav dítěte vyžaduje realizaci zdravotních úkonů v průběhu jeho pobytu ve škole či na akcích a pobytech pořádaných školou, jedná se o tzv. zdravotní podporu žáků, upravenou několika právními předpisy. Dle zákona 561/2004 je škola povinna spolupracovat se zákonnými zástupci na vytváření podmínek pro žáky se speciálními zdravotními potřebami. Metodika Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví k zajištění zdravotní podpory ve školách a školských zařízeních specifikuje tři skupiny zdravotních úkonů: ty, které pedagogičtí pracovníci provádět musí (např. první pomoc, prevence), mohou (laické zdravotní...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):402-404 | DOI: 10.36290/ped.2025.077
Kongenitální adrenální hyperplazie patří k onemocněním, které jsou součástí novorozeneckého screeningu. Bez časné diagnostiky jde o závažnou nemoc s rizikem náhlého úmrtí v kojeneckém věku. Negativní výsledek screeningu by přesto neměl vyloučit tuto enzymatickou poruchu z našich diferenciálně diagnostických rozvah. Kazuistika potvrzuje pravidlo, že negativní screening onemocnění nevylučuje.
Pediatr. praxi. 2025;26(6):405-410 | DOI: 10.36290/ped.2025.078
Článek analyzuje případ obvinění dětské sestry z intravenózního podání paracetamolového sirupu. Experimentální testování prokázalo, že kvůli vysoké viskozitě a excipientům není taková aplikace možná. Výsledky vylučují intravenózní absorpci sirupu a potvrzují správný postup zdravotnického personálu. Případ zdůrazňuje význam řízení kvality a potřebu objektivních důkazů v klinické praxi.
Pediatr. praxi. 2025;26(6):411-415 | DOI: 10.36290/ped.2025.079
Materská starostlivosť klokankovaním (Kangaroo Mother Care – KMC) predstavuje kľúčovú stratégiu starostlivosti o predčasne narodené deti. KMC prináša významné zdravotné benefity pre novorodenca a matku. Má pozitívny vplyv na vzťahovú väzbu medzi matkou a dieťaťom, ktorá je dôležitá pre zdravý vývin dieťaťa a taktiež má pozitívny vplyv na dojčenie, ktoré je zásadné pre výživu, imunitný systém a pre fyziologické a psychologické prínosy, ako aj dlhodobé kognitívne a neurovývinové výsledky u predčasne narodených detí. Pre matky znamená KMC významnú psychologickú podporu, znižuje riziko popôrodnej depresie a posilňuje ich kompetencie pri starostlivosti...
Pediatr. praxi. 2025;26(6):396-400 | DOI: 10.36290/ped.2025.076
Intertrigo (dermatitis intertriginosa, opruzení) představuje časté zánětlivé onemocnění kůže u dětí, u kojenců nejčastěji v plenkové oblasti (tzv. plenková dermatitida). Etiologie je multifaktoriální - podílí se vlhkost, tření, mikrobiální osídlení a porušená kožní bariéra. Nejčastějšími komplikacemi jsou sekundární bakteriální infekce či kandidóza. Diferenciálně diagnosticky je nutné v záhybech odlišit závažná onemocnění, např. histiocytózu z Langerhansových buněk. Klíčová je prevence, adekvátní hygiena a včasná léčba.
Pediatr. praxi. 2025;26(6):416-418
Zpracováno na základě přednášky prof. MUDr. Františka Kopřivy, Ph.D. V rámci 11. kongresu Pediatrie pro praxi v Praze, který se konal ve dnech 31. 10. - 1. 11. 2025 v O2 universu, přednesl prof. MUDr. František Kopřiva, Ph.D., příspěvek na téma - Vše se mění včetně zastoupení respiračních virů kolem nás. Jak na ně? V rámci prezentace byla i zveřejněna poslední data z hlášení Akutních respiračních infekcí (ARI), na kterých byl patrný vzestup nemocnosti v populaci od začátku září. Obsahem přednášky bylo jednak poukázat na zastoupení původců respiračních virů, ale také nastínit možnosti, jak jim lze předcházet.