Mentální anorexie u chlapců se vyskytuje v poměru asi 1:10 ve prospěch dívek. Dle literatury je však v mladším věku výskyt u chlapců častější. Na rozdíl od dívek, které často hubnutí zdůvodňují tím, že chtějí být štíhlé jako modelky, chlapci touží být zdatní jako sportovci. To se projevilo i v tomto případě, kde chlapec chtěl -mít svaly na tenis-. Následný rozvoj depresivního syndromu patrně patřil k mentální anorexii, v rámci níž se často rozvíjí. Tyto děti jsou pak smutné, apatické, bez zájmu, vyhýbají se i dřívějším společenským kontaktům s vrstevníky. Jde o onemocnění primárně psychiatrické, takže by po stanovení diagnózy a vyloučení případné organické příčiny obtíží měl stejně jako u tohoto pacienta následovat překlad do psychiatrického zařízení. To je dosud v některých případech obtížné pro postoje rodičů, kteří pobyt na psychiatrii z různých příčin odmítají. V tomto směru je nutná jednak osvěta, jednak dobrá spolupráce pediatra a psychiatra. Samotná léčba pak představuje kombinaci přístupů režimových, psychoterapeutických, často je též nutná psychofarmakologická intervence. Velmi důležitá je též realimentace a zlepšení somatického stavu, bez něhož nelze předpokládat ani zlepšení stavu psychického.