Pediatr. praxi. 2017;18(2):86-90 | DOI: 10.36290/ped.2017.014

Nejčastější lékové alergie u dětí

MUDr. Martin Liška, Ph.D.
Ústav imunologie a alergologie FN Plzeň, Člen Pracovní skupiny pro lékovou alergii ČSAKI

Reakce lékové přecitlivělosti (DHR) postihují nezanedbatelnou část dětské populace. Mezi nejčastější imunopatogenetické

mechanismy DHR patří reakce zprostředkované specifickými IgE protilátkami nebo specifickými T-lymfocyty. Část reakcí na léky

přitom nemá imunologický podklad. Mezi nejčastější léčiva vyvolávající DHR patří antibiotika, zejména beta-laktamy, léčiva

užívaná při celkové anestezii a nesteroidní antiflogistika, podstatně méně často pak cytostatika, kontrastní nebo očkovací látky.

Základem diagnostiky lékové přecitlivělosti je kvalitně odebraná anamnéza, na niž navazují kožní testy, případně provokační

test lékem. Optimálním výsledkem diagnostického procesu je označení vyvolávajícího léčiva a návrh alternativní medikace.

Klíčová slova: reakce lékové přecitlivělosti, léková alergie, kožní test, provokační test

The most common drug allergy in children

Drug hypersensitivity reactions (DHR) affect significant portion of pediatric population. The most common immunopathogenetic

mechanisms are specific IgE mediated reactions or specific T cells mediated reactions. Part of adverse drug reactions has

no immunological basis. The most frequent drugs causing DHR are antibiotics, especially beta-lactams, further drugs causing

perioperative allergic reactions, non-steroidal anti-inflammatory drugs and less frequently chemotherapeutics, contrast media

or vaccines. The basis of DHR diagnosis is carefully obtained history followed by skin testing, eventually drug provocation test.

Optimal result of diagnostic procedure is the finding of a culprit drug and suggestion of an appropriate alternative medication.

Keywords: drug hypersensitivity reaction, drug allergy, skin test, provocation test

Zveřejněno: 1. květen 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Liška M. Nejčastější lékové alergie u dětí. Pediatr. praxi. 2017;18(2):86-90. doi: 10.36290/ped.2017.014.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Demoly P, Adkinson NF, Brockow K, Castells M, et al. International Consensus on drug allergy. Allergy. 2014; 69(4): 420-437. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Gomes E, Cardoso MF, Praça F, Gomes L, Mari?o E, Demoly P. Self-reported drug allergy in a general adult Portuguese population. Clin Exp Allergy. 2004; 34(10): 1597-601. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Lazarou J, Pomeranz BH, Corey PN. Incidence of adverse drug reactions in hospitalized patients: a meta-analysis of prospective studies. JAMA : the journal of the American Medical Association. 1998; 279(15): 1200-1205. [PubMed: 9555760] Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Uetrecht J, Naisbitt DJ. Idiosyncratic adverse drug reactions: current concepts. Pharmacological reviews. 2013; 65(2): 779-808. [PubMed: 23476052] Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Clavenna A, Bonati M. Adverse drug reactions in childhood: a review of prospective studies and safety alerts. Arch Dis Child. 2009; 94(9): 724-728. doi: 10.1136/adc.2008.154377. Epub 2009 Jun 15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Špičák V, Panzner P, et al. Alergologie. Galén, Praha 2004.
  7. Demoly P, Kropf R, Bircher A, Pichler WJ. Drug hypersensitivity: questionnaire. EAACI interest group on drug hypersensitivity. Allergy. 1999; 54(9): 999-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Torres MJ, Blanca M, Fernandez J, Romano A, et al. Diagnosis of immediate allergic reactions to beta-lactam antibiotics. Allergy. 2003; 58(10): 961-972. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Sedláčková L, Novotná B, Paukert J, Krčmová I, Kučera P, a kol. Kožní testy v diagnostice lékové alergie. Doporučení Pracovní skupiny pro lékové alergie ČSAKI. Alergie, 2015; 4: 268-276.
  10. Campagna JD, Bond MC, Schabelman E, Hayes BD. The use of cephalosporins in penicillin-allergic patients: a literature review. J Emerg Med. 2012; 42(5): 612-20. doi: 10.1016/j.jemermed.2011.05.035. Epub 2011 Jul 13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Pichler WJ, et al. Drug hypersensitivity. Karger, 2007. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Gomes ER, Brockow K, Kuyucu S, Saretta F, et al. Drug hypersensitivity in children: report from the pediatric task force of the EAACI Drug Allergy Interest Group. Allergy. 2016; 71(2): 149-161. doi: 10.1111/all.12774. Epub 2015 Nov 17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Capriles-Behrens E, Caplin J, Sánchez-Borges M. NSAID facial angioedema in a selected pediatric atopic population. J Investig Allergol Clin Immunol. 2000; 10(5): 277-279.
  14. Brockow K, Christiansen C, Kanny G, Clément O, et al. Mana-gement of hypersensitivity reactions to iodinated contrast media. Allergy. 2005; 60(2): 150-158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Echeverría-Zudaire LA, Ortigosa-del Castillo L, Alonso-Lebrero E, Álvarez-García FJ, et al. Consensus document on the approach to children with allergic reactions after vaccination or allergy to vaccine components. Allergol Immunopathol (Madr). 2015; 43(3): 304-325. doi: 10.1016/j.aller.2015.01.004. Epub 2015 Apr 16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Pediatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.