Pediatr. praxi. 2017;18(2):122-124
Kdy může/nemůže rodič odmítnout léčbu dítěte
- AK PRUDIL a spol., s. r. o., Brno
Pojem dítě nebo nezletilý v běžném životě navozuje stav osoby, která není dostatečně tělesně a rozumově vyspělá a požívá
ochrany od osob, které disponují dostatečnou tělesnou a rozumovou vyspělostí. Podle práva se má za to, že každý nezletilý,
který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti
nezletilých jeho věku. Otázkou je, zda děti dovedou a mohou se v určitých životních situacích rozhodnout na základě svého
uvážení a zda jsou schopny rozlišit a posoudit obsah a závažnost svého rozhodnutí při poskytování zdravotních služeb?
Klíčová slova: nezletilý, tělesná a rozumová vyspělost, svéprávnost, rozhodnutí, zdravotní služba
When a parent can/cannot refuse treatment for their child
The notion of a child or minor in everyday life induces a state of a person who is not sufficiently physically and mentally mature,
and enjoys the protection of persons who have sufficient physical and intellectual development. Under the law, it is considered
that any minor who has not acquired full legal capacity is eligible to legal acts in nature adequate mental and moral maturity
minors his age. The question is whether children are able to, and may in certain situations to decide at its own discretion and
whether they are able to distinguish and assess the content and the seriousness of his decision?
Keywords: minor, physical and intellectual development, legal capacity, decisions, health service
Zveřejněno: 1. květen 2017 Zobrazit citaci
