Pediatr. praxi 2017; 18(4): 248-252 | DOI: 10.36290/ped.2017.083

Morální distres lékařů a sester při pediatrické péči

prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc.
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Přehledová studie předkládá pediatrické veřejnosti tematiku, která v České republice není zatím předmětem hlubšího zájmu, třebaže je pro péči o dětské pacienty důležitá. Jedná se o případy, kdy zdravotník ví, co by bylo správné pro dětského pacienta udělat, ale vnější překážky (ekonomické, tlak nadřízených, spolupracovníků, rodičů) mu znemožňují takový postup uskutečnit. Studie shrnuje zahraniční zkušenosti a strukturuje je do čtyř oddílů: 1. definuje pojem morální distres a pojmy jemu příbuzné; 2. uvádí jako příklad dva modely morálního distresu; 3. seznamuje s diagnostickými postupy (kvantitativními, kvalitativními a smíšenými); 4. ilustruje hlavní směry výzkumu tohoto jevu. Upozorňuje, že pozornost badatelů se zatím soustřeďuje na morální distres, jemuž jsou vystaveni lékaři a sestry v nemocnicích. Stranou zatím zůstává zkoumání morálního distresu, s nímž se potýkají zdravotníci v ambulantních zařízeních.

Klíčová slova: pediatrie, morální distres, lékař, sestra, diagnostika.

Moral distress of physicians and nurses in pediatric care

The overview study presents to pediatric public some topics that are important for the care of child patients but so far are notan object of deeper interest in the Czech Republic. There are cases where healthcare professionals know what would be right todo for child patients but external obstacles (economic, pressure from superiors, co-workers or parents) prevent them from carryingit out. The study summarizes the experience from abroad and divides them into four sections: 1. It defines the term moraldistress and terms related to it; 2. It presents two models of moral distress as examples; 3. It introduces assessment procedures(quantitative, qualitative and mixed); 4. It illustrates the main research directions dealing with this phenomenon. It points out thatthe attention of researchers is so far focused on the moral distress faced by physicians and nurses in hospitals, while the study ofmoral distress faced by medical staff in outpatient facilities remains aside.

Keywords: pediatrics, moral distress, physician, nurse, assessment

Vloženo: 21. únor 2019; Přijato: 8. březen 2019; Zveřejněno online: 8. březen 2019; Zveřejněno: 1. říjen 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mareš J. Morální distres lékařů a sester při pediatrické péči. Pediatr. praxi. 2017;18(4):248-252. doi: 10.36290/ped.2017.083.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Crippen D. Moral distress in medicine: Powerlessness by any other name. J Crit Care 2016; 31: 271-272. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Davies D, Mack C. When parents say "more" and health care professionals say "enough". Paediatr Child Health. 2015; 20(3): 135-138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Jameton AA. Nursing practice: the ethical issues. Upper Saddle River: Prentice Hall, 1984.
    4. Jameton AA. Reflection on moral distress in nursing together with a current application of the concept. J Bioeth Inq. 2013; 10: 297-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Godfrey N, Smith S. Moral distress and the nurse practitioner. J Clin Ethics. 2002; 13(14): 330-336. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Dodek P, Wong H, Norena M, et al. Moral distress in ICU professionals is associated with profession, age, and years of experience. J Crit Care 2016; 31(1): 178-182. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Corley M. Nurse moral distress: a proposed theory and research agenda. Nurs Ethics 2002; 9: 636-650. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Hamric AB. A case study of moral distress. J Hosp Palliat Nurs,2014; 16(8): 457-463. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Lützén K. Moral sensitivity: A study of subjective aspects of the process of moral decision making in psychiatric nursing (doctoral dissertation). Stockholm: Karolinska Institute, 1993.
    10. Rodney PA. What we know about moral distress. Am J Nurs. 2017; 17(2): 7-10. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Hilliard RI, Harrison C, Madden S. Ethical conflicts and moral distress experienced by paediatric residents during their training. Paediatr and Child Health. 2007; 12(1): 29-35. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Wiggleton C, Petrusa E, Loomis K, et al. Medical students' experiences of moral distress: Development of a web-based survey. Acad Med 2010; 85: 111-117. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Harding S. Value laden technologies and the politics of nursing. In: Sprecker SJ., Gadow S. (Eds.) Nursing: images and ideals. New York: Springer Publishing, 1980: 49-75.
    14. Rushton CH. Principled moral outrage: An antidote to moral distress? AACN Adv Crit Care. 2013; 24(1): 82-89. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Nathaniel AK. A Grounded Theory of Moral Reckoning in Nursing (doctoral dissertation). Morgantown: West Virginia University, 2003.
    16. Nathaniel AK. A Grounded Theory of Moral Reckoning in Nursing. Ground Theor Review. 2004; 4(1)
    17. Webster G, Bayliss F. Moral residue. In: S. Rubin, L. Zoloth, (Eds.) Margin of error: The ethics of mistakes in the practice of medicine. Hagerstown: University Publishing Group, 2000: 217-232.
    18. Epstein EG, Hamric AB. Moral distress, moral residue, and the crescendo effect. J Clin Ethics 2009; 20(4): 330-342. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Kälvemark-Sporrog S, Höglund A, Arnetz B. Measuring moral distress in pharmacy and clinical practice. Nurs Ethics. 2006; 13 (4): 416-427. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Sauerland J, Marotta K, Peinemann MA, et al. Assessing and Addressing Moral Distress and Ethical Climate. Part II. Dimens Crit Care Nurs. 2015; 34(1): 33-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Prentice T, Janvier A, Gillam L, et al. Moral distress within neonatal and paediatric intensive care units: a systematic review. Arch Dis Child. 2016; 101: 701-708. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Abdou HA, Baddar FM, Alkorashy HA. The relationships between work environment and moral sensitivity among the nursing assistants. World Appl Sci J. 2010; 11(11): 1375-1387.
    23. Corley MC, Elswick RK, Gorman M, et al. Development and evaluation of a moral distress scale. J Adv Nurs. 2001; 33(2): 250-256. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Lawrence L. Work engagement, moral distress, educational level, and critical reflective practice in intensive care nurses (doctoral dissertation). Tucson: University of Arizona, 2009.
    25. Cavaliere T, Daly B, Dowling D, et al. Moral distress in neonatal intensive care unit RNs. Adv Neonatal Care. 2010; 10(3):145-156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Lazzarin M, Biondi A, Di Mauro S. Moral distress in nurses working in oncology and hematology units. Nurs Ethics. 2012; 19(2): 183-195. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Brandon D, Ryan D, Sloane R, et al. Impact of a pediatric quality of life program on providers' moral distress. MCN Am J Matern Child Nurs. 2014; 39(3): 187-197. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Corley MC, Minick P, Elswick RK, et al. Nurse moral distress and ethical work environment. Nurs Ethics 2005; 12(4): 381-390. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Dyo M, Kalowesb P, Devriesb J. Moral distress and intention to leave: A comparison of adult and paediatric nurses by hospital setting. Intensive Crit Care Nurs, 2016; 36(1): 42-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Lützén K, Dahlqvist, V, Eriksson, S, et al. Developing the concept of moral sensitivity in health care practice. Nurs Ethics. 2006; 13: 187-196. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Byrd LM. Development of an instrument to identify the virtues of expert nursing practice: Byrd's Nurses Ethical Sensitivity Test - Byrd's NEST (doctoral dissertation). Hattiesburg: University of Southern Mississippi, 2006.
    32. Hamric AB, Borchers CT, Epstein EG. Development and testing of an instrument to measure moral distress in healthcare professionals. AJOB Prim Res, 2012; (2): 1-9. [cit. 25-6-2017] Dostupné na: http://dx.doi.org/10.1080/21507716.2011.652337 Přejít k původnímu zdroji...
    33. Abbasi M, Nejadsarvari N, Kiani M, et al. Moral distress in physicians practicing in hospitals affiliated to medical sciences universities. Iran Red Crescent Med J. 2014; 16(10): e18797. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Trotochaud K, Coleman JR, Krawiecki N, et al. Moral distress in pediatric healthcare providers. J Pediatr Nurs. 2015; 30: 908-914. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Virani S, De Kesel-Lofthus A, Boyle DA, et al. Hematopoietic cell transplantation multidisciplinary care teams: burnout, moral distress and career satisfaction. Biol Blood Marrow Transplant. 2015; 21: S363. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Allen R, Butler E. Addressing moral distress in critical care nurses: A pilot study. Int J Crit Care Emerg Med. 2016; 2(2): 2-6. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Sandeberg M, Wenemark M, Bartholdson C. To change or not to change - translating and culturally adapting the paediatric version of the Moral Distress Scale-Revised (MDS-R). BMC Med Ethics. 2017; 18(14): 1-9. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Olson L. Hospital nurses' perceptions of the ethical climate of their work setting. J Nurs Scholarsh. 1988; 30(4): 345-349. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Penticuff J, Walden M. Influence of practice environment and nurse characteristics on perinatal nurses' responses to ethical dilemmas. Nurs Res. 2000; 49(2): 64-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Lee J, Dupree C. Staff experiences with end-of-life care in the pediatric intensive care unit. J Palliat Med. 2008; 11(7): 986-990. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Maguire D, Webb M, Passmore D, et al. NICU nurses' lived experience: caring for infants with neonatal abstinence syndrome. Adv Neonatal Care. 2012; 12(5): 281-285. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Oerlemans AJ, Kluijtmans LA, van der Burg S. The moral life of professionals in newborn screening in the Netherlands: A qualitative study. Public Health Ethics. 2017; 10(1): 19-34.
    43. Austin WJ, Garros D, Carnevale F, et al. The Experience and resolution of moral distress in PICU teams: A Canadian experience. (2015). [cit. 25-6-2017] Dostupné na: http://picumoraldistress.ualberta.ca
    44. Butz AM, Redman BK, Fry ST, et al. Ethical conflicts experienced by certified pediatric nurse practitioners in ambulatory settings. 1998; J Pediatr Health Care 12(4): 183-190. Přejít k původnímu zdroji...
    45. Green J. Living in hope and desperate for a miracle: NICU nurses perceptions of parental anguish. J Relig Health, 2015; 54: 731-744. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Mekechuk J. Moral distress in the pediatric intensive care unit: the impact on pediatric nurses. Leadersh Health Serv. 2006; 19(3): I-VI. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Garros D. Moral distress in the everyday life of an intensivist. Front. Pediatr. 2016; 4: 91. doi: 10.3389/fped.2016.00091 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Harrison C. "Only flesh with its soul - its blood - you must not eat" (Genesis 9.3:4). Paediatr Child Health. 2007; 12(10): 867-868. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Epstein E. End-of-life experiences of parents, nurses, and physicians in the newborn Intensive Care Unit (doctoral dissertation). University of Virginia, 2007.
    50. Rushton CH, Schoonover-Shoffner K, Kennedy MK. A collaborative state of the science initiative: Transforming moral distress into moral resilience in nursing. AJN. 2017; 117(2): S2-S6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Young PD, Rushton CH. A concept analysis of moral resilience. Nurs Outlook. 2017: 1-9. doi: 10.1016/j.outlook.2017.03.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Carnevale FA. Confronting moral distress in nursing: Recognizing nurses as moral agents. Rev Bras Enferm. 2013; 66: 33-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Kukla L, et al. Sociální a preventivní pediatrie. Praha: Grada Publishing, 2016.
    54. Mareš J. Vliv sociálních sítí na zdravotní názory a zdravotní chování matek (referát). 12. kongres českých pediatrů a sester. Hradec Králové, září 2016.
    55. Lievrouw A, Vandheule S, Deveugele M, et al. Coping with moral distress in oncology practice: Nurse and physician strategies. Oncol Nurs Forum. 2016; 43(4): 505-512. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Pediatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.