Pediatr. praxi 2018; 19(6): 327-331 | DOI: 10.36290/ped.2018.064

Vliv životního prostředí na vývoj dětí

MUDr. Radim J. Šrám, DrSc.,1,3, MUDr. Miloš Velemínský, Jr., Ph.D.1,2
1 Zdravotně sociální fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
2 Gynekologicko‑porodnické odd. Nemocnice České Budějovice, a. s.
3 Lékařská fakulta Ostravská univerzita v Ostravě

Výsledky výzkumu prokazují, že znečištěné ovzduší může nepříznivě ovlivňovat neuropsychický vývoj dětí. První práce prokázaly zvýšení lehkých mozkových dysfunkcí u dětí v Severočeském kraji již v osmdesátých letech. Později byla prokazována neurotoxicita ovzduší u dětí z 2.–8. tříd při srovnání znečištěného okresu Teplice a kontrolního okresu Prachatice. Vliv prenatální expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU) byl studován na kohortách dětí z New Yorku, Krakova (Polsko) a Tongliang (Čína). Bylo pozorováno snížení kognitivních funkcí, inteligenčního kvocientu, snížení objemu bílé hmoty mozkové v levé hemisféře. Studie ze Španělska prokazují nepříznivý vliv NO2 (kysličníku dusičitého) z ovzduší znečištěného dopravou na kognitivní a psychomotorický vývoj dětí během školní docházky i důsledek prenatální expozice na ovlivnění pozornosti. Zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 z dopravy ovlivňují u dětí pracovní paměť a pozornost. Ve Španělsku je dlouhodobě sledován vliv zeleně na neuropsychický vývoj dětí. Studie prokazují snížení výskytu symptomů ADHD, zlepšení pracovní paměti, snížení nepozornosti i zvýšení objemu šedé a bílé hmoty mozku.

Klíčová slova: inteligenční quocient (IQ), jemné prachové částice (PM2,5), kysličník dusičitý (NO2), kognitivní funkce, polycyklickéaromatické uhlovodíky (PAU), prenatální expozice

Impact of environment to the child development

The results of research indicate, that air pollution may unfavourably affect neuropsychological development in children. First informationabout such deterioration showed the increase of minimal brain dysfuction in children from the Northern Bohemia Regionin Czech Republic in eighties. Later was observed the neurotoxicity of polluted air in children from 2nd to 8th class, comparing thepolluted district of Teplice with the control district of Prachatice. Prenatal exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) wasstudied in cohorts of children from New York (USA), Krakow (Poland), and Tongliang (China). All studies observed the decrease ofcognitive functions, inteligency quocient, decrease of white matter volume of the left hemisphere. Studies from Spain prove unfavorableeffect of nitrogen dioxide (NO2) from the air polluted by traffic to cognitive and psychomotoric development of primaryschool children as well as the impact of prenatal exposure to affect attention. Increased concentrations of PM2,5 (particulate matter< 2,5 mm) from traffic emissions affect working memory and attention in children. Impact of geen spaces to neurodevelopmentaldevelopment is followed for a long time in Spain. Studies prove the decrease of ADHD symptoms, improvement of working memory,improvement of attention, as well as the increase of the grey and white matter of brain volume.

Keywords: Inteligency quocient (IQ), fine particulate matter (PM2,5), nitrogen dioxide (NO2), cognitive functions, polycyklic
aromatic hydrocarbons (PAHs), prenatale exposure

Zveřejněno: 15. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šrám RJ, Velemínský M. Vliv životního prostředí na vývoj dětí. Pediatr. praxi. 2018;19(6):327-331. doi: 10.36290/ped.2018.064.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. WHO. Health Relevance of Particulate Matter from Various Sources. Report on WHO Workshop, Bonn, Germany, March 2007). WHO Regional Office for Europe, Copenhagen 2007.
    2. WHO. WHO Guideliness for Indoor Air Quality: Selected Pollutants. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen 2011.
    3. Dejmek J, Solansky I, Benes I et al. The impact of polycyclic aromatic hydrocarbons and fine particles on pregnancy outcome. Environ Health Perspect 2000, 108: 1159-1164. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. WHO. Health Effects of Particulate Matter. Policy implications for countries in eastern Europe, Caucasus and Central Asia. WHO Regional Office for Europe, Copenhagen 2013.
    5. Ambroz A, Vlkova V, Rossner P, Jr et al. Impact of air pollution on oxidative DNA damage and lipid peroxidation in mothers and their newborns. Int J Hyg Environ Health. 2016, 219(6):545-556. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Singh J. Neonatal development altered by maternal sulphur dioxide exposure. Neurotoxicology 10: 523-527.
    7. Sram RJ. New ethical problems related to environmental pollution and behavioral changes in human populations. In: Ethical Issues of Molecular Genetics in Psychiatry. (Sram RJ, Bulyzhenkov V, Prilipko L, Christen Y, eds.). Berlin: Springer-Verlag 1991: 94-105. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Sram RJ, Benes I, Binkova B et al. Teplice Program - the impact of air pollution on human health. Environ. Health Perspect 1996, 104, Suppl.4: 699-714. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Baker E, Letz R, Fidler A et al. A computer based neurobehavioral evaluation system for occupational and environmental epidemiology: Methodology and validation studies. Neurotoxicol Teratol 1985, 7: 369-377.
    10. Bayley N. Bayley Scales of Infant Development. 2nd ed. San Antonio, TX, USA: Psychosociological Corp. 1993.
    11. Perera FP, Rauh V, Whyatt RM, Tsai WY, Tang D, Diaz D et al. Effect of prenatal exposure to airborne polycyclic aromatic hydrocarbons on neurodevelopment in the first 3 years of life among inner/city children. Environ Health Perspect 2006. 114: 1287-1292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Perera FP, Li Z, Whyatt R et al. Prenatal airborne polycyclic aromatic hydrocarbon exposure and child IQ at age 5 years. Pediatrics 2009,124: e195-e202. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Perera FP, Tang D, Wang S et al. Prenatal polycyclic aromatic hydrocarbon (PAH) exposure and child behavior at age 6-7 years. Environ Health Perspect 2012,120: 921-926. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Peterson BS, Rauh VA, Bansai R et al. Effects of prenatal exposure to air pollutants (polycyclic aromatic hydrocarbons) on development of brain white matter, cognition, and behavior in later childhood. JAMA Psychiatry 2015,72: 531-540. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Edwards SC, Jedrychowski W, Butscher M et al. Prenatal exposure to airborne polycyclic aromatic hydrocarbons and children intelligence at 5 years of age in a prospective cohort study in Poland. Environ Health Perspect 2010,118: 1326-1331. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Jedrychowski WA, Perera FP, Camann D et al. Prenatal exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons and cognitive dysfunction in children. Environ Sci Pollut Res 2015, 22: 3631-3639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Perera F, Li TY, Zhou ZJ et al. Benefits of reducing prenatal exposure to coal-burning pollutants to children's neurodevelopment in China. Environ Health Perspect 2008, 116: 1396-1400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Sunyer J, Esnaola M, Alvarez-Pedrero M et al. Association between traffic-related air pollution in schools and cognitive development in primary school children: a prospective cohort study. PLoS Med 2015, 12(3): e1001792. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Sunyer J, Suades-Gonzales E, Garcia-Esteban R et al. Traffic-related air pollution and attention in primary school children. Short-term association. Epidemiology 2017, 28: 181-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Basagana X, Esnaola M, Rivas I et al. Neurodevelopmental deceleration by urban fine particles from different emission sources: a longitudinal observational study. Environ Health Perspect 2016, 124: 1630-1636. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Lertxundi A, Baccini M, Lertxundi N et al. Exposure to fine particle matter, nitrogen dioxide and benzene during pregnancy and cognitive and psychomotor developments in children 15 months of age. Environ Int 2015, 80: 33-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Sentis A, Sunyer J, Dalmau-Bueno A et al. Prenatal and postnatal exposure to NO2 and child attentional function at 4-5 years of age. Environ Int 2017, 106: 170-177. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Min J, Min K. Exposure to ambient PM10 and NO2 and the incidence of attention/deficit hyperactivity disorder in childhood. Environ Int 2017, 99: 221-227. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Kahn PH, Keller SR. Children and Nature: Psychological, Sociocultural and Evolutionary Investigations. Cambridge, MA. MIT Press 2002. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Amoly E, Dadvand P, Forns J et al. Green and blue spaces and behavioral development in Barcelona sxchoolchildren. The BREATHE Project. Environ Health Perspect 2014, 122: 1351-1358. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Dadvand P, Niewenhuijsen MJ, Esnaola M et al. Green spaces and cognitive development in primary schoolchildren. Proc Nat Acad Sci USA 2015, 112: 7937-7942. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Dadvand P, Tischer C, Estarlich M et al. Lifelong residential exposure to green space and attention: A population-based prospective study. Environ Health Perspect 2017, 125: 097016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Dadvand P, Pujol J, Macia D et al. The association between lifelong greenspace exposure and 3-dimensional brain magnetic resonance imaging in Barcelona schoolchildren. Environ Health Perspect 2018, 126: 027012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Pediatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.