Pediatr. praxi. 2021;22(3):184-188 | DOI: 10.36290/ped.2021.035

Role čichových podnětů při zahájení kojení

Mgr. Jitka Třebická Fialová, Ph.D., Mgr. Lenka Kysilková, Mgr. Lenka Martinec Nováková, Ph.D., doc. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.
Národní ústav duševního zdraví, Klecany

Zahájení kojení je komplexní proces ovlivňovaný nejen fyziologickými procesy a chováním matky, ale i reakcemi novorozence. Při vyhledávání prsu novorozencem hrají, mimo taktilních, vizuálních a chuťových vodítek, klíčovou roli čichové podněty z mateřského mléka a sekrece žláz nacházejících se na areole. Hlavním cílem tohoto přehledového článku je představit dosavadní poznatky o čichové komunikaci mezi matkou a novorozencem v souvislosti se zahájením kojení a v neposlední řadě poukázat na možné využití čichových podnětů v poporodní péči mimo jiné k uklidňování rozrušených novorozenců, podpoře příjmu potravy a zlepšení jejich zdravotního stavu, a to především u dětí s problémy s kojením a u předčasně narozených dětí. Vůně mateřského mléka a prsu kojících žen (zejména pak vlastní matky) v závislosti na kontextu může snižovat rozrušení novorozenců, ale i zvyšovat apetitivní orální aktivitu. Specifické pozitivní reakce pak vyvolává vonná sekrece Montgomeryho žláz, a to nezávisle na dosavadní postnatální zkušenosti. Tyto vůně by tak mohly hrát roli při navádění novorozence k prsu a zahájení kojení.

Klíčová slova: vůně, novorozenec, areola, mateřské mléko, Montgomeryho žlázy, předčasný porod.

The role of olfactory cues in lactation onset

The initiation of lactation is a complex process influenced not only by physiological processes and mother's behaviour, but also by newborn's activity. Apart from various tactile, visual, and gustatory cues, a key role in breast localisation is played by olfactory cues originating from breast milk and areola glands secretion. The main aim of this review is to summarise the current knowledge about the role of chemical communication between a mother and her infant related to the initiation of lactation and suggest a possible clinical use of odours in postnatal care. For instance, to soothe distressed newborns, enhance feeding and improve their health status, especially in infants experiencing breastfeeding problems or pre-term ones. The odour of breast milk and breast of lactating females (particularly the infant's own mother) has a soothing effect on newborns, but it also increases an appetitive oral activity in a context-dependent manner. Specific positive responses are elicited by the secretion of Montgomery glands' regardless of the newborns' prior postnatal experience. These odours may thus play a role in the coordination of neonatal actions towards the breast and the initiation of lactation.

Keywords: smell, newborn, areola, breast milk, Montgomery glands, premature delivery.

Zveřejněno: 14. říjen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Třebická Fialová J, Kysilková L, Martinec Nováková L, Havlíček J. Role čichových podnětů při zahájení kojení. Pediatr. praxi. 2021;22(3):184-188. doi: 10.36290/ped.2021.035.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. World Health Organisation. Guideline: protecting, promoting and supporting breastfeeding in facilities providing maternity and newborn services. Geneva; 2017: 120 p.
    2. Lönnerdal B. Bioactive proteins in human milk: Health, nutrition, and implications for infant formulas. J Pediatr. 2016; 173: S4-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Ip S, Chung M, Raman G, Chew P, Magula N, DeVine D, et al. Breastfeeding and maternal and infant health outcomes in developed countries. Agency Healthc Res Qual. 2007; 153: 1-186.
    4. Del Ciampo L, Del Ciampo I. Breastfeeding and the benefits of lactation for women's health. Rev Bras Ginecol Obs. 2018; 40(6): 354-359. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Krol KM, Grossmann T. Psychological effects of breastfeeding on children and mothers. Bundesgesundheitsblatt -Gesundheitsforsch - Gesundheitsschutz. 2018; 61(8): 977-985. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Victora CG, Bahl R, Barros AJD, França GVA, Horton S, Krasevec J, et al. Breastfeeding in the 21st century: Epidemiology, mechanisms, and lifelong effect. Lancet. 2016; 387(10017): 475-490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Kojení.cz. Report Kojení v ČR [on-line]. ©2017. [cit. 3-3-2021]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/novinky/report-kojeni-cr
    8. Dewey KG, Nommsen-Rivers LA, Heinig MJ, Cohen RJ. Risk factors for suboptimal infant breastfeeding behavior, delayed onset of lactation, and excess neonatal weight loss. Pediatrics. 2003; 112(3): 607-619. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Dewey KG, Nommsen-Rivers LA, Heinig MJ, Cohen RJ. Integrating population outcomes, biological mechanisms and research methods in the study of human milk and lactation. In: Davis MK, Isaacs C, Hanson L, Wright AL. Advances in Experimental Medicine and Biology. Springer, Boston, MA; 2002. p. 159-66. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Neifert M. Prevention of breastfeeding tragedies. Pediatr Clin North Am. 2001; 48(2): 273-297. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Michel MP, Gremmo-Féger G, Oger E, Sizun J. Étude pilote des difficultés de miseen place de l'llaitement maternel des nouveau-nés à terme, en maternité: incidence et facteurs de risque. Arch Pediatr. 2007; 14(5): 454-460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Edmond KM, Zandoh C, Quigley MA, Amenga-Etego S, Owusu-Agyei S, Kirkwood BR. Delayed breastfeeding initiation increases risk of neonatal mortality. Pediatrics 2006; 117(3): e380-386. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Montagna W, Macpherson EE. Some neglected aspects of the anatomy of human breasts. J Invest Dermatol. 1974; 63(1): 10-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Fleming JB. Montgomery and the follicles of the areola as a sign of pregnancy (1837). Ir J Med Sci. 1966; 41(5): 169-182. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Montagna W, Yun JS. The glands of Montgomery. Br J Dermatol. 1972; 86(2): 126-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Schaal B, Doucet S, Sagot P, Hertling E, Soussignan R. Human breast areolae as scent organs: Morphological data and possible involvement in maternal-neonatal coadaptation. Dev Psychobiol. 2006; 48(2): 100-110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Kysilková L. Effect of breast morphology on breastfeeding initiation. Diploma thesis, Charles University, Faculty of Science; 2020: 91 p.
    18. Burton J, Shuster S, Cartlidge M, Libman J, Martell U. Lactation, sebum excretion and melanocyte-stimulating hormone. Nature 1973; 243(5406): 349-350. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Perkins OC, Miller AM. Sebaceous glands in the human nipple. Am J Obstet Gynecol. 1926; 11(6): 789-794. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Epstein AN, Blass EM, Batshaw ML, David Parks A. The vital role of saliva as a mechanical sealant for suckling in the rat. Physiol Behav. 1970; 5(12): 1395-1398. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Doucet S, Soussignan R, Sagot P, Schaal B. The 'smellscape' of mother's breast: effects of odor masking and selective unmasking on neonatal arousal, oral, and visual responses. Dev Psychobiol. 2007; 49(2): 129-138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Klaus M, Kennell JSH, Plumb N, Zuehlke S. Human maternal behavior at the first contact with her young. Pediatrics 1970; 46(2): 187-192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Buettner A. Influence of human saliva on odorant concentrations. 2. Aldehydes, alcohols, 3-alkyl-2-methoxypyrazines, methoxyphenols, and 3-hydroxy-4,5-dimethyl-2(5H)-furanone. J Agric Food Chem. 2002; 50(24): 7105-7110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Vuorenkoski V, Wasz-Höckert O, Koivisto E, Lind J. The effect of cry stimulus on the temperature of the lactating breast of primipara. A thermographic study. Experientia 1969; 25(12): 1286-1287. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Varendi H, Porter RH, Winberg J. Does the newborn baby find the nipple by smell? Lancet. 1994; 344(8928): 3-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Makin JW, Porter RH. Attractiveness of lactating females breast odors to neonates. Child Dev. 1989; 60(4): 803-810. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Schaal B, Montagner H. Les stimulations olfactives dans les relations entre l'enfant et la mere. Reprod Nutr Dev. 1980; 20(3B): 843-858. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Varendi H, Porter R. Breast odour as the only maternal stimulus elicits crawling towards the odour source. Acta Paediatr. 2001; 90(4): 372-375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Sullivan RM, Toubas P. Clinical usefulness of maternal odor in newborns: Soothing and feeding preparatory responses. Biol Neonate. 1998; 74(6): 402-408. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Soussignan R, Schaal B, Marlier L, Jiang T. Facial and autonomic responses to biological and artificial olfactory stimuli in human neonates: re-examining early hedonic discrimination of odors. Physiol Behav. 1997; 62(4): 745-758. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Mizuno K, Mizuno N, Shinohara T, Noda M. Mother-infant skin-to-skin contact after delivery results in early recognition of own mother's milk odour. Acta Paediatr. 2004; 93(12): 1640-1645. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Marlier L, Schaal B. Human newborns prefer human milk: Conspecific milk odor is attractive without postnatal exposure. Child Dev. 2005; 76(1): 155-168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Bingham PM, Abassi S, Sivieri E. A pilot study of milk odor effect on nonnutritive sucking by premature newborns. Arch Pediatr Adolesc Med. 2003; 157(1): 72-75. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Porter RH, Makin JW, Davis LB, Christensen KM. An assessment of the salient olfactory environment of formula-fed infants. Physiol Behav. 1991; 50(5): 907-911. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Marlier L, Schaal B, Soussignan R. Orientation responses to biological odours in the human newborn. Initial pattern and postnatal plasticity. C R Acad Sci III. 1997; 320(12): 999-1005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Mennella JA, Beauchamp GK. Maternal diet alters the sensory qualities of human milk and the nursling's behavior. Pediatrics 1991; 325(14): 981-985. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Hausner H, Bredie WLP, Mølgaard C, Petersen MA, Møller P, Molgaard C, et al. Differential transfer of dietary flavour compounds into human breast milk. Physiol Behav. 2008; 95(1-2): 118-124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Havlíček J, Fialová J, Roberts SC. Individual variation in body odour. In: Buettner A. Handbook of Odour. 2017; p: 949-961. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Allam MD El, Marlier L, Schaal B. Learning at the breast: Preference formation for an artificial scent and its attraction against the odor of maternal milk. Infant Behav Dev. 2006; 29(3): 308-321. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Doucet S, Soussignan R, Sagot P, Schaal B. The secretion of areolar (Montgomery's) glands from lactating women elicits selective, unconditional responses in neonates. PLoS One 2009; 4(10): e7579. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Cooper W, Atherton H, Kahana M, Kotagal U. Increased incidence of severe breastfeeding malnutrition and hypematremia in a metropolitan area. Pediatrics 1995; 96(5): 957-960. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Righard L, Alade MO. Effect of delivery room routines on success of first breast-feed. Lancet 1990; 336(8723): 1105-1107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Varendi H, Porter RH, Winberg J. Attractiveness of amniotic fluid odor: evidence of prenatal olfactory learning? Acta Paediatr. 1996; 85(10): 1223-1227. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Preer G, Pisegna JM, Cook JT, Henri A, Philipp BL. Delaying the bath and in-hospital breastfeeding rates. Breastfeed Med. 2013; 8(6): 485-490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Yildiz A, Arikan D, Gözüm S, Taştekin A, Budancamanak I. The effect of the odor of breast milk on the time needed for transition from gavage to total oral feeding in preterm infants. J Nurs Scholarsh. 2011; 43(3): 265-273. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Schriever VA, Gellrich J, Rochor N, Croy I, Cao-Van H, Rödiger M, et al. Sniffin' away the feeding tube: The in-fluence of olfactory stimulation on oral food intake in newborns and premature infants. Chem Senses. 2018; 43(7): 469-474. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Pediatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.