Pediatrie pro praxi, 2010, číslo 6

Slovo úvodem

Vědomosti, odvaha a slušnost...

prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.

Pediatr. praxi. 2010;11(6):347

Přehledové články

Imunologické principy bezpečného očkování dětí

Immunological principles of safety vaccination in children

MUDr.Vojtěch Thon, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2010;11(6):354-357

Předpokladem úspěšné vakcinace je její bezpečnost. V předchozích letech došlo v České republice z důvodů nedodržení kontraindikací podání vakcín a interakcí očkovacích látek k iatrogenním poškozením dětí, včetně úmrtí. S ohledem na nové imunizační schéma s hexavalentní očkovací látkou doporučujeme bezpečný postup očkování proti tuberkulóze, v souladu s WHO posunutím očkování BCG do druhé poloviny prvního roku věku dítěte. BCG vakcína protektivně chrání i proti aviárním mykobakteriózám. Zavedení neinvazivního vyšetření TREC z krevní skvrny novorozenců by navíc zvýšilo preventivní přístup včasného záchytu imunodeficiencí.

Pertuse - stále aktuální téma nejen u dětí

Pertussis - still topical problem not only in children

MUDr.Zuzana Blechová

Pediatr. praxi. 2010;11(6):358-362

Nárůst incidence pertuse navzdory očkování představuje epidemiologický, diagnostický a terapeutický problém. Nejčastěji je infekce hlášena u dětí mezi 10.–14. rokem života. U adolescentů a dospělých s mírným či atypickým průběhem pertuse uniká pozornosti, nebývá diagnostikována, tudíž ani hlášena. Tito mohou být zdrojem infekce pro vnímavé kojence, mnohdy i sami asymptomatičtí. Změna vyhlášky o očkování s posunem první dávky hexavakcíny do 9. týdne života a přeočkování proti pertusi v 10. roce života jsou důležitým, avšak pouze dílčím preventivním opatřením. Přeočkování dospělé populace proti pertusi je rovněž žádoucí minimálně jedenkrát...

Domácí parenterální výživa u dětí

Home parenteral nutrition in children

MUDr.Jana Kalousová, MUDr.Blanka Rousková, MUDr.Jitka Stýblová

Pediatr. praxi. 2010;11(6):363-367

Pro děti závislé na dlouhodobé parenterální výživě představuje propuštění do domácí péče a zahájení domácí parenterální výživy (DPV) významné zlepšení kvality života a nižší riziko komplikací. V článku jsou uvedeny indikace, organizační a technické podmínky pro zahájení DPV, komplikace a prognóza dětí i některé aspekty jejich zdravotního stavu, se kterými se může setkat praktický lékař pro děti a dorost.

Racionální antibiotická léčba akutní otitidy u dětí z pohledu mikrobiologa

Rational antibiotic therapy of acute otitis media in children view of clinical microbiologist

MUDr.Václava Adámková

Pediatr. praxi. 2010;11(6):368-372

Všeobecná fakultní nemocnice, Praha Otitis media patří k běžným infekčním chorobám dětského věku. Mezi nejčastější bakteriální původce akutní otitis media patří Streptococcus pneumoniae, Haemophillus influenzae a Moraxella catarrhalis, ale viry hrají důležitou roli v patogenezi otitis media. Antibiotická terapie se volí pouze v případech prokázaného bakteriálního zánětu a u dětí mladších dvou let. Lékem volby v podmínkách České republiky je amoxicilin, vzhledem k nízké prevalenci rezistentních kmenů. Očkování pneumokokovou konjugovanou vakcínou (PVC7) vedlo k výraznému snížení incidence otitis media vyvolané vakcinačními kmeny, avšak došlo...

Dítě s těžkou sluchovou vadou z pohledu klinického logopeda

Child with significant hearing deficiencies from the viewpoint of a clinical speech and hearing terapist

Mgr.Jitka Holmanová

Pediatr. praxi. 2010;11(6):374-376

Článek se týká komplexní péče o děti se sluchovými vadami od včasné detekce sluchové vady, následného vybavení dítěte sluchadly a rehabilitace až po rozhodnutí o vhodnosti kochleární implantace. Dále pojednává o operaci, programování zvukového procesoru a rehabilitaci po kochleární implantaci. V závěru jsou uvedena hodnocení dětí s kochleárním implantátem s důrazem na výrazné pokroky ve sluchové percepci.

Afektivní záchvaty

Breath-holding spells

MUDr.Jan Hálek

Pediatr. praxi. 2010;11(6):378-379

Afektivní záchvaty patří k častým problémům dětského, zejména batolecího věku. Pro svůj dramaticky vyhlížející průběh jsou častou příčinou obav rodičů. Přesto se z hlediska zdravotního stavu dítěte jedná v převážné většině o benigní problém, který nezanechává dlouhodobé následky. Mají však významné místo v diferenciální diagnostice záchvatových stavů dětského věku.

Nutrigenomika v koncepci časné dětské výživy

Nutrigenomics in the concept of children‘s early nutrition

MUDr.Petr Tláskal, CSc.

Pediatr. praxi. 2010;11(6):380-384

Vliv výživy na expresi genů studuje nutrigenomika. V rámci metabolického programování může tak výživa plodu a dítěte po narození významně ovlivnit zdravotní stav člověka do dospělosti. Nevhodná výživa zvyšuje nebezpečí rozvoje metabolického syndromu a s ním spojených onemocnění v dospělém věku. Původní Barkerova teorie je v průběhu času ověřována řadou dalších studií, které se promítají do praktických realizací. Pro pediatrickou praxi jsou poznatky nutrigenomiky dalším argumentem pro podporu kojení, v případě nedostatku mateřského mléka pro podporu formulí upravených formou nutričního inženýrství. Nutrigenomika dále formuje pohled přístupu...

Nádory zevního krku u dětí

Neck tumours in children

doc.MUDr.Ludmila Vyhnánková, CSc.

Pediatr. praxi. 2010;11(6):385-388

Nádorových onemocnění je u dětí méně než u dospělých, výskyt malignit se uvádí 1:600. Mezi benigní nádory zevního krku patří teratom, hemangiom, lymfangiom. I benigní nádor může ohrozit dítě na životě útlakem dýchacích cest či krvácením. Z malignit jsou na krku nejčastější maligní lymfomy – Hodgkinova choroba a nehodgkinské lymfomy. Dále se v této lokalitě můžeme setkat s neuroblastomem, metastázami do lymfatických uzlin, karcinomy štítné žlázy a rabdomyosarkomem. Diferenciální diagnostika rezistencí na krku zahrnuje hlavně lymfadenitidy virové či bakteriální etiologie, vzácněji jde o specifické infekce; kongenitálního původu je cystis...

Sdělení z praxe

Tourniquet syndrome

MUDr.Josef Grym, MUDr.Petr Mylek

Pediatr. praxi. 2010;11(6):389-391

Autoři popisují 4,5měsíčního kojence s pět dnů se vyvíjející nekrózou 2. prstu levé nohy s následnými sekundárními zánětlivými změnami při dobrém celkovém stavu dítěte. Pouze přítomnost strangulační rýhy vedla k podrobnému pátrání po příčině změn. Skrytou příčinou strangulace byl cirkulárně obtočený vlas, který se podařilo iniciálně uvolnit a postupně zcela odstranit. Rozsah lokálních změn hrozil rizikem amputace distálního článku prstu. Po odstranění vlasu došlo k postupnému hojení, které však bylo prolongované s reziduálními změnami.

Chylothorax u novorozence

Neonatal chylothorax

MUDr.Tomáš Jimramovský, MUDr.Dan Wechsler

Pediatr. praxi. 2010;11(6):392-393

Chylothorax je nejčastější příčinou pleurálního výpotku u novorozence. Rozlišujeme primární a sekundární formu. V našem sdělení se zabýváme patofyziologií, etiologií, diagnostikou a novinkami v léčbě chylothoraxu a připojujeme příběh dítěte z naší novorozenecké JIP.

Septický stav s multiorgánovým selháním jako časný projev refrakterní anémie s excesem blastů v transformaci

Septic condition with multiple organ failure as initial manifestation of refractory anaemia with excess blasts

MUDr.Hana Ptoszková, MUDr.Bohumír Blažek, MUDr.Tomáš Kuhn, MUDr.Iveta Láryšová, MUDr.Tomáš Zaoral, prof.MUDr.Jan Starý, DrSc., MUDr.Vít Campr

Pediatr. praxi. 2010;11(6):394-396

Autoři popisují průběh zpočátku banální infekce s fatálním koncem, komplikované přecitlivělostí na lamotrigin, u pacienta s dosud klinicky němým postižením kostní dřeně myelodysplastickým syndromem.

Pro sestry

Úloha dětské sestry při laboratorním screeningu novorozenců

The role of paediatric nurse in laboratory screening of newborns

Mgr.Alena Machová, Ing.Iva Brabcová

Pediatr. praxi. 2010;11(6):398-399

V současné době se u všech novorozenců, kteří se narodili na území České republiky, provádí laboratorní screening 13 vrozených nebo dědičných onemocnění metodou odběru tzv. suché kapky krve. Mezi tato onemocnění patří vrozené snížení funkce štítné žlázy (kongenitální hypotyreóza), vrozená porucha funkce nadledvin (kongenitální adrenální hyperplazie), onemocnění látkové výměny (fenylketonurie a dalších devět dědičných metabolických poruch) a cystická fibróza. Cílem toho screeningu je včasná diagnostika a následná léčba novorozenců s těmito onemocněními. Za kvalitu odběru zodpovídá nejčastěji dětská sestra, a proto musí při tomto ošetřovatelském...

Klinickoradiologická diagnóza

Význam sonografického vyšetření při diagnóze tříselné ovariální kýly u dvou dívek kojeneckého věku

The importance of sonography in the diagnostic workup in two female infants with inguinal ovarian hernia

prof.MUDr.Vladimír Mihál, CSc., MUDr.Kamila Michálková, MUDr.Tomáš Malý, Ph.D., MUDr.Martin Zápalka, Ph.D.

Pediatr. praxi. 2010;11(6):400-401

Autoři popisují dvě dívky kojeneckého věku s atypickou tříselnou kýlou. Kýlní vak obsahoval vaječník. Diagnóza byla provedena na základě fyzikálního a sonografického vyšetření a byla potvrzena v průběhu chirurgické korekce. Autoři doporučují ultrazvukové vyšetření jako součást diagnostického procesu u (nezralých) dívek kojeneckého věku s atypickou tříselnou kýlou.

Ve zkratce

Perkutánní endoskopická gastrostomie v pediatrii

Percutaneous endoscopic gastrostomy in paediatric patients

MUDr.Peter Szitányi, Ph.D., MUDr.Radim Vyhnánek, MUDr.Pavel Frühauf, CSc.

Pediatr. praxi. 2010;11(6):403-405

Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) představuje řešení pro pacienty indikované k dlouhodobé plné či doplňkové enterální výživě. Zavedení PEG u dětských pacientů by měl provádět zkušený a zaškolený, nejlépe dětský gastroenterolog (www.gastroped.cz), v centru s dostatečnými zkušenostmi a zázemím potřebnými k výkonu.