Pediatr. praxi. 2015;16(3)
Pediatr. praxi. 2015;16(3):146-149
Výzkum v dětské diabetologii přináší některé novinky použitelné v klinické praxi. Patří mezi ně větší využívání inzulinových analog, flexibilní systém dávkování inzulinu podle potřeb dětských pacientů, možnost kontinuální monitorace glykémií při léčbě inzulinovou pumpou a změna některých dietních doporučení. Článek shrnuje aktuální reálné možnosti léčby dětských pacientů s diabetem u nás.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):150-153
Obezita je onemocnění ovlivňující téměř každý tělesný systém, včetně kardiovaskulárního, gastrointestinálního, muskuloskeletálního, endokrinního, reprodukčního a respiračního. U obézních jedinců se manifestují mnohá onemocnění, od častěji pozorovaných (hypertenze, dyslipidémie, porušená glukózová homeostáza s rozvojem cukrovky 2. typu, nealkoholická jaterní steatóza, obstrukční spánková apnoe, skluz proximální epifýzy femuru, astma, syndrom polycystických ovárií), po méně běžné (Blountova choroba, pseudotumor cerebri). Děti a dospívající s nadměrnou tělesnou hmotností se řadí mezi vysoce rizikovou skupinu vzhledem k výskytu výše zmíněných komplikací...
Pediatr. praxi. 2015;16(3):154-155
Cílem příspěvku je podat přehled informací o rizicích přenosu nákazy z těhotné nebo kojící matky na plod/dítě u vybraných onemocnění, jejichž jsou klíšťata vektorem: lymská borrelióza, lidská granulocytární anaplasmóza a klíšťová encefalitida. V případě lymské borreliózy transplacentární přenos nelze u člověka vyloučit, o přenosu mateřským mlékem není dostatek informací. U lidské granulocytární anaplasmózy rizika v těhotenství pravděpodobně jsou, ale není o nich dostatek informací, stejně tak o rizicích přenosu během kojení. O přenosu klíšťové encefalitidy prostřednictvím lidského mateřského mléka v literatuře nenacházíme důkazy, pouze je obecné...
Pediatr. praxi. 2015;16(3):156-159
Kvalitní spánek je nezbytný pro správný vývoj dítěte. Vývojem se spánek mění, a proto i problémy se spánkem mají různé projevy závislé na věku. Noční události mohou být ojedinělé či chronické, a pak je nutné vyšetření a zvážení terapie.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):160-162
Snahou je navázat kontakt s rodiči budoucích pacientů ještě před předčasným porodem nedonošeného dítěte. Péče pokračuje při hospitalizaci dítěte, během níž jsou rodiče zapojováni do aktivit v rámci vývojové péče. Pak navazuje dlouhodobé sledování dětí po propuštění v Centru vývojové péče (CVP), které je součástí oddělení, a aplikace metod individualizované vývojové péče. Buduje se pomyslný most mezi odborníky pracujícími v nemocnici, praktickými lékaři a organizacemi poskytujícími speciální služby (například střediska rané péče).
Pediatr. praxi. 2015;16(3):163-166
Celosvětový nárůst prevalence alergických onemocnění bývá označován jako epidemie alergie. Alergická onemocnění představují významnou socioekonomickou zátěž, a proto je vynakládáno velké úsilí v hledání preventivních strategií. V současnosti je Evropskou akademií alergologie a klinické imunologie (EAACI) doporučováno v rámci primární prevence výlučné kojení v prvních 4–6 měsících života. V době těhotenství a laktace není doporučováno žádné dietní opatření. Pokud kojení není možné, je mateřské mléko u dětí rizikových z hlediska rozvoje alergie, nahrazováno v prvních 4 měsících života hypoalergenní kojeneckou formulí. U dětí bez rizika...
Pediatr. praxi. 2015;16(3):168-171
Léčba orální kandidózy u novorozenců a kojenců je stále aktuálním problémem. Donedávna se toto onemocnění terapeuticky nejčastěji řešilo hlavně použitím magistraliter připravovaných léčivých přípravků do dutiny ústní obsahujících nespecificky působící antimykotika. Orální gely a suspenze obsahující specifické antimykotikum nejsou sice v ČR registrované, avšak v průběhu posledních pěti let došlo k obohacení portfolia pro individuální přípravu substancemi nystatinu a mikonazolu, které lze s úspěchem pro léčbu orální kandidózy u novorozenců, kojenců, dětí i dospělých použít. Příspěvek si klade za cíl seznámit lékaře s možnostmi léčby orální kandidózy...
Pediatr. praxi. 2015;16(3):172-174
Dermatitis contacta iritativa je pojem zahrnující zánětlivé projevy, vznikající působením toxické noxy na kůži. Během života potká každého. Při akutním průběhu se často dá zvládnout volně dostupnými prostředky, kterých je na trhu nepřeberné množství. Zejména při chronickém průběhu může docházet k senzibilizaci na mnohé látky a původně iritační dermatitida se pak mění v alergickou. Onemocnění může být komplikované bakteriální či virovou infekcí. Pak je už vhodné, aby péči vedl dermatolog.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):176-178
Cíl: Statistické zpracování nejčastějších úrazů v ORL oblasti. Retrospektivně byl hodnocen soubor 3 778 pacientů, ve stáří 0–19 let, ošetřených na KDORL FN Brno v období 01/2005 až 12/2013. Výsledky: Do souboru bylo zařazeno 3 778 pacientů ošetřených pro úraz v ORL oblasti. V souboru bylo 62 % chlapců a 38 % dívek. Z celkového počtu ošetřených pacientů, bylo 58 % dětí předškolního věku. Nejvíce úrazů se stalo v domácnosti, což tvořilo až 51 % všech úrazů, nejčastěji příčinou úrazu byl pád. Dalším parametrem, který se hodnotil, bylo rozdělení podle diagnóz. Zde bylo zjištěno, že nejčastější diagnózou je povrchní poranění rtu a dutiny...
Pediatr. praxi. 2015;16(3):179-182
Bartterův syndrom je označení pro vrozené tubulopatie provázené zvýšenými močovými ztrátami solí. Hypokalémie, metabolická alkalóza, hyperreninémie, hyperaldosteronizmus a normální krevní tlak jsou konstantními nálezy tohoto syndromu. Patogenetickým podkladem onemocnění je porucha transportních systémů ve vzestupném raménku Henleovy kličky nebo v distálním tubulu. Prognózu Bartterova syndromu určuje zejména včasná diagnostika a léčba a proto by i dětští lékaři měli mít povědomí o této, byť vzácné nosologické jednotce. Autoři popisují vlastní zkušenosti s diagnostikou a léčbou pacientů s Bartterovým syndromem.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):183-186
Cílem práce je zhodnotit možnosti screeningového vyšetření refrakčních vad u dětí přístrojem Plusoptix. Do hodnocení bylo zařazeno 232 děti od 6 měsíců věku do 36 měsíců (3 let), odeslané do dětské oční ambulance nemocnice Kolín po vyšetření na přístroji Plusoptix. V našem souboru porovnáváme hodnoty refrakce z vyšetření přístrojem Plusoptix a hodnoty refrakce naměřené v cykloplegii skiaskopickou metodou. Zaměřili jsme se na zrakovou ostrost a její souvislost s refrakční vadou. Závěrem shrnujeme výskyt patologických diagnóz v tomto souboru.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):187-188
Intrakraniální krvácení bývá poměrně častou poporodní komplikací a podílí se tak významně na novorozenecké morbiditě a mortalitě. Vyskytuje se u novorozenců narozených v termínu, ale ještě častěji u předčasně narozených novorozenců. Důležité je krvácení včasně diagnostikovat, což není vždy lehké, protože u velké části dětí může probíhat asymptomaticky. Nezastupitelnou roli pro diagnózu mají zobrazovací metody.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):198-200
Herní terapie je metoda, jejímž úkolem je zbavit dítě strachu z hospitalizace, seznámit ho s nemocničním prostředím a získat ke spolupráci. Cílem výzkumu bylo zmapovat situaci herní terapie na dětských odděleních v České republice. Metoda: Bylo použito kvantitativně-kvalitativní šetření. Kvantitativní šetření proběhlo formou nestandardizovaného 16položkového dotazníku, který byl rozeslán poštou vedoucím sestrám všech zjištěných dětských oddělení v ČR. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou polostrukturovaného rozhovoru a pozorování ve 4 vybraných zdravotnických zařízeních. Ze 78 oddělení, která se zúčastnila našeho výzkumu, používá...
Pediatr. praxi. 2015;16(3):193-196
Náhodné požití cizích těles je obecným celosvětovým pediatrickým problémem. Typ požitého cizího tělesa, jeho anatomická lokalizace a čas do klinické prezentace, jsou významnými faktory, které ovlivňují, jak bude dítě léčeno. Uvádíme různorodé typy požitých cizích těles a upozorňujeme také na odlišnosti a podobnosti v jejich léčebných plánech.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):189-192
Menstruační cyklus je sled pravidelně se opakujících změn řízený osou hypotalamus – hypofýza – ovarium a jejich zpětnou vazbou. Je projevem správné funkce zdravých rodidel. Průměrná délka fyziologického menstruačního cyklu je 28 dní. Poruchy menstruačního cyklu je možné dělit do několika skupin na základě poruch morfologických, funkčních nebo dle lokalizace poruchy. Při podezření na poruchu mentruačního cyklu je vždy důležité podrobné gynekologické vyšetření, následně nasazení adekvátní terapie a prevence recidiv.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):203-205
Lázeňská léčba je vedle nemocniční a ambulantní péče součástí dlouhodobého léčebného programu řady onemocnění a vytváří ucelený léčebný systém. Koncem uplynulého roku došlo k legislativním změnám, které upravily podmínky poskytování lázeňské péče. Základní legislativní normou je nyní zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Pediatr. praxi. 2015;16(3):206-208
V současné době se běžná obezita stala nejzávažnějším zdravotním problémem naší civilizace. Obezita je jako jediná z civilizačních onemocnění vidět na první pohled a zosobňuje selhání životního stylu s řetězícími se zdravotními následky. Klíčové postavení smyslu plné prevence civilizačních onemocnění náleží především prevenci dětské obezity. Nadváha obézních dětí začíná v 80 % do 3 let věku a až posléze je následována dalšími členy domácnosti, kteří sdílejí totožné obezitogenní prostředí. Není žádným překvapení, že v časném dětství se na rozvoji nadváhy podílí především alimentární složka a ne hypomobilita, která je v současné době stěžejním...
Pediatr. praxi. 2015;16(3):197
Pediatr. praxi. 2015;16(3):201-202
Hippokrates z Kósu položil základy klinické medicíny a shrnul dosavadní lékařské poznatky. Jeho zásadním počinem bylo stanovení etického rámce lékařského povolání. Je považován za zakladatele moderní lékařské vědy. Hippokrates při léčbě vycházel z přírodovědných poznatků a teorie rovnováhy čtyř tělesných tekutin. Jeho nejvýznamnějším dílem je Corpus hippocraticum. Nejznámějším deontologickým spisem je tzv. Hippokratova přísaha.