Pediatr. praxi. 2024;25(2):67
Pediatr. praxi. 2024;25(2):71-74 | DOI: 10.36290/ped.2024.014
Diabetes 1. typu (DM1) patří mezi nejčastější chronická onemocnění dětského věku. Jeho incidence u nás dlouhodobě roste. U téměř třetiny z nově diagnostikovaných dětí je při diagnóze přítomna diabetická ketoacidóza (DKA) různého stupně závažnosti. V tomto článku bychom rádi představili pilotní screeningový projekt βetty, který umožňuje odhalit diabetes v jeho preklinických stadiích, a představuje tak účinnou prevenci DKA. Screening, jehož principem je detekce autoprotilátek specifických pro DM1 ze vzorku kapilární krve, je určen všem dětem ve věku od 2 do 18 let.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):75-78 | DOI: 10.36290/ped.2024.015
Diabetes 1. typu je autoimunní onemocnění, při kterém dochází k postupné destrukci beta buněk vedoucí k rozvoji diabetu. Imunoterapie si klade za cíl zastavit proces destrukce a předejít nebo modifikovat rychlost vzniku diabetu. V rámci klinických studií byl testován efekt nejrůznějších látek na zastavení autoimunního procesu. Léčbu lze rozdělit na antigenní, biologickou a podpůrnou. V antigenní léčbě se testuje např. látka GAD-Alum, prezentující autoantigen GAD nebo orálně podávaný inzulin. Biologická léčba zahrnuje látky ovlivňující regulační T lymfocyty, zmírňující autoimunní zánět a snižující počet a fenotyp autoagresivních buněk. Nejnadějnějším...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):79-85 | DOI: 10.36290/ped.2024.016
Druhá část cyklu o parenterální nutrici v neonatologii se zaměřuje na makronutrienty a energii. Makronutrienty poskytují primární nutriční zdroj energie a můžeme je rozdělit na bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a cukry (sacharidy). V parenterální nutrici se bílkoviny dodávají ve formě aminokyselin, cukry ve formě glukózy a tuky jsou podávány v podobě intravenózních lipidových emulzí. Zhodnocení aktuálního stavu novorozence a biochemický monitoring přívodu makronutrientů jsou zásadní pro optimalizaci dodávky živin a prevenci závažných komplikací.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):88-90 | DOI: 10.36290/ped.2024.017
Kongenitální hemangiom je vzácný benigní cévní tumor, který na první pohled nemusíme odlišit od jiných vaskulárních lézí a tumorů. Nejčastěji je zaměňován za infantilní hemangiom. Ten se však odlišuje nejen svým chováním a vývojem, ale zejména přístupem k léčbě. V tomto článku popisujeme klinický obraz, diagnostické a zároveň terapeutické možnosti. Mimo to zmiňujeme komplikace, na které by se ale v klinické praxi nemělo zapomínat.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):92-95 | DOI: 10.36290/ped.2024.018
Tyreopatie žen ve fertilním věku patří mezi nejčastější endokrinologická onemocnění. Nepoznané či nedostatečně léčené tyreopatie žen mohou být příčinou neplodnosti, komplikací v těhotenství a v neposlední řadě negativně ovlivňují vývoj plodu, zejména jeho metabolické procesy a funkci centrálního nervového systému. Abnormální hodnoty maternálních a následně fetálních hormonů štítné žlázy v prenatálním období mohou způsobit u novorozence ireverzibilní změny s dopadem na jeho tělesný a duševní vývoj. Článek má za cíl upozornit na nejčastější maternální tyreopatie, zejména autoimunitního původu, a ozřejmit jejich důsledky pro plod a novorozence. Ve sdělení...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):96-99 | DOI: 10.36290/ped.2024.019
Príspevok približuje súčasný stav rizikového a problémového správania detí a mládeže s osobitným zreteľom na ohrozenie zdravia v Slovenskej republike. Prezentuje vybrané výsledky výskumu, ktorý bol realizovaný dotazníkovou metódou u učiteľov základných a stredných škôl na Slovensku. Poukazuje na nevyhnutnosť prevencie a jej realizátorov vrátane možností pediatrov v tejto oblasti.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):102-104 | DOI: 10.36290/ped.2024.021
Na pšenici závislá námahou indukovaná anafylaxe - z angl. WDEIA (wheat-dependent exercise-induced anaphylaxis) je vzácná, ale potenciálně závažná potravinová alergie, při které dochází k rozvoji anafylaxe, pokud je potravina obsahující pšenici konzumována do 4 hodin před fyzickou aktivitou nebo záhy po jejím ukončení, přičemž její konzumace bývá za jiných okolností pacientem tolerována. Na jejím vzniku se vedle fyzické námahy mohou spolupodílet i některé další kofaktory.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):105-108 | DOI: 10.36290/ped.2024.022
Exokrinní pankreatická insuficience je podmíněna nedostatečnou sekrecí pankreatických enzymů ev. jejich předčasnou inaktivací anebo jejich inadekvátní aktivací ve střevě. Hlavní příčinou u dětí je chronická pankreatitida a cystická fibróza. Klinicky se pankreatická malabsorpce projeví neprospíváním, steatoreou s průjmem, azotoreou s poklesem sérového albuminu a proteinů. Cystická fibróza je nejčastějším autozomálně recesivně dědičným onemocněním kavkazské rasy. Onemocnění má charakter multiorgánového postižení. Prognóza velmi závisí na včasné diagnostice a multioborovém léčebném přístupu. Autoři poukazují na stále platný význam potního testu v diagnostice...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):122-126 | DOI: 10.36290/ped.2024.023
Noční enuréza je v odborné literatuře označována jako nekontrolovaný únik moče bez účasti vůle a pozornosti během spánku u dítěte staršího 5 let. Řadíme ji k poměrně častým pediatrickým problémům. Cíl: Cílem přehledové práce bylo sumarizovat a analyzovat relevantní studie vztahující se k vnímání enurézy z pohledů dětí a jejich rodičů. Metody: Jedná se o přehledovou studii – literární přehled za období 2014–2023. Výsledky: Děti s diagnózou enuréza mají více psychických a behaviorálních problémů, snížené sebevědomí, nižší kvalitu života a větší sklon k sociální úzkosti a depresi ve srovnání s dětmi bez enurézy. Závěr: Včasná léčba, informovanost...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):109-114
Úvod: Zlepšenie ľudského zdravia moduláciou mikrobiálnej interakcie počas všetkých fáz života je vyvíjajúci sa koncept, ktorý je čoraz dôležitejší pre spotrebiteľov, výrobcov potravín, odborníkov v oblasti zdravotnej starostlivosti a regulátorov. S rozvojom uvedených poznatkov, vedeckých dôkazov, teórií a hypotéz sa vyvíjali aj „nové“ označenia a definície základných pojmov, ktoré sú dôležité pre systémový pohľad a pochopenie významu a súčasného stavu poznatkov v tejto oblasti. Kontext: Uvádzame recentné definície základných pojmov čiastočne s ich vysvetlením, aby pomohli pediatrom lepšie sa zorientovať v rastúcom počte informácií v oblasti...
Pediatr. praxi. 2024;25(2):115-119
V roce 2013-2015 probíhala ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost studie ERICA u dětí s recidivujícími infekty dýchacích cest. Předpokládali jsme, že při podávání erdosteinu v prvních dnech rozbíhajícího se infektu se sníží míra zánětlivé odpovědi v dýchacích cestách, a tím i tíže klinických příznaků a nutnost antibiotické léčby. Během deseti let byly potvrzené nové vlastnosti erdosteinu u pacientů s chronickou obstruktivní plicní nemocí a během epidemie SARS-CoV-2. Erdostein tak není jen mukolytická látka, ale má významné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. S odstupem let tyto nové poznatky naši hypotézu podpořily.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):120-121
V populaci s genetickým rizikem (GR+, HLA DQ2/DQ8 pozitivní) rozvoje CD (celiakie) výlučné nebo žádné kojení a delší doba kojení nesnížily riziko vzniku CD/CDA (pozitivita antitransglutaminázy nebo antiendomysiálních protilátek) v dětství při zavedení lepku nebyla spojena s kumulativním rizikem CD/CDA. Důkazy ze šesti observačních studií naznačují, že konzumace vyššího množství lepku při odstavení a/nebo po něm může zvýšit riziko CD. Neexistují dostatečné důkazy pro stanovení množství lepku spojeného se zvýšeným rizikem CD/CDA. Pokud jde o to, zda postupy kojenecké výživy modulují riziko spojené s různými genotypy HLA, výsledky byly nekonzistentní.
Pediatr. praxi. 2024;25(2):100-101 | DOI: 10.36290/ped.2024.020